Tvorcovia:
Robia RashidHudba:
Dan RomerHrajú:
Jennifer Jason Leigh, Michael Rapaport, Keir Gilchrist, Jenna Boyd, Brigette Lundy-Paine, Amy Okuda, Raúl Castillo, Megan Easton, Tina Grimm (viac)VOD (1)
Série(4) / Epizódy(38)
Obsahy(2)
Když se autistický teenager rozhodne najít si přítelkyni, jeho snaha o větší nezávislost přivede celou rodinu na cestu za sebepoznáním. (Netflix)
Videá (5)
Recenzie (64)
Priemerny serial o jednej netypickej a z polovice neskutocne sympatickej rodinke. Uplne si ma ziskal hlavne otec rodiny v podani Michaela Rapaporta. A potom je este uchvatna a nadherna dcera Brigette Lundy-Paine. O triedu zaujimavy je syn autista. Obcas ma vtipne hlasky, ale miestami je len otravny. Najmenej ma bavila matka a jej linia s neverou. Zato neskutocne vtipnou je postava kamarata a radcu autistickeho syna ohladom randenia. Od zaciatku ma zaujal vyvoj pribehu niektorych postav natolko, aby som si pozrel celu prvu seriu, ale zaroven tam bolo vela nezazivnych linii, ktore ma vôbec nebavili a preto davam len priemerne hodnotenie. Zaver serie priniesol ocakavany cliffhanger. Podla mna by z toho dal zostrihat jeden skvely film. Druhej serii asi zo zvedavosti ohladom vyvoja niektorych linii a vdaka sympatakovi Rapaportovi asi neodolam, ale nejak extra nateseny na ňu nie som. 5/10. ()
Vydarený americký mix sitcomu a rodinnej drámy s autistickým jedincom v hlavnej úlohe. Pre mňa ako sympatizanta handycapovaných a znevýhodnených postáv, ale najmä osôb v reálnom živote a zároveň s osobnou skúsenosťou ppomerne osobná záležitosť. Slabšie miesta spočívajú v niektorých karikaturistických postavách a situáciách, ktoré ten správny balanc sitcomovej štylizácie a realizmu drámy narúšajú až príliš. Rovnako sa sem tam vyskytne podobne neuveriteľný scenáristický hlod. Inokedy zasa štvú až príliš doslovné paralely so zvieracou rýšou, ktorou je hlavná postava autistu Sama fascinovaná. V epizódach, kde na túto doslovnosť tvorcovia netlačia príliš pritom paralely fungujú omnoho príjemnejšie a aj dojem z nich je prirodzenejší. Našťastie dokáže byť seriál aj dostatočne nápaditý, ale najmä sa odvážne drží nad hladinou a netopí sa v manieroch lacných melodrám. Mnohé problémy postavy riešia ako ľudia: komunikáciou. Žiadne more unáhlených záverov, rýchlych odpustkov, kombinácii vzťahov rôznych postáv. Skrátka sa tu pracuje s naozaj ľudskými postavami, ktoré svoje problémy neprekonávajú a nehádžu za hlavu epizódu po epizóde. výnimkou sú už spomínané vedľajšie postavy, ktoré slúžia často skôr ako karikatúry. Navyše všetky hlavné postavy sú však natoľko sympatickými a šarmantnými ľuďmi so všetkými svojimi ľudskými chybami, že spomínané výkyvy kvality z hľadiska celku hravo potiahnu. V konečnom dôsledku je to veľmi príjemné, miestami vtipné a miestami obsahujúce chyby. Čo je predsa ľudské. Alebo nie ? ()
Skvěle provedený seriál, který má v sobě nevšednost a originalitu a je prostý. To je asi hlavní jeho kouzlo. Seriál se zaobírá normálními denními věcmi a problémy, které ovšem v podání Sama zní skoro úplně jinak a vidíte je jinak a jeho rodina mu v tom skvěle sekunduje. Co víc si přát? Všední humor, který nikomu neublíží, ale není na kolaps ze záchvatu smíchu. Ale já si tuto rodinu velice oblíbil. Rapaport se role otce zhostil skvěle a Leigh v roli matky byla také skvělá, ale v úloze dobré matky je těžké si ji představit po roli, kde všem nadávala do zmrdů a negrů. Ano, pane Tarantino, mluvím na Vás. Z nevinného malého seriálu se pro mě stal jeden z nejlepších kousků tohoto roku. A samozřejmě se těším na druhou sérii, která bude mít určitě co nabídnout. Nádhera! 2. série: Atypical je dílo, které nezasáhlo moc lidí. A přitom jde asi o jeden z nejlepších počinů od Netflixu za bůhví kolik let. Humor zde stále je. City k postávám s vámi cloumají napříč vším. Upřímně jsem se bál spadnout zase do systému tohoto seriálu, že už to nebude jako dříve. Je fakt ten, že jsem v ohodnocení nebyl nijak extra přívětivý, ale je fakt ten, že jsem si zhlédnutí tohoto seriálu neuvěřitelně užil a hltal jsem každý díl. V celku si dokážu představit, aby toto dílo mělo pět sérií a stále bylo originální. Vše ukáže čas. 3. série: Po druhé sérii trochu opadla skepse a přišla jenom čirá radost. Koukat na Atypical se stal svátek klidu, humoru, perfektních dialogů a televizního štěstí. Postavy už berete jako své přátele a rodinu. Soucítí se s nimi, prožíváte případy s nimi. Milujete je. Zde i vidíme zajímavý vývin toho, jak nějaké postavy by byli na zabití. Což někdy i jsou. Ale snesitelným způsobem. A to je talent, co dokážu ocenit. Obecně vzato se tak už potřetí v řadě s tímto stala událost roku. A myslím si, že to tímto neskončilo. Neuvěřitelné si představit, že zase budu muset čekat rok. 4. série: Letos jsme měli top štěstí i smůlu, že jsme se rozloučili se dvěma skvělými seriály. Jeden s gerontním humorem o přátelství a druhý s rodinnými problémy, který vždy dokázal nějak zahrát na city. A to byl druhý případ. Když vyšel Atypical, vypadal nenápadně, ale nyní se vrátil v plné polní s tím, že chce ságu zakončit. Je těžké mluvit o tom, zda se to povedlo. Některé díly působí lehce prvoplánově nebo sitcomově, kdy se řeší jenom nějaký mini problém, který se nijak neposouvá s příběhem dál a působí trochu bizarně na dojmy něčeho tak propracovaného. Atypical nakonec našlo svůj cíl. Z linky hlavní postavy asi můžeme mluvit o nějaké spokojenosti, kdy se našel cíl a výsledek. Menší nedostatky jsou u vedlejších a přesto důležitých postav jako v případě sestry, která si jede už jen svoji lesbickou flow a ani jednou se nesetká s jejím expřítelem, který stále tak nějak v seriálu je a je tam zcela zbytečný. Více prostoru dostala i její nějaká nemesis, na kterou už si zcela upřímně ani nepamatuji kdo byl, takže působila spíše otravně a opět zcela zbytečně. Takže tento tah moc nevyšel a byl zcela zbytečný. To je v celku asi ta největší vráska na seriálu. Důstojné zakončení a příjemný dojezd, který na konci i tak trochu dojme. () (menej) (viac)
Atypical začal trochu jako hloupost na odreagování, která se v záplavě dramatických a populárních Netflix bombástrů rychle schová do šuflíku, který zůstane navěky zavřen. K mému překvapení, bylo vše naopak. Atypical má pro mě terapeutickou funkci, kterou splňuje lépe než cokoliv, co jsem viděl předtím. Skrze pečlivě propracované osudy velmi povedených postav si klademe otázky i sami na sebe a na to jak vlastně mi žijeme život a nakolik jsme si v něm jistí. Dávám si teď čtvrtou sérii a kvalita nejde dolů jako u ostatních kravin, které tvůrci vědí jak odstartovat a podchytit si diváka, ale nevědí poté, co s ním - zde mně přijde, že se vše teprve otevírá a kulminuje a mi zaraženě zjišťujeme, že jsme postavy vlastně celou dobu pořádně nepochopily. Tohle mě bude velmi mrzet až to skončí, jelikož je to pro mě asi novodobě subjektivně nejoblíbenější seriál - no a ta indie hudba + emoční situace - prostě mazec. A- LIST ()
Prvni tri rady byly petihvezdickove (feel-good, skvele pribehy, vyborne postavy), ctvrta naopak dost katastrofa, a asi to cele skoncilo v pravou chvili. Ctvrta rada za me byla neskutecne klise, co epizoda, to klisoidni tema, a resila se tam naprosto vsechna temata, co vas napadnou (demence, rakovina, vsechno v ramci LGBT, fobie, vyhoreni, umrti atd. atd., proste naprosto prekombinovana rada). ()
Galéria (338)
Zaujímavosti (1)
- Seriál byl nominován na cenu Satellite Awards v kategorii „Nejlepší hudební nebo komediální seriál“. (honzik10)
Reklama