Byl jsem mladistvým intelektuálem

Mal som možnosť vidieť tento filmeček niekoľkokrát a bolo zaujímavé sledovať spolusediacich, ako naňho reagovali. Bavili sa aj tí menej inteligentní, aj tí intelektuálnejší. Je tu spústa odkazov na upírske a vlkolacké filmy, Votrelca, Elm Street... Najkrajšie je, že tu vlastne nie je "normálny priemer". Proti sebe stoja fanatický intelektualizmus a totálna komercia. A Michal David ma dostal do kolien... (09.10.2013)

Na Dobešově tvorbě, tedy tom, co jsem viděl, se mi hrozně líbí to, že on vlastně netočí horrory, jen schopně využívá jeho formu, aby ještě pozvedl do komicky-kritické, co chce říci. Proto v mých očích točí výborné komedie, a stejně jako Choking Hazard i tohle je výborná komedie a nijaký horror. Ty odkazy jsou bránicervoucí, Jašków je úchvatný, dialogy kvalitní a můžete Michala Davida nesnášet jak chcete, ale tady ho prostě budete milovat. Pravděpodobně budu muset prohrabat a zredukovat vlastní knihovnu, nebo se se mnou nikdo nebude bavit. Ale nebojte, já nekoušu... (20.01.2014)

V této podvratné fresce obžalovávající dekadenci a dysgenické směřování naší západní společnosti nejde, jak si vy tupci myslíte, o oslavu čisté naivity vaší komercionalizované, konzumní pseudokultury, nýbrž o hyperbolizovaný kryptosatirický postesk nad postupnou, všeobecnou, dějinnou realizací dystopické vize Aldouse Huxleyho popsané v Konci civilizace: zpovrchnění veškerého umění, vítězství toho, co nazval pocitovými filmy, vítězství Něčeho, co se stává Ničím. Ano, ty řeči o Ničem a Něčem nejsou vloženy, aby: "to byla prdel," jak vy rádi říkáte, leč jako ironický komentář k neohraničené prázdnotě vašich myslí, vaší medvídkovské vygumovanosti. Intelektuální bytí možná nenabízí štěstí chovného prasete z McDonaldu - té svět zestejňující instituce - jehož potřeby jsou zajištěny až do dosažení jateční váhy, ba dokonce otevírá pandořinu skříňku pochybností o povaze lidské existence, trvá na neustálém vědomí pomíjivosti a vůbec podrobuje člověka nepřebernému množství zkoušek vůle, díky čemuž může působit poněkud temně, jak film vtipně reflektuje, nicméně nelze pominout ani jeho pozitivní aspekty. Intelektuál jen ve chvílích slabosti touží býti buranem, a to i přes vědomí toho, že mu tato regrese může přinést štěstí. Nemůže vyzvrátit jablko poznání. Cítí potřebu šířit Světlo vědění. Ach, kéž by to bylo možné tím, že někoho kousne. Ve skutečnosti však musí agitovat vystaven posměchu těch, o jejichž povznesení usiluje, neboť pro ně existencialistické myšlenky končí u trvanlivého salámu Sartre. Časem si uvědomí hořkost vtipné, mezi intelektuály zlidovělé moudrosti: "Jedině rozum Bůh rozdělil spravedlivě, každý si myslí, že ho má dost," a možná se uchýlí do azylu kavárny, "inner sanctum" každého intelektuála. Film tento útěk sice nezřetelně, ale přeci jen jednoznačně kritizuje a volá do zbraně. Ve vrcholné kavárenské scéně se podává Kant bez cukru a následuje Proust se šlehačkou. Ztučnělé Hledání ztraceného času a Čistý rozum bez energie jako věci samy o sobě neobstojí, je třeba Schopenhauerovské vůle kořeněné Nietzscheánskou vášní! Třeste se, šampóni, nakonec vyhrajeme, protože taková je historická nutnost. Jinak by dějiny neměly smysl! Hegela na vás! (26.05.2011)

Tak musím uznat , že tohoto snímku jsem se opravdu dost bál, neboť se líbil téměř každému a to je vždy minimálně zvláštní. Já jsem čekal , že to bude pár rádoby vtipných gest a scén a smičec.Ale obrat o sto stupňů jsem zažil , když jsem si tento film pustil a pořádně se do něj položil. Nejdříve nájezd v podobě videokazet, které jsem zahlédl za Škultétym, a kterým jsem se upřímně od srdce zasmál, nevím proč ale ty názvy těch filmů jsou fakt směšný a vzbuzují ve mě nostalgii, neboť většinu z nich jsem žral asi jako ve filmu Pavel se svojí dívkou:-). Dalším super flákem bylo vyobrazení inťoušů jako upírů, kteří po kousnutí přenesou svoji iňťouštinu na dalšího člověka, ale již samotný nápad vyobrazit inťouše jako upíra je velmi povedená! Co mě dál zcela odrovnala jsou nesmírně trefné a místy nádherně zcestné komentáře a hlášky např. narážky na laciné filmy , které prý jsou :" Standardizovaný produkt masové kultury prostý jakéhokoliv hlubšího myšlenkového poselství" :-). Dále Škultétyho výrok "se kterými mám společné myšlenkové NIVO" mě úplně zničila. Nejlepší a nejvtipnější scénou shledávám však závěrečný souboj, kde uvidíte poprvé v historii filmu zbraň alá Coca Cola :-) Asi to vypadá že filmu nic nechybí a nebýt Jáškowa v roli vůdce Intelektuálů, který mi tam moc neseděl, byl by to skutečně geniální počin. I tak ovšem zůstává na velmi vysoké pozici v mém imaginárním žebříčku nejlepších českých snímků. Na závěr bych ještě rád podotknul , že i když nejsem žádný intelektuál tak hudba Michala Davida mě trhá hlavu stejně jako Jáškówovi! (02.12.2004)

Koukám, že podle komentářů s nízkým počtem hvězdiček, tenhle film dorazil i k rádoby intelektuálům..:-D Jinak nemá co dodat, geniální, Baldýnský nenalezen a "Zas to bude okej, každej den není neděle....." Všimnul jsem si, že u některých záporných hodnocení se objevuje poznámka, že se jedná o horrorovou parodii a že tenhle filmek jako parodie na daný žánr nefunguje. To je ale mýlka, tvůrci se nesnaží parodovat tento žánr, ani to tak není. Parodují sice určité horrorové motivy a klišé, ale jdou mnohem hloubš, anebo spíše výš. Parodují totiž obecně béčkové filmy a nejenom je, nýbrž celou filmovou produkci a obecně vlastně veškerou současnou masovou popkulturu (McDonalds, Michal David). Snímek ji však pouze neparoduje, nýbrž ji i vzdává hold a to i v hlavních postavách, se kterými není problém se ztotožnit, neb tvůrci tuto kulturu sami uznávají. Vždyť přiznejme si otevřeně, všichni nadáváme na to, jak kvalitativně pokleslá je muzika Michala Davida, ale přesto, když začnou na plese při diskotéce ve dvě ráno hrát "Nonstop", paříme a s námi celý sál. Jen intelektuálové se k tomu nikdy nepřiznají.:-D (11.04.2011)