Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (45)

solskjaer 

všetky recenzie používateľa

Ladovo obrázky mám velmi rád a proto tato pohádka patřila vždy k těm oblíbeným. Na druhou stranu musím ale uznat, že již na první pohled jde poznat , že jde o silně předrevoluční film a téměř z každého snímku mimo Ladovo obrázky, jdou vidět krásy socialistického budovatelského programu (sídliště, stavby, chlapec tlačící kočárek ..... ()

JARDAHONDA 

všetky recenzie používateľa

Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. ()

Reklama

demovka 

všetky recenzie používateľa

Ano, Kočičího prince a tuto pohádku natočil stejný režisér. Přemýšlím, co se mi na obou tak nesedí. Scénář je dle mě v pořádku, i proti kameře nice nemám. Nápady to nejsou špatné, ale ...no to ale. Nevím, jestli na to vůbec někdy přijdu. Přijde mi to přehnané. Pohádky jsou jednoduché a přímočaré, mají pevnou linii. Neustálé přecházení přes kaňku nebo trošku samoúčelná zápletka? ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Ota Koval, všichni na svých místech. Tentokrát ve variaci z knihy Josef Lada Dětem. Příjemná moderní pohádka fungující cele v intencích normalizačního rozpuku tvorby pro děti a mládež. Kouzelná je scéna s krávou na stanici metra Budovatelů, stejně jako vtip na pokračování s malým špuntem, kterak brázdí sídliště a sám tlačí kočárek s ještě menším špuntem. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Kromě ústřední písničky mě tahle pohádka vždycky přišla taková suchá. Bez humoru, bez příběhu, a setkání se světem a postavami Ladových obrázků i Ladou samotným takové až přespříliš pietní a o ničem. Také celé obrazové podání působí chudě, studiově a televizně, a těch pár externích záběrů ze sídliště a metra jako nic moc. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (3)

  • Když v metru železniční personál chytá krávu, tak je vidět název stanice „Budovatelů“. Stanice se dnes nazývá „Chodov“ a natáčení v této stanici skutečně proběhlo. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené