Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(viac)

Recenzie (125)

SAINTS 

všetky recenzie používateľa

Debut podla dovtedy oficialne nevydanej predlohy zo začiatku 70.rokov o Vladimirovi Boudnikovi.Orginalnom vytvarnikovi,ktory sa svojmu okoliu javil radšej ako pomätenec než ako malomeštiak.Tento vytvarny genius sa označoval za priekopnika explozionalizmu a´a tzv.aktivnej grafiky.KVOLI autencite svojho bytia sa pre zasvätencov stal symbolom tvorivej slobody a nezlomnosti ludskeho ducha.Svojimi nazormi,postojmi,životom a tvorbou pernementne provokoval.Pribeh filmu zachytava netradične vztahy a rydze priatelstô Vladimira a jeho dvoch komplicov-Egona a Doktora pivnych frajerov,akterov mnohych bizarnych epizod. ()

J.e.r.e.c 

všetky recenzie používateľa

Pustil jsem se do knižního Hrabala a zajímalo mě, jak si s jeho nezfilmovatelným stylem dokázali poradit soudobí rejžové a rejžáci. Tak třeba tahle záležitost jako adaptace knihy fakt neobstojí; mnoho hlášek je tu sice citovaných doslova, ale občas je říkají jiné postavy a občas jim úplně chybí původní kontext, a když jsou ty často neskutečně bizarní příběhy tří kamarádů převedeny do obrazové podoby, zbaveny kouzla Hrabalova jazyka najednou působí úplně obyčejně. Navíc, natočit film tak, aby se divák dokázal do postav/y vžít, je tisíckrát těžší, než tak učinit v knížce, a pokud to tvůrce nechce řešit nekonečnými voiceovery, musí si najít svoji specifickou cestu, tak jako třeba Villeneuve u Duny, což se Kolihovi nepovedlo. Na druhou stranu se celkem poctivě snaží nám nezasvěceným Boudníkovo umění jeho ústy nějak srozumitelně vysvětlit (na což třeba knížka sere, respektive, jde na to úplně jinak), takže se nakonec mohl tvářit, že si kladl i jiné cíle, než jen svlíknout tehdy velmi obstojně vypadající Chýlkovou. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Další skvělý film s Polívkou. On Šašek a královna či Kalamita je fajn, ale tohle mělo se Zapomenutým světlem další takový vážnější rozměr. Hrabalovu předlohu jsem nečetl, přesto si myslím, že se úvodní trio role zhostilo dle autorových představ. A na té komunististické zanedbanosti a opršené oprýskanosti domů je dnes cosi nostalgického ... Velmi zajímavý film. * * * * ()

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Mám to takhle: výbornej Goldflam, dobrej Polívka a tragicky napsanej i Menzlem zahranej Hrabal. Kdyby měl v reálu v rámci téhle trojice podobnou roli, tak by musel být Boudníkem a Bondym trpěnej ouřada. On byl ale ve skutečnosti jejich kumpán, věčně ožralý, špinavý hovado udivující tím, že sypal z rukávu nekonečný pasáže krásné literatury, což z něj dělalo to půvabný stvoření, ukrývající ohromující krásu pod slupkou zdánlivé ohavnosti. Kolihovi se to nepodařilo vystihnout, patří pro mě mezi režiséry, kteří Hrabala nezvládli. Neřekl bych, že si na něm vylámal zuby, a když, tak ne všechny, ale postrádá dar zprostředkovat filmovým divákům kouzlo Hrabalových knih. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Všichni jsme na jedné sexuální lodi." Trochu svérázné uchopení Hrabala, jiné než v Postřižinách a Slavnostech sněženek. Některé filmy natočené během perestrojky (příp. krátce po revoluci) svou tvůrčí invencí a svobodnějším nádechem dávaly vzpomenout na 60. léta, zde konkrétně na "nemenzelovské" adaptace Hrabala. Některé scény jakoby přímo odkazovaly na Herzovy Sběrné surovosti nebo Chytilové Automat svět z "Perliček na dně". Vysloveně o kritičnosti ve vztahu k socialismu v 50. letech, kdy se odehrává, zde moc mluvit nelze, ale přesto cítit minimálně ironický nádech blížící se až ke karikatuře – za všechny momenty určitě úvodní sehraná anekdota s příslušníkem VB a jeho odváděním malíře, který svými čmáranicemi porušil zákaz fotografovat prostor Holešovického přístavu. :)) Pokud jde o mé dojmy, spočátku se mi před očima až divoce střídaly pasáže, které mne hodně pobavily, potěšily s hodně ulítlými výjevy, u kterých jsem s podivem zíral a ptal se: tohle je opravdu Hrabal? Inu je, akorát se zcela jinou poetikou, neb Menzel vystřídal svůj dřívější post režiséra za jednoho z hlavních herců, a Koliha až příliš experimentoval. Undergroundové hudební tóny působily v tomhle poetickém retro filmu jako pěst na oko. Nakonec si lze vychutnat alespoň nádherné epizodky s Rudolfem Hrušínským, přesto jsem se nakonec rozhodl jen pro průměrné hodnocení. 60% ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)
  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)

Reklama

Reklama