Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
50-ročný Bohouš Fischer pracuje ako úradník vo firme, ktorá vyrába záchodové misy a inú zdravotnú keramiku. Úradnícka práca ho nebaví a k nezmyselnému vykazovaniu zbytočných hlásení pociťuje odpor. Chcel by sa venovať svojej manželke, deťom a zmysluplnej práci. Mašinéria socialistickej ekonomiky ho však "nemilosrdne" vynesie na post ekonomického námestníka, kde je nútený robiť ešte väčšie kompromisy než predtým. Zúčastňuje sa zbytočných stretnutí, na ktoré musí z titulu svojej funkcie získať peniaze z firemných fondov, alebo šarmantne rieši "pracovnú" nehodu dvoch zamestnancov, ktorí sa namiesto práce venovali ľúbostným hrám. V jeho súkromnom živote to nie je oveľa lepšie. Aby jeho dcéry dvojičky úspešne zvládli maturitu, Bohouš sa pokúsi zviesť ich učiteľku ruštiny. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (144)
"Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždý při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech." "My, řídící pracovníci, tvoříme dějiny." Ano, to jsou jen dvě ze spousty hlášek. Co mě nadchlo především, a kvůli čemu jsem nakonec dal plný počet, je maximální satira tehdejší společnosti. Přitom premiéra filmu proběhla ještě těsně před 17.listopadem. Asi už byla volnější doba (to jsem sám těžko dokázal v té době vnímat), ale stejně, co si tehdy Dušan Klein dovolil... No a pro Milana Lasicu je to role přímo ušitá! ()
Rozhodně nejlepší komedie z období Přestavby a snad poslední satirické dílo naší kinematografie tepající do tehdejší skutečnosti. Hlášky z této pecháčkovsko-kleinovské dílny si pamatuji dodnes. "...a novým ředitelem bude zvolen soudruh Fischer..." , já mám chuť na člověče nezlob se"... Ale takoví jsme tenkrát skutečně byli. Nesmyslná hlášení, fráze, drobné i větší přestupky proti pracovní kázni, zlodějny... Komentář z úst Milana Lasici ke všemu dodává šťávu překrásné ironie, pan Řehoř se svými supertajnými zprávami o počasí, na počátku hned koktající ředitel, jako by připomínal tehdy ještě dosud úřadujícího prezidenta Husáka... Dnes už se takové filmy netočí, satira vůči praktikám liberálního kapitalismu nejde skupině našich "umělců" v rámci jejich loajality z pod vousů. Škoda, že tenhle film záhy ztratil na své funkčnosti, viděl jsem ho krátce před neblahými listopadovými událostmi - a najednou nebylo o čem točit... A z různých komentářů vidím, jak se změnil druh humoru. Já se snad při žádné polistopadové komedii nezasmál... Radek99 ovšem pravdu nemá, socialismus reformovatelný byl. ()
"Bohouši, hraj, nebo bude průser!" Tak jo, Lasica byl úžasný, film se točil v mém Rakovníku (takže už jenom pozorovat naše náměstí byl skvělý pocit), ale pro člověka, který komunismus už nezažil, nemá tahle komedie skoro žádnou cenu. Kratší stopáž by neuškodila, Bohoušova dvojčata byla vyloženě odpudivá stvoření. Některé hlášky mě ale opravdu pobavily. ()
Toto Pecháčkovo a Kleinovo dílo-komedie postihuje přesně poslední záchvěvy stále bezradnějšího komunismu. Zvlášť působivá je závěrečná metafora - dnes prorocky působící - s pádem a samovolným rozpadem pracně stavěných replik historických kamen. Dnes jsme o několik zatáček dále, ale pozitivního konce nevidno. A nesporná pozitiva té doby - v tomto případě např. výborné herecké obsazení - v epoše svobody jaksi viditelně zeslábla. A Lasica předevčírem zemřel. Je takový pocit opravdu jen nostalgií? ()
"My sme kapitáni průmyslu. A my se nebudeme zabejvat pěti flaškama vodky. - Dvaceti, Evžene." O poměrech na sklonku socialismu v československém vydání podávají svědectví Dušan Klein, Ladislav Pecháček, Milan Lasica, Jana Hlaváčová, Julius Satinský a další. Skvělý scénář a herecké výkony, velmi hořký a suchý humor. Asi to nejlepší, co Klein natočil. "Dal bych si Člověče, nezlob se. - Víš, to je taková naše specialita. - Dietní? - Noo... - Uvař mu to." "Prosímtě, hraj, ta Spišáková řve jako kráva. - Jááá ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám... - No tak! - A čééérný muž pod bičem otrokáře žil..." Dodatek 20.7.2021: Některé věci se nemění bez ohledu na režim a čím déle piji z opojné studánky demokracie, tím víc mám chuť si zapět "Až do Antarktidy má píseň doletí" nebo něco podobně agitačního, třeba k oslavě akčního plánu Eurosojuzu na plnou elektrifikaci dopravy nebo k inkluzi školství. ()
Galéria (55)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zaujímavosti (7)
- Když se Bohouš (Milan Lasica) rozhoduje o přijetí místa ekonomického náměstka, tak o víkendu přijíždí autem k bratrovi (Pavel Zedníček), aby se rozhodl, zda místo přijme. Zpět však odjíždí vlakem. (VN85)
- Natáčení probíhalo v Rakovníku a místní továrně na výrobu dlaždic, která ve filmu představovala továrnu na sanitární keramiku. Několik scén bylo také pořízeno na zámečku Dřevíč u Nižbora, kde se o tři roky později usadil kancléř prezidenta republiky Karel Schwarzenberg. (rakovnik)
- V závěrečné scéně „snového karnevalu“ na náměstí se v roli klauna hrajícího na trubku mihne autor hudby k filmu Petr Hapka. Ústřední hudební motiv filmu je přednášen právě sólovou trubkou. (Skladatel)
Reklama