Otzi, muž z ledu

Jak to bylo doopravdy s Ötzim neví samozřejmě dneska nikdo, dokonce ani pan rejža. Ale tahle jeho fikce je hodně podařená a ne úplně nepravděpodobná, jak vyplývá z poznatků o Ötziho ostatcích. Ale reálnost osoby pojmenované médii 'Ötzi' tu není vůbec podstatná a má za cíl jen vzbudit zájem větší množiny diváctva. Je to především dobrodružný film z pravěku z doby kamenné (pardon, měděné), s prostým příběhem o vraždě a odplatě, a s málomluvným, vlastně téměř nemluvným dějem. Jako kluk jsem byl jak pamatuju zklamaný ze zfilmovaných Štorchových knih s Bartoškou, ale tenhle film by mě býval tehdy určitě nezklamal. Dobrý příběh, více méně uvěřitelná realističnost i syrovost, slušná výprava, krásné exteriéry... Ale jednu výtku přece jenom mám: Nikdy bych nevěřil že já, který nesnáším užvaněnost, tu budu nějakému filmu vyčítat málomluvnost, ale je to tak. Vždyť víc si snad mezi sebou poklábosili i Neanderthálci, nežli tihle homové rozumní alpští! Jsem přesvědčený, že tehdejší Evropani museli vést mnohem obsáhlejší a složitější slovní komunikaci, když jejich současníci v Sumeru už vynalézali písmo. A i když na pochopení děje a zápletky nejsou slova zase až tolik potřeba, nějaké souvislejší (a otitulkované) dialogy bych uvítal všemi deseti. (25.08.2019)

Za pomstou přes kopec - aneb - to zrcadlo je moje, voe!! Když necháme stranou diskutabilní historickou věrnost (diskutabilní proto, protože o tý době v konečným součtu víme h.vno), zbude nám docela pěkně vystavěná filmová úvaha o tom, jak se "rodil člověk". V dřevěný pixle, po který všichni tak jdou, je totiž zrcadlo - ergo schopnost sebereflexe, jedna z věcí, která dělá člověka člověkem (taky Vám přijde, že LIDÍ je na světě strašně málo???), a pro hlavního hrdinu to ve finále není hezkej pohled. Čtyry prehistorický ledovce. (03.02.2020)

Snímok, ku ktorému nie sú zapotreby žiadne titulky, ktorý zaujme diváka najmä krásou divokej prírody, no a v neposlednom rade - “revenge” príbehom. “Muž z ľadu” nie je vyslovene akčnou “zábavou”, no vďaka jednoduchému námetu, zasadenému do “doby kamennej”, určite viac než slušne zaujme. Ľahký nad priemer. (16.10.2018)

Syrový film z počátku doby bronzové o muži, kterého žene pomsta. Pomsta zabít tři muži, kteří mu vyvraždili kmen a vypálili vesnici. Příběh se odehrává v Alpách a záběry na pannenské pohoří jsou překrásné. Kamera a výprava se skutečně povedla. Postavy hovoří starověkým rétorománským jazykem pro zachování autenticity, což je další kladné plus. Syrovost příběhu je znát po celou dobu, a to už od prvních tří minut, kdy dojde k porodu, následnému úmrtí matky a pohřbu. Ovšem také to není film, který si oblíbíte právě k danému tématu. Stylizací se hodně podobá filmu BOJ O OHEŇ a příběhem Gibsonovo APOKALYPTO. [219. hodnocení, 23. komentář, 71%] (05.09.2019)

Když jsem se o Otzim poprvé dozvěděl, pracoval jsem zrovna u jedné archeologické společnosti. Nejen, že jsem kopal v terénu, ale měl jsem na starosti i laborku a zpracování nálezů, včetně jejich kreseb do nálezových zpráv. Samozřejmě, že mne ten nález fascinoval. Už dříve jsem četl o podobných nálezech jako byli třeba lidé z bažin. Zde to bylo úžasnější nejen kvůli zachovalým ostatkům Otziho, ale i  díky kompletní výbavě, která byla u Otziho nalezena. Archeology nezajímají jen nálezy samotné jak si někdo myslí. Pro ně jsou důležité i nálezové souvislosti z nichž lze složit po malinkatých kousíčcích kus zapomenuté historie. Jak jde věda kupředu, jsou ty možnosti stále větší a s nimi se zvětšují i ony střípky poznání. Antropologie určí lecos o jedinci samotném, osteolog je schopen identifikovat zvířecí kosti v nástrojích a paleobotanik je schopen na základě rozboru pylů a semen určit období kdy dotyčný žil. Je to neuvěřitelný detektivní příběh. Samozřejmě že krom daných dat lze poslední dny a hodiny Otziho interpretovat různě a pravdu se už asi niky nedovíme. Přesto jsem byl tímto počinem pana Randau doslova fascinován. Otzi zemřel zhruba před více než 5000 lety na konci doby kamenné. Někoho možná překvapil vzhled Otziho, ale tehdejší lidé nám již byli zcela podobní a nešlo o žádné neandrtálce. Z hlediska mozkové kapacity to bylo stejné. Tehdejší člověk by se asi nevyznal v našem světě, to ale neznamená, že byl hloupější. Měl dovednosti, které zas neovládáme my. Obrovské znalosti přírody, počasí, rostlin i zvířat...  Už jen třeba Otziho obuv! Podešve měla z medvědí kůže, provázky pak byla na ně naázána lýková síťky vycpaná suchým senem. Vrch bot byl z jelenice kvůli nepromokavosti. Český vědec PetrHlaváček tyto boty v Alpách vyzkoušel v trase kudy Otzi šel. Nemohl si vynachválit jejich podolnost i výborné izolační vlastnosti! Příběh Otziho je příběh jednoho osudu a také asi smutným dokladem, že se lidé zabíjeli mezi sebou už od pradávna. V tom pravěku, drsné době, kde přežít byl kumšt bych to snad ještě chápal... Film byl úžasný. Opravdu mne to dostalo nejen jako milovníka historie a archeologie, ale i svým způsobem dechberoucím příběhem, kterému kulisy dělají překrásné majestátní Alpy. Doporučuji vidět!  Dávám za 5 jiskérek od křesadla. * * * * * (09.07.2023)