Wonder Woman 1984

Koukal jsem na to vykalenej ve tři hodiny ráno, ale ani to mi nepomohlo k tomu abych se u týhle genderově vyvážený a totálně neakční nudy málem neumlátil k smrti. Původně jsem to chtěl nechat bez hodnocení a komentu, ale proč symbolicky na konec jeblýho korona roku 2020 nedat jeden poctivej odpádek.0% (31.12.2020)

(90%) Wonder Woman 1984, coby jeden z mnoha filmů, na které jsem se těšil do kina. Bohužel nastala pandemie COVID-19 (údajně, tedy … ) a se sledováním filmů na velkém plátně máme asi na dlouhou dobu utrum. Nyní k filmu. Tak velká kritika? To se lidi opravdu zbláznili? Jako není to také i náhodou tím, že to lidi viděli doma místo kina? No, tuhle teorii rozvíjet nebudu. Já chápu, že je zde podstatně méně akce a není tak nápaditá, ale objevuje se tu a ta hlavní myšlenka filmu si myslím, že byla vcelku jasná. Dianu jsem si zde opravdu oblíbil ještě víc. A to v BvS mi přišla taková chladná, divná (no, prostě v té době ještě neměla tolik prostoru). Hlavně ten nápad, který se víc rozvine v druhé části filmu, tedy to ŠTĚSTÍ, které uvrhne celý svět do zatracení – to mi přijde jako super nápad! Film je sice dlouhý, ale postupně graduje. Jasně, říká se, když mě film do půlky nebude bavit, tak ho vypnu. Tou zásadou se řídí spoustu lidí. Mě bavily postavy, spoustu z nich mělo dostatek prostoru. Dokonce i Chris Pine mi zde tentokrát nevadil a toho moc v lásce nemám. Úvod mapující dětství Diany je super. Akce není špatná, i když jí je zde méně. Hudba od Zimmera je bravurní jako vždy. Finální sekvence v podstatě opakuje začátečný soundtrack z BvS a emocionálně se zde hodí, proč ne? Už mě nějak nebaví komentovat, tak to prodlužovat nebudu. Tahle Wonder Woman, tenhle nový DC film měl vlastní kabátek a já to oceňuji. Inteligentní film, který nemusí mít hromadu akce a superhvězdný příběh. Paráda! (05.01.2021)

Jako, nemám s tím v podstatě vůbec žádný problém. Celé to svojí roztomilou retro naivitou připomíná minulou éru, a film působí, jako by vzniknul ve stejném roce co Donnerův Superman, což je pro mě osobně ohromné plus. I digibordelu ubylo, což je taky fajn. Neurazilo a lehce nadchlo, podruhé už to uvidím jen s dcerou za 10 let. [HBO GO] (21.04.2021)

Kdybych už nikdy v životě neviděl žádný film od Patty Jenkins,vůbec by mi to nevadilo. Ne že bych se na její Wonder Woman 1984 nějak extra těšil nebo se řadil k velkým fandům jedničky, ale ty dvě a půl hodiny s Gal Gadot mi ubíhaly stejně rychle jako třeba třicetiletá válka. A jsem přesvědčený, že za to může režisérka, která prostě blockbustery a akční filmy nezvládá. WW1984 má extrémně přepálenou stopáž a bohužel většinu z ní tvoří naprosto bezvýznamná vata. Zasazení do osmdesátých let mi moc nedávalo smysl a film by se mohl odehrávat téměř kdykoliv před Batman vs. Superman. Prakticky nic se tu neděje a když už dojde na akci, je přinejlepším průměrná. Jediné světlejší momenty jsou romantické scény, ve kterých se film může opřít o Chrise Pinea. Největší problémale vidím v tom, že Jenkins chtěla očividně natočit něco, co by připomínalo prvního a druhého Supermana. Tedy naivní komiksovku s jednoduchou zápletkou, snadno rozlišitelným dobrem a zlem a spoustou naděje a optimismu. Nic proti tomu. Jenomže výsledek připomíná spíš Supermana 3 a 4, což fakt nejsou dobré filmy. Celkově Wonder Woman 1984 nepůsobí jako velkofilm z roku 2020, ale jako něco, co vzniklo dva roky před prvním Iron Manem, kdy v Hollywoodu pořád ještě nikdo moc nevěděl, jak zacházet s komiksovými hrdiny a hrdinkami a celý superhrdinský žánr se ještě hledal. A ne, nemyslím to jako pochvalu za oldschool přístup. Jenkins jednoduše natočila ne starosvětský film, ale film, který působí extrémně staře. Krom hezkých kostýmů a výpravy vlastně moc nevím, co na něm chválit a proč bych ho měl komukoliv doporučit. (28.12.2020)

Koukám, že tentokrát má podpatky ještě vyšší než v minulém kostýmu. (Ne, kecám, podívala jsem na boty z prvního filmu a jsou stejně stupidní.) Jinak jsem aktuálně od Patty Jenkins viděla tři filmy a všem třem jsem dala odpad, takže si začínám říkat, že možná úplně nemám ráda styl Patty Jenkins. A co mě rozčílilo úplně ultimátně, že mají k dispozici Hanse Zimmera a stejně si pro nejzásadnější momenty půjčují Adagio in D Minor (alias The Surface of the Sun) od Johna Murphyho. Ať si vymyslí vlastní hudbu a nechají moje nejoblíbenější existenciální zombie sci-fi a jeho vesmírně nádherný soundtrack na pokoji. (28.12.2020)