Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
50-ročný Bohouš Fischer pracuje ako úradník vo firme, ktorá vyrába záchodové misy a inú zdravotnú keramiku. Úradnícka práca ho nebaví a k nezmyselnému vykazovaniu zbytočných hlásení pociťuje odpor. Chcel by sa venovať svojej manželke, deťom a zmysluplnej práci. Mašinéria socialistickej ekonomiky ho však "nemilosrdne" vynesie na post ekonomického námestníka, kde je nútený robiť ešte väčšie kompromisy než predtým. Zúčastňuje sa zbytočných stretnutí, na ktoré musí z titulu svojej funkcie získať peniaze z firemných fondov, alebo šarmantne rieši "pracovnú" nehodu dvoch zamestnancov, ktorí sa namiesto práce venovali ľúbostným hrám. V jeho súkromnom živote to nie je oveľa lepšie. Aby jeho dcéry dvojičky úspešne zvládli maturitu, Bohouš sa pokúsi zviesť ich učiteľku ruštiny. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (144)
Kritika socializmu, so štýlom typickým pre Lasicu, či až Svěráka a Smoljaka. Lasicovi však nesekunduje nikto výraznejší, keďže Kodet, Hrušínský, Satinský aj Labuda hrajú vedľajšie postavy, málo výrazné. Námet je vtipný - socialistický podnik, ktorý predáva záchodové misy, je ťažká klasika. Takisto prekvapí, že sa to do kín podarilo uviesť ešte pred pádom opony v 89tom. ()
Po dvou Olmerových filmech se Svěrákem a dvou Kachyňových s Heřmánkem přichází na sklonku 80. let Kleinův příspěvek k tématu "krize středního věku sympatického polointelektuála na prahu stárnutí". Všechny tyto filmy mají mnoho společného a podle mne Kleinův opus všechny dosavadní překonává, především bravurním propojením pohledu na osobní smysl života s geniální satirou reálného socialismu. Skoro neuvěřitelné, že to soudruzi povolili, i když v rámci "přestavby", proč ne, že ano. Kouzlem nechtěného se bortící se kamna v závěru mění v proroctví - píše se rok 1989 a je úžasné, jak celý film nezvratně směřuje ke kolapsu systému. Bobovi rodiče ve starobinci naopak dávají připomenout, že tady ještě před "socialismem" byl nějaký jiný svět (nemluvě o panu Palečkovi). Úvodní Hapkova-Horáčkova píseň nemá chybu, flegmatický Lasica je k sežrání. Je tam toho hodně a všechno kompaktní. Zkrátka, z Kleinových filmů, které jsem viděl, je tento nejlepší. Oceňuji geniálně lapidární komntář od NinadeL. ()
"Náš podnik by měl podle všech ekonomických ukazatelů v reálné době zkrachovat. Jenže nezkrachuje. Nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie. Jak se to dělá, nevím. A ani to nechci vědět." Já tedy mám jistě podezření, že tady už někdo věděl o tom, že co nevidět přiskotačí Samet, protože jinak by asi netočil evidentně trezorovej film. V tomto případě se totiž nastavuje zrcadlo dost nekompromisně, uvažuje se skvěle politicky a neschopní pracovníci se spolehlivě vykopávají nahoru. Mě tedy nejvíc bavilo ověřování údajů v trafikách a samozřejmě tajný zprávy o počasí. ()
Váhám mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Lasica je bezesporu perfektní (nejlepší scény jsou ty, kde hraje se Satinským) - opilý, zpívající, souložící, vtipkující, zpívající. Lasica cynický, vševědoucí, nevědoucí, vlaštovky vysílající a vulgárně mluvící. Ano, film je stojí na Milanu Lasicovi a jeho herectví. Jenže ony i vedlejší role jsou obsazeny líp než nadprůměrně. Dějově film pokulhává, ale má spoustu světlých okamžiků, kdy o své době vypovídá možná i víc, než by chtěl. Snaha všechno změnit se dnes už zdá směšná. A to je tragický. Tenhle film je tragikomický, a nejspíš i proto je nadčasový a (soudě podle místního hodnocení) dobře přijímaný. ()
Krize středního věku je mrcha. Nejednoho to dokonale rozleptá takovým způsobem, že si pak klade všelijaké otázky a tak nějak neví jak z toho všeho ven. Ví jen, že když v tom zůstane, zavalí ho to. Někdo to rozdýchá, někdo odejde od nesnesitelné manželky a někdo udělá něco bláznivého. Mnou včera viděný film A Walk in the Woods není o ničem jiném. Zde to není zdolání Appalačské stezky, ale tvorba kachlových kamen co má hrdinovi pomoci utéci z nesnesitelné reality. Ta je navíc okořeněna koncem socialismu u nás, kdy už prakticky nefungovalo vůbec nic a režim mlel z posledního. Na schůzích se papouškovaly stály ty stejné mantry o efektivitě, zlepšování výkonů, ale jakmile si to tam všichni odseděli, šlo se zase dělat do podnikových a závodních kompostů, kde byl smrádek, ale teploučko. Vyrábělo se lecos ač trh o to zájem neměl a to ani ten socialistický v kvalitě spíše mizerné. Přesto jak ve filmu zazní podniky jely dál ač by dle ekonomických a tržních pravidel měly zkrachovat a každý z pracujících kupodivu dostával navzdory logice i ty své prémie. Skoro se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože se jistě točil mnohem dříve než v tom roce 1989. Je to hodně hořká komedie plná skvělých herců a skoro se divím nižšímu hodnocení filmu. Holt asi ne každý tu dobu zažil a navíc třeba ještě není ve věku Bohouše, aby pochopil... Já jsem si to užil skvěle a tak dávám za 5 bidetů v barvě jarní zeleň pro arabský trh. * * * * * ()
Galéria (55)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zaujímavosti (7)
- Natočeno podle stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka z roku 1988. (skudiblik)
- Režisér Klein se po natočení filmu velice divil, že nemusel vystřihnout žádnou scénu. A to přesto, že Miroslav Štěpán volal řediteli Barrandova, aby film okamžitě stáhli. Ale v té době už ani on neměl dost sil, aby zákaz prosadil. (raininface)
- V závěrečné scéně „snového karnevalu“ na náměstí se v roli klauna hrajícího na trubku mihne autor hudby k filmu Petr Hapka. Ústřední hudební motiv filmu je přednášen právě sólovou trubkou. (Skladatel)
Reklama