Konec básníků v Čechách

Porevoluční zmrtvých vstání Básníků mi moc nesedlo. Především atmosféra původních tří dílů zmizela a nahradila ji právě ta porevoluční. Možná to vcelku dobře vystihlo danou dobu, ale k Básníkům se mi to prostě nehodilo. Stejně jako se nehodila poezie do začátků devadesátých let. Postavy mi téměř všechny tentokrát přišly nesympatické a pár povedených scén a dialogů čtvrtý díl jako celek nezachránilo. K opakování se nechystám a doporučení je spíš - vyhněte se tomu. (23.07.2021)

"V kostele je slušná každá..." Inu po veselém konci trilogie bychom si snadno mohli myslet, že to se Štěpánem dopadlo dobře. Ovšem po komunismu přichází kapitalismus a ne každému se daří. Skvěle tu změnu můžeme pozorovat na Básníkách, kdy se dospělý doktor Šafránek vrací do svého města. Inu celý film je smutný a hořký. Štěpánek potkává staré lásky, staré kamarády, kterým se daří a on se v nové éře musí velmi rozhlížet, aby našel práci. Za mě je Konec básníků v Čechách strašně smutným pokračováním. Velmi poukazuje na změny režimu a jeho výhody i nevýhody. Líbí se mi konec, který je hlavně hořký a milý zároveň. Přesto tyhle básníky už nevnímám jako komedii. Spíš místy věrný předobraz některých částí našeho života. Podobně jako u Jak básníkům chutná život (1987). (60 %) (23.01.2022)

Z tohoto dílu básníků mi bylo dost smutno. Ani ne tak kvůli bezradnosti Štěpána v porevoluční době, ale spíše kvůli jeho předchozím láskám, které se filmu mihnou. Obě dvě si místo romantika vybrali idiota, který má peníze a teď by si se Štěpánem chtěli vrznout, protože jim, logicky, ve vztahu chybí láska. Ovšem, aspoň se dostaly na dovolenou k moři, což by se jim přece s romantikem nestalo. Smutné, ale takhle to žel funguje i dnes. (06.09.2010)

Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... (10.11.2014)

S ŽENSKEJMA JE TO JAKO S FILMEM. JAK JE PŘEHNANĚ INTELIGENTNÍ, NEDÁ SE TO VYDRŽET. Tihle Básníci nejen zachycují porevoluční dobu, jsou jejím produktem a zároveň ji vytváří. To je na nich zajímavé, ne dobré, stejně jako snaha hlavního hrdiny bilancovat na prahu středního věku a v době velkých společenských změn. Postavy se střídají, motivy také, je to o všem a často o ničem, začíná otravný product placement, (nucené?) veletoče v postavách (Honza Antoš = Marek Vašut?), občas rádoby humorné lapsy (srovnávání Sokola a SSM) a tu a tam z toho všeho vykoukne ono vtipné a životné básnické střevo, jak si ho pamatujeme z osmdesátých let. To je snímek i na těch 70%. Jediný jasný klad - nejdospělejší a nejlepší píseň v sérii. (18.04.2016)