Vážení přátelé, ano

Pro Gottwaldovy, Zápotockého, Novotného a Svobodovy děti k popukání (ověřeno), pro Husákovy a obeznámené Havlovy děti úsměvné. Pro ostatní nepochopitelný humor, protože absurdita sice zůstala, ale změnila svou tvář. Jako pozdní Husákovo dítě dávám tedy za 4*. Obávám se jen, že moje případné děti už dají jen tři a méně. Určitou nadčasovou rovinu tenhle film má (posoudím za nějakých dvacet let), ale obávám se, že mnohem víc je pomníkem doby a jako takový se časem stane spíš "dokumedií". PS: Pokud Bobo nerozuměl ekonomice pozdní normalizace, zajímalo by mě, co by říkal dnes. (03.07.2013)

Toto Pecháčkovo a Kleinovo dílo-komedie postihuje přesně poslední záchvěvy stále bezradnějšího komunismu. Zvlášť působivá je závěrečná metafora - dnes prorocky působící - s pádem a samovolným rozpadem pracně stavěných replik historických kamen. Dnes jsme o několik zatáček dále, ale pozitivního konce nevidno. A nesporná  pozitiva té doby - v tomto případě např. výborné herecké obsazení - v epoše svobody jaksi viditelně zeslábla. A Lasica předevčírem zemřel. Je takový pocit opravdu jen nostalgií? (20.07.2021)

Videl som ho viackrát a vždy ma pobavil. Vyčítajú mu, že prišiel neskoro, že jeho satira je krotká a naviazaná iba na vrcholiaci reálny socializmus. Ja mu vyčítam iba množstvo nefunkčných dejových odbočiek a postáv, ktoré v ňom nemuseli byť. Ale vôbec ho nepovažujem za časovo fixovaný k dobe tesne pred cinganím kľúčmi. Naopak, čím sa od nej viac vzďaľujeme, tým ľahšie nachádzame kreatúry, ktoré pádom socializmu nikde nezmizli, len sa šikovne pretransformovali na niečo súčasné. O hereckom výkone Milana Lasicu a aj niektorých ďalších, ako aj o výbornom scenári a dialógoch je zbytočné písať. Takže na záver iba toľko, že k štvrtej hviezdičke som sa prepracovával ťažko, ale neľutujem. (24.08.2020)

Dušanu Kleinovi se povedlo touto komedií nastavit zrcadlo společenskému i firemnímu zřízení doby konce socialismu. Náměstí v Rakovníku od té doby zkrásnělo, oproti tomu absurdita některých situací nebo výroků zůstává dodnes - mám pocit, že když nahlédnete do organizační struktury mnoha státních úřadů, firem či institucí, a prohlédnete, jak to v nich chodí, zjistíte, že se toho za to prakticky čtvrtstoletí moc nezměnilo... Skvěle se u filmu bavím, ale zároveň mě z toho mrazí. Některé věty se už učím nazpaměť pro budoucí použití, neboť jsou naprosto trefné: "Náš podnik by měl podle všech ekonomických ukazatelů v reálné době zkrachovat. Jenže nezkrachuje. Nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie. Jak se to dělá, nevím. A ani to nechci vědět.". "Jak jseš jednou nahoře a nezakopneš politicky, dolů tě už nikdo nedostane.". "To je nějaká naše národní schizofrenie. Neschopné pracovníky vždycky vyhodíme na nějaké vyšší místo nahoru.". "Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždý při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech. Vážení přátelé, ano.". Silné 4*. "Přemejšlim, jaký to je, mít radost z práce, která je vidět hned po tom, co se udělá..." (29.12.2013)

Plno životních mouder, trefných hlášek a mužského pohledu na svět. Zda byl Bobo "down", těžko říct, spíš šuškající lidé kolem něho. Nebyl to pravý kariérista, i když příčky pracovního zařazení zdolával poměrně rychle, ale za cenu manipulace jeho pravého Já. Páni soudruzi mu mnoho nedarovali, pokud nebude po jejich, nebude mít dostatečné podmínky pro svůj koníček - kachlová kamna. Taková metafora, která i v dnešní době ba v jiné podobě, klepe na nejedny dveře. Milan Lasica hrál výborně, pln pokory a skromnosti. Jeho "dvojče", Július Satinský nebyl pozadu. Paní Hlaváčová zahrála velmi oduševnělou ženu. Jan Hrušínský byl srandovní. Tento film hodnotím jako zdařilý hlavně pro specifický český humor. (29.06.2009)