Papírový dům (Netflix verze)

Vyšetřovatelé minule vypustili falešnou zprávu o Ángelově zotavení. Trik s klauny se nakonec ukázal jako milé oživení po několika matných dílech. Moc fajn. Horší to je ovšem s pokračováním Arturova únikového plánu, který ve finále působí jako nepovedená Tarantinovka. Raquel zamotá hlavu to, co vidí na obleku svého milého. (13.07.2020)

Čekal bych, že na to Raquel kápne při jiné příležitosti, nicméně v nemocnici se objevily desítky klanů, ale jí přijde divné/spojí si jedno vlákno? A o ninjovi v brýlích začne velmi záhy pochybovat. Na scéně je zase po kratičké pauze „výbušný“ Arturo, jeho milenku Monicu zase popadne úsměvný hysterický záchvat. Bezradní a vyčerpaní jsou i samotní únosci. Berlín smečce zase šéfuje. Ovšem to, co vypadává z palice Raquel, která vezme Profesora na statek v Toledu, už přestávám pobírat. Nakonec ho tam i nechá. Policejní eskorta převáží Tokio, je tu šance dodržet slib. Hlavní inspektorka o tom ani neví, protože má plné ruce práce na soukromém sedánku s detektorem lži. Jako vážně? Denver se dozvídá podrobnosti o své matce – a co jako? Nicméně jeho otec bude hrát v závěru stěžejní roli, stejně jako Tokio, která se vrací na scénu. A španělští policisté by si sakra měli procvičit střelbu, protože tohle byla velká bída. (13.07.2020)

Jsme 105 hodin od přepadení, finále se blíží. Role Raquel a Profesora se vyměňují, ale jen dočasně, protože „budeš mě muset zabít, protože já se nezastavím“. Ty vole. Nedivím se, že kolegové už Raquel nedůvěřují. Inspektorka je tak trochu urážkou všech žen. Moskva má v sobě tři díry. Ostatní smutní a v závěru budou ještě víc (ale emoce k divákům jaksi nedorážejí). Možná je to tím, že se ještě vzpamatovávají z kroků Raquel a hlavně z toho, že se u kopání únikového tunelu mluví o svatbě. A záhy nahoře nad nimi o další (!). Brrr. (14.07.2020)

Druhá série dál zoufale selhává a i nadále spoléhá na scénáristické berličky. Stala se z toho hodně nevzrušivá záležitost. Raquel, která musela odevzdat odznak a stáhnout se z případu, si bere jiný od svého kolegy. A rozjíždí pátrání po vlastní linii. Cítí, že jí zbývá už jen několik kroků. Tunel je konečně prokopnutý. Skoro miliarda eur může směle ven z tiskárny. Snadné to samozřejmě nebude. (14.07.2020)

Miliarda to není, ale 984 milionů eur ano. Sarkastický Berlín dál válí, ven z budovy se mu s ohledem na okolnosti nechce. Do tiskárny vstupuje policie a naše banda má evidentně bezedné zásobníky. Přestřelky působí skrz naskrz úsměvně. A Raquel si v policejním stanu vybírá mezi malou dcerkou a chlápkem, kterého před týdnem ani neznala. Sype se to, sype. Hodí svůj život přes palubu? Španělští policisté by si vážně měli procvičit střelbu, protože tohle byla znovu bída (obecně mizerně natočená přestřelka). Idealistický závěr tomu všemu nasazuje korunu. Upřímně jsem rád, že to mám za sebou. (14.07.2020)