Nádych pre lásku

Jak odehrát celý film, když vám role předepisuje ochrnutí od krku dolů a můžete používat jen mimické svaly? Úsměv, pomrkávání a krčení obočí. A to je vše. Příběh muže s krutým osudem, ale neuvěřitelně obětavou manželkou není zrovna samé dobrodružství a samá sranda. Má však sílu, umí dojmout a hlavně povzbudit. Přesto nevybočil z vyjeté cesty povinně edukativní podívané, která zaujme hlavně tím, jak podstatně se během pár desítek let změnilo nahlížení medicíny na těžce postižené (aspoň tedy doufám) i vztah lékaře a pacienta (taky v to aspoň doufám). Příběh záměrně neukazuje nic moc drastického nebo příliš intimního. (14.05.2018)

Dobrý film, ale až moc velká sázka na jistotu. Od začátku do konce jede podle zaběhnutých žánrových pravidel a nedokáže vůbec překvapit. Přesně dokážete odhadnout následující scénu za scénou. Co mi tedy vyhovovalo, že se nejedná o film, který z vás chce za každou cenu ždímat slzy, ale právě naopak, je plný naděje a optimismu. Herecky výborné, Claire Foy už mám ráda delší dobu a myslím si, že z plátna v budoucnu jen tak nezmizí. Nádech pro lásku je dobrý film, ale nemá nic navíc. (30.11.2017)

Zatímco pravděpodobně nikdo nevyhlíží americký remake Nedotkutelných, my dostali o něco historičtější anglickou verzi od Andyho Serkise. A nutno říct, že ačkoliv má film v originále naprosto hloupý, ač přesně vystihující, jednoslovný název, z obsahu samotného se za ty střídmé dvě hodiny povedlo vybrousit možná trošku paradoxně snadno ubíhající feel good kousek a já byl velice mile překvapený. Andrew Garfield zase jednou ukázal, jak skvěle si umí vybírat role, ovšem srdcem filmu je neoddiskutovatelně Claire Foy, která je jednoduše výjimečná. Ano, teď už musím rozkoukat the Crown. Díky Andy, ačkoliv si moc chvály za film nezískal, užší komunitu lidí Breathe jistě potěší. (30.12.2017)

Na jednej strane plne chápem, že po všetkých tých divočinách, ktoré Andy Serkis postváral u Stevena Spielberga, Petra Jacksona, Ruperta Wyatta, Matta Reevesa, J.J. Abramsa, Riana Johnsona a u Marvelu, dostal chuť režijne debutovať civilnou, komornou a konverzačnou retro drámou a nie megatrikovým a vysokorozpočtovým eposom za ťažké milióny dolárov (tým bol až jeho druhý režisérsky film, Mauglí). Ja ak by som bol režisér, hlavnú rolu by som dal jemu. Andy popiera obecný (a obávam sa, že pravdivý) názor, že (minimálne) polovica Hollywoodu pozostáva z kreténov. Vedel by som, že ak by som ho mal vo svojom filme, kryl by mi chrbát, zásoboval by ma pozitívnou náladou a kolegom by nosil kávu a višňovo-škoricovú, doma pečenú štrúdľu. Andy Serkis je proste moooc príjemný chlapík. Na druhej strane, jeho režisérsky debut je príliš dlhý, príliš štandardný a ide príliš podľa očakávaní. Kasting mohol byť lepší (najviac bodujú vedľajšáci Tom Hollander v dvoj-úlohe a vynálezca Hugh Bonneville alias otec z Paddingtonov). Nádych pre klásku je príjemné a smutné retro, ale na môj vkus príliš nevýrazné a také... no... čo ja viem. A mal som hokej v niektorých postavách. Len asi raz za 30 minút prišla nejaká scéna, záber alebo moment, ktoré ma strhli. Takže asi tak, ale aj tak máš u mňa za snahu palec hore, Andy. A s tým, že si zahráš v mojom debute stále rátam, oki? (15.06.2018)

Hodně silná věc, Andrew Garfield v hlavní roli je skvělý stejně jako Claire Foy. Téma filmu je samozřejmě výborné - i handicapovaní jsou součástí společnosti a nezaslouží si zůstat za zdmi ústavů a nemocnic. Dnes názor celkem běžný (i u nás se s tím většinová veřejnost musela vyrovnat), ale v minulosti s tím někdo musel přijít. Andy Serkis jako debutující režisér určitě nezklamal. (04.12.2017)