Tvorcovia:
Álex PinaKamera:
Migue AmoedoHrajú:
Pedro Alonso, Úrsula Corberó, Álvaro Morte, Miguel Herrán, Alba Flores, Itziar Ituño, Jaime Lorente, Esther Acebo, Darko Perić, Enrique Arce (viac)VOD (1)
Epizódy(10)
-
Konec cesty (S05E01)
-
Věříš v reinkarnaci? (S05E02)
-
Vítejte na představení života (S05E03)
-
Místo v nebi (S05E04)
-
Spousta životů (S05E05)
-
Tlak stoupá (S05E06)
-
Zbožné přání (S05E07)
-
Teorie elegance (S05E08)
-
Důvěrný rozhovor (S05E09)
-
Rodinná tradice (S05E10)
Obsahy(1)
Ve Španělské národní bance už banda strávila víc než 100 hodin a Profesor je v ohrožení. A aby toho nebylo málo, blíží se nový nepřítel – armáda. (Netflix)
Recenzie (77)
„ZAHNALI NÁS DO KOUTA, ALE JEŠTĚ NEJSME MRTVÍ…“ Hned první díl se nese v parádním duchu, ale pak… si začnou dělat pakárnu sami a to mě sere. To chování – idiotský, bych jim žral v první sérii (a že bylo…). Pak ty kecy – telenovela pro lidi v červeným (s maskou na tlamě). Jako… dyť to kurva nemusí mít deset dílů! Faktem je, že když se něco děje, je to super! Nakonec… nedá se tomu upřít zlodějská vášeň ani zajímavý zvraty. A řešit, co ještě je genialita a co už náhoda, fakt nemá cenu. Zakončení se povedlo, je v něm dost akce… Ale nemuselo tu bejt tolik sentimentu a zbytečnech dějovejch zvratů. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju červený oblečky. 2.) Kecal bych, kdybych tvrdil, že si s něma nezabékám! /// Thx za titule „Anna Hulcová“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()
Začalo to strašně, že jsem měla chuť se na to vykašlat. No, nebyl by to jediný promarněný potenciál seriálu za poslední dobu… ALE! Světe div se, kvalita první a druhé řady se vrací v posledních třech dílech, kdy konečně jsou city, nostalgický chvilky a krize Profesora, nahrazeny plány, genialitou a vlastně vším, čím tenhle seroš na začátku bodoval. A jo, velký finále bylo opravdu velký. Takže i když jsem byla v rozpoložení 2, max 3 hvězd, dávám 4. Jen si teda 5 nechávám za ten zbytečný začátek, který mě málem odradil. ()
Zatímco u předchozích čtyřech sérií jsme se chytali za hlavu, s jakou inteligentní invencí zas Profesor přišel, zde jsme se chytali za hlavu, co za nesmysl jsme to sakra právě zase viděli. Pořád koukatelná a zábavná záležitost, nicméně kouzlo předchozích sérií už vyprchalo a mnohdy už jsou to jen scény vytažené ze zadnice. ()
Seriál je pořád stejně emočně vypjatý a cliffhangerovský, takže se drží původního zadání. Ještě explicitněji dává najevo svůj obdiv k technickým dovednostem a inženýrství. V závěru S05E07 ještě podpoří tento výklad. Proč se mi vlastně celý seriál tak líbil navzdory jeho co možná nejmasivnějšímu cílení? Přece kdybych si chtěl ulehčit kritiku, vytknu mu, nakolik se zavděčuje nízkým nárokům na emoční složku vztahů a podvoluje se divákům, jimž se přitom vzdaluje kvalitami svých postav… Naproti tomu příliš nekoketuje s intelektuály a emočně zdrženlivějším publikem. Jde mu tedy evidentně o masovost svého zásahu. Zároveň nehledá své útočiště v jednoznačném zavržení kapitalismu a spíše zobchoduje antisystémově podpořenou zkušenost rostoucí množiny pracujících chudých s estetikou snu. Příběh si je dobře vědom, kdy má zdůraznit individuum a kdy kolektiv. Bez kolektivu je individuum ztraceno a kolektiv dává svůj efektivní smysl pouze z respektu k individuu. Toto vágní stanovisko není třeba explicitně zastávat, protože je dáno banální zkušeností a samo o sobě neznamená žádnou formulaci politického postoje ke konkrétním cestám či aplikacím. Seriál není socialistický, ale rád si ze socialistické kritiky i estetiky půjčuje. Není individualistický, ale dává zapravdu individualismu pojetím triumfu výhradně v kolejích systému, který odsuzuje. Profesorovo zaujetí bezpečnostními mezerami parazitního systému se zrodilo v hlavě dítěte pozorujícího ultimátní reakci tohoto parazita během zavraždění loupícího otce. V posledním dílu se k této zlodějské tradici hlásí a s přiznaným hnusem odmítá samaritánskou auru, vnucenu mu ostatně vypočítavými médii. Je dobyvatelem, je zlodějem, je kořistníkem, je obráncem svého rodinného krbu. Nenechal se obalamutit, že tím bude, když se podvolí parazitnímu systému natolik, aby mu otročil jako my: zoufale bezmocná, neschopná, závistivá, rozhněvaná a citově nevyzrálá většina. Na kterou seriál samozřejmě cílí, aby co nejvíce vydělal. Triumfem hrdinů i tvůrců seriálu je samozřejmě maximalizovaná ekonomická emancipace, ironicky poháněná hněvem po hospodářské krizi, celkovým vývojem globálního kapitalismu a heroickou estetikou antikapitalistického odboje. Proč jsem si tedy zamiloval seriál tak přímočaře, až vlastně poctivě „falešný“? Právě proto. Jeho hrdinové jsou každý v nějakém ohledu mimořádní, a přitom stejně jako jejich zcela řadoví a přehlédnutelní diváci zakopávají o systém. Nemohou v něm realizovat svá srdce, svou touhu po spravedlnosti, svoje potřeby. Nenechávají se obalamutit, že jejich údělem je mu sloužit, že je nějakým zjevením boží vůle, jak se nám snaží vnutit křesťanská a s ní jakákoli antikomunistická dialektika kapitalismu, a vyrvou mu, co jim patří právem silnějšího. Kdo tento systém nedokáže porazit – jako ani samotný Che Guevara –, může ho ještě ždímat a třeba tím i urychlovat bankrot. Seriál se tedy nezavděčuje ani slabším, ani méně schopným, protože hrdinové jsou opak toho všeho, a přímá nebo i zprostředkovaná zkušenost nám praví, jak s nimi i silní a schopní mohou kolikrát sdílet svůj odpor ke statu quo. To je příběh Papírového domu. Silní a schopní jsou VYCUCÁVÁNI lháři a ubožáky, kterým je třeba se postavit a změřit síly na život a na smrt. To dokáže jen revolucionář, nebo zloděj. Ti ostatní jsou matroš. Jsou odsouzeni věřit ve své Ježíše, politiky a pornoherečky. Osobně volím ty pornoherečky. () (menej) (viac)
Tak po čtvrté sérii se nám ihned navazuje tam, kde vše skončilo a prvních pět dílů je na tom kvalitativně zatím dost podobně právě se čtvrtou sérií. Největšími zklamání tu jsou rozhodně nepřehledné přestřelky, kterých je tu poměrně hodně a na kterých si tvůrci mohli dát více záležet (hold Španělé jsou více přes emoce, akce v tomto seriálu lehce hapruje) a poté poslední díl, u kterého jsem možná trošku zaujatý, ale zbavit se už několikáté velké hvězdy seriálu neháže dobré světlo na finálních 5 dílů, které přijdou v prosinci. Krom toho jsem si ale všech pět dílů užil s nadhledem. 5. série Part 1 - 80% Tak nám dnes - 3.12. 2021 dorazilo posledních pět finálových epizod tohohle, dnes již můžu říct, kultovního strhujícího seriálu, který nám čtyři roky zpátky naprosto vyrazil dech vším, co máme v seriálech rádi od neustálého napětí, naše oblíbené postavy pojmenované po všech možných městech až po infarktové zvraty, které dost většinou způsobovala nejspíše nejoblíbenější postava ze všech - Profesor. A přesně tohle najdeme i v posledních pěti dílech. Musím pochválit tvůrce, že za pochodu dokázali vymyslet takových geniálních scénářů, díky kterým jsem měl možnost si tenhle seriál naprosto vychutnat a legitimně s postavami sdílet obě loupeže. Ale taky k posledním pěti dílům, oproti PART 1 nám tu opět zmizely jediné dvě slabiny a to občasné nelogické činění postav a nepřehledné přestřelky, která tu už nebyla ani jedna a naopak se tu přiostřilio ve všech pozitivech. Highlightem posledních dílů je tu Sierrová, která tu vyloženě kraluje, což je něco, co bych po událostech z PART 1 absolutně nečekal. A nebudu lhát, když řeknu, že jsem se bál samotného konce, ale tvůrci prokázali svoji kvalitu, a i když lidé čekali jiný konec, tak tu po právu nemůžou nic namítávat, protože konec (a všech posledních pět dílů) byl naprostý emocionální kolotoč, ve kterém jsou Španělé nejlepší a seriálem LA CASA DE PAPEL si to jenom obhájili. Brilantní a chytré zakončení příběhu páté série. Bude mi to chybět. 5. série Part 2 - 95% ()
Galéria (28)
Fotka © Antena 3 / Netflix
Zaujímavosti (6)
- Ve scéně, kde se Berlín (Pedro Alonso) baví se svým synem v restauraci, je slyšet píseň „ily (i love you baby)“ od zpěváka Surf Mesa. (orionn12)
- Ve 37. minutě slyšíme v pozadí skladbu „Kingston Town“ od britské hudební skupiny UB40 z jejich alba „Labour of Love II“, které vyšlo v roce 1989. (Trajektt)
- Nákladní automobily, kterými je odváženo zlato, jsou typ Mercedes Atego. Ty ale mají nosnost max 9,5 tuny. Na přepravu 90 tun by jich potřebovali deset a ne jen dva. Také když se převáží celý baráček a v něm má být všechno zlato, tak by to nešlo, jelikož žádné běžné nákladní auto nemá nosnost 90 tun. (xisp)
Reklama