Ako básnici prichádzajú o ilúzie

Ak niekto spomenie túto filmovú sériu, tak mne vždy a jedine napadne Jak básníci přicházejí o iluze. Prostredie vysokej školy, rôznorodí noví kamaráti, Svěrák a jeho efektívne využite pracovnej plochy. Nikdy sa to neradilo medzi moje obľúbené pecky, ale v rámci večerných TV jázd, v časoch minimálneho programového výberu, svoj účel splnilo. (04.02.2024)

A laskavé pohlazení pokračuje i ve druhém dějství. Snad je to i hravější, animační stránka Adolfa Borna je výraznější a důvtipnější. A opět je to o dospívání a o milostném toužení a soužení. Hlavní postavou je opět Štěpán Šafránek (sympatický Pavel Kříž), i když již není studentem posledního ročníku gymnázia, ale nyní je v prvním ročníku lékařské fakulty. Přenést se ve zdraví přes anatomii je jasným cílem. Je pouze zapotřebí nalézt tu správnou motivační cestičku. A je zde i Štěpánův nejvěrnější kamarád s umělecky rozverným směrováním při studiu filmové režie na FAMU Marek alias Kendy (příjemný David Matásek). Je tu inspirativní múza hlavního hrdiny a cíl jeho poetického nadání při složitém tanci namlouvání a páření: žákyňka zdravotnické školy Markéta alias Jeskyňka (půvabná Adriana Romanová-Tarábková s hlasem Miriam Chytilové). Výrazní jsou spolužáci Štěpána: zahraniční milovník žen Numira Cassa Thombe alias Mireček (Joseph Dielle), pomalý a bodrý Moravák Venoš Pastyřík (Václav Svoboda), ambiciózní a bezstarostný Honza (Karel Roden) a nenasytná svůdkyně Vendulka (půvabná Eva Jeníčková). Z dalších rolí: Štěpánova starostlivá maminka (laskavá Míla Myslíková), dobrácký gymnaziální profesor chemie Ječmen (Josef Somr), stále vitální a svérázný důchodce Valerián Adolf (František Filipovský), komponující kapelník Kendyho hudební skupiny Bedřich (Oskar Gottlieb), pedantský docent anatomie Sejkora (dobrý Jan Přeučil), kousavý i laskavý profesor anatomie Solferin (Leoš Suchařípa), pečlivý docent katedry duševní hygieny Miloslav Zajíc (Zdeněk Svěrák), vynalézavý experimentátor a medicínský student Masařík (Akram Staněk), sebevědomý nemocniční lékař a Štěpánův sok v lásce Fast (dobrý Jiří Štěpnička), či neukojená Bedřichova žena Květa (Zdena Sajfertová). Je to stále laskavá a snad i více hravé, když se s tím lehce vzletným nadhledem dívá na reálie a patálie studenta prvního ročníku vysoké školy. Láska a citové vzplanutí mají své nezastupitelné místo na předkládané obložené míse radostí i starostí života, který je darem. (08.08.2016)

Nějakou chvíli poté, co jsem vychválil a opětihvězdičkoval Kleinovo Vážení přátelé ano, jsem si s nepotěšením uvědomil, že zrovna tak jako Básníci je to celé složeno z více či méně samoúčelných mikrovtípků, že příliš mnoho věcí se stane a rozhovorů proběhne jen proto, aby mohla zaznít pointová hláška, buď laskavý humor nebo laskavé moudro, obvykle obojí. No a teď zjišťuju, že to má i stejného scénáristu. A Holubi to samý. A vždycky je to nějaký sympatický přemýšlivý chlapík s nadhledem, který, jak pěkně vystihla NinadeL k jednomu dílu Básníků, "drží krok, ale ne hubu" (což lze však i obrátit). Ovšem Vážení přátelé ano má přece jen nějakou ideu, je to ten úplně zkorodovaný socialismus (pěkně spojen s hrdinovou krizí středního věku). Básníci mají jen jakési pseudotéma jakože strasti a slasti študáckého života. Což je málo. Výše uvedené je jedním ze dvou důvodů, proč tyto jinak celkem cool komedie nemohu považovat za hodnotný film. Tím druhým důvodem je fakt, že Štěpán Šafránek je ta úplně nejpodbízivější postava českého kina. (Už to spojení lékař-básník je hodně nejapné, byť bohužel nikoli nereálné.) K hodnocení prvních čtyř dílů (další jsem neviděl) si zástupně vybírám druhý, protože ten jsem kdysi viděl na véháesce tolikrát, že si většinu scén pamatuju do dneška. V tomto díle mimo jiné v zahleděnosti do jednotlivých žertovných scének tvůrcům ani nevadí, že Štěpán Šafránek je básník, který kvůli hmotnému prospěchu neváhá balit směšnou, hloupou a nehezkou dcerušku nějakého tuneláře. Kultem samozřejmě zůstávají Bronsteinovy výzkumy uspořádání psacího stolu a jejich řešení na katedře duševní hygieny. (10.08.2016)

Nevím, čím to je, ale druhý film už mě tak nedostal, jako ten první. Snad jen to, že se pořád jedná o nějakou tu nešťastnou lásku, že je to pořád to samé. Kleinovi se daří skvěle zachytit charaktery a právě postavy a jejich promluvy jsou na filmu to nejlepší. Samotný příběh je trochu provinční. Bavil jsem se, ale ne tolik jako u prvního filmu z téhle pentalogie. (17.04.2014)

Jedničku mám radši, ale dvojka si s ní v ničem nezadá. Místo nacvičování experimentálního divadla se Štěpán musí zorientovat v prváku medicíny, přitom s novou láskou opakuje starý vzorec a k tomu další várka zábavných postaviček (Mireček, Přeučilův profesor...) v podání skvělých herců a fajn písniček. Jen mě už mnohé ty bonmoty svou lidovostí otravovaly. Zajímavé je, že se Štěpán s Kendym najednou vydávají studovat dva velmi ambiciózní obory, ke kterým v prvním dílu ani náznakem neinklinovali. (07.05.2024)