メイドインアビス
Made in Abyss
Made in Abyss
Kamera:
Cunetaka EmaHudba:
Kevin PenkinHrajú:
Marija Ise, Miju Tomita, Aki Tojosaki, Maaja Sakamoto, Mucumi Tamura, Šiori Izawa, Jóko Sómi, Mijuki Kobori, Taiši Murata, Masaja Fukuniši, Júki Šin (viac)Série(2) / Epizódy(25)
-
Season 1 (2017) - 13 epizód
-
Recudžicu no ógonkjó (2022) - 12 epizód
Obsahy(1)
Jediné neprozkoumané místo na celém světě je obrovský systém jeskyň zvaný jako Propast. Nikdo netuší, jak hluboko jeskyně vedou, jakými bytostmi jsou obývány a jaké všechny prastaré artefakty skrývají. Není žádným překvapením, že tyto neobjevené prostory byly vždy terčem zvědavosti nesčetného množství dobrodruhů. Ti, kteří měli tu odvahu sejít do Propasti a měli i to štěstí se z nich vrátit, byli titulováni "jeskynními nájezdníky".
Tento příběh pojednává o malém sirotkovi jménem Riko, která žije v městečku Oosu na okraji Propasti. Odedávna toužila být, stejně jako bývala i její slavná matka Lyza, jedním z hrdinných jeskynních nájezdníků a objevit všechny záhady, které ty hlubiny stále lidstvu nevydaly. Jednoho dne při průzkumu nečekaně narazí na dítě, které není tak úplně lidské. Je totiž robotem.
(Scalpelexis)
Videá (10)
Recenzie (33)
[1. série] První věci první: Ani náhodou se nenechte zmást plakátem! Přestože jsou hlavními postavami děti, tak k dětské show to má daleko jak Vetřelec k romantice. Přirovnal bych v tomto ohledu nejlépe k Madoce nebo Shinsekai yori. Zajdu nicméně odvážně dál a suše okonstatuju holý fakt, že koho to neodradí, tak bude svědkem jedné z nejlepších anime podívaných za několik poslední let. Nebudu chodit kolem horké kaše, ale fantastický svět Abyssu mě okouzlil hlavně svou výpravou a dechberoucím vykreslením. Cesta Riko a Rega do neznáma lemována překrásnými výjevy mi dává částečně vzpomenout na pocity, které jsem měl z Pána Prstenů: Divák by se neustále otáčel pohledem po obrazovce, užíval si všechny ty kouzelné scénerie, podpořené na píď přesně nalajnovanou pohádkovou hudbou a naprosto dokonalým zvukem, kterým jsem doposud v anime neměl možnost poznat. Básnil bych nad tímto uměleckým úkazem studia Kinema Citrus až do zítřka a být postavama, vynalezl bych alespoň nějakou provizorní kameru, i kdyby měla být ze dřeva a orgánů místních monster. Na to ale není čas. Na každém kroku výpravy číhá možné smrtelné nebezpečí a pravidla tohoto světa se s žádnou bytostí rozhodně nemažou. Atmosféricky je to hlavně v pozdější fázi naprostá darda; syrovost a neúprosnost některých scén je drtivá, ždímá emoce na nejvyšší otáčky, až člověk zapomene na chvíli dýchat. Pomalejší tempo stíhá mixovat odlehčenější momentky anebo nám donese melancholicky slzotvorné rozlučky; je to hotový all inclusive. Pravděpodobně nejslabší (pokud můžu vůbec toto slovo použít) část Abyssu jsou postavy, ale rozhodně to není bráno jako výtka. Chibi dětičky se chovají jako dětičky s plnou dávkou potřebné naivity, ale i vítané zarputilosti, odvahy a inteligence. A taková tetička Ozen si to namířila nekompromisně do mé pomyslné topky anime postav. Proto žádám jediné: Dejte Made in Abyss šanci. Zažijete plnohodnotnou horskou dráhu nejpříjemnějších nepříjemných pocitů v nebývale živém a velmi obtížně replikovatelném světě. Takové nádherné anime dobrodružství, to se nevidí každý den, za to ručím. Impozantních 5*. How irredeemable! ()
,,Květiny rostou díky výživě po nespočetných úmrtích, takže je na dně toho krásného světa pohřbena spousta tragédií.“ Prvních pár dílů si říkám, že tohle bude krásná dobrodružná pohádka zaměřená spíše na děti, neboť to nepůsobí jako typické anime, ale spíše Disney animák. Nemohl jsem být ve výsledku dál od pravdy, jelikož tvůrci z dětského dobrodružství časem udělali mysteriozní fantasy, nadhodili kupu otázek a když pak koukáte na malou holčičku zalitou krví a zoufalství převyšuje veselí, tak už se jim daří vytřískat z diváka takových emocí, že dítě by to asi nerozdýchalo. Made in Abyss je totiž neskutečně originální počin, který si hraje s očekáváním a psychikou diváka, ale bohužel končí dřív než začíná a celá první série působí jako takový úvod, který vlastně nic nevysvětlí. Navíc vůbec nejzajímavější postavu představí asi tři díly před koncem. Mám rád, když jsou jednotlivé série aspoň v rámci svého hlavního cíle uzavřeny, což je v anime běžné, tudíž to zde trochu zamrzí. Pokud zvládnete čekat, tak směle do toho, nebudete litovat. ()
PRVNÍ série: Vynikající anime s opravdu nádhernou kresbou (a nádherným skvěle padnoucím soundtrackem), Abyss vypadá úžasně, každá rostlina, skála, zvíře… Je radost na to koukat prozkoumávat ho, hodně mě láká to tajemno okolo něj. A to jsme zatím neviděli všechno… Líbí se mi, že se příběh odehrává jakoby v našem světě, a přesto je to jako místo z jiného světa. Tou cestou na dno propasti mi to připomíná verneovskou cestu do středu země. Akorát tady jsou ve vytváření stvůr ještě kreativnější, žádný obří masožravky nebo dinosauři, ale úplně noví tvorové jako mrtvolák nebo nabodávač. I to rozložení a informace o Abyssu jsou tak promyšlené, do úplných detailů a v průběhu jednotlivých epizod se tak na diváka valí velké množství informací (jak o samotném Abyssu tak o hledačích pokladů, jejich úrovních a artefaktech), většinou v jakémsi vyprávění či úvaze některé z postav na začátku nebo na konci epizody. Tvůrci také vymysleli zajímavé omezení, aby ten sestup kromě příšer ještě ztížili, a to sice Kletbu Abyssu – na nižších úrovních už jsou ta poškození lidského těla fakt síla. A všechno je to podáno dost realisticky, bez obalu, žádné chození kolem horké kaše, žádné ústupky jenom proto, že hlavními postavami jsou děti. Jak už tu jistě padlo, tohle opravdu není seriál pro děti. Ze začátku je to sice pohodová cesta, ale už u setkání s Ozen v Kempu hledačů začíná přituhovat a my se dozvídáme dost kruté věci, třeba o původu Riko. Na začátku jsem z ní měla dojem typického uřvaného shounenovského hrdiny, a navíc to je dcera někoho slavného. Riko mě ovšem během prvních 13 epizod přesvědčila, že je fajn a že má cenu jí na cestě na dno Abyssu fandit. Stejně tak Regovi – u něj mě fakt zajímá, co je vlastně zač. Jinak osobně bych ho spíš, než za robota označila za androida, ale uvidíme. Ostatních postav tu moc není, respektive neobjevují se tak často, většinu času strávíme s Riko a Regem. Doufám ale, že zvlášť některé z nich uvidíme častěji, např. Ozen, velitele Jirua, Haba, Mirulk nebo kamarády Riko ze sirotčince. A mám pocit, že záporák příběhu nám nebyl úplně představen, tuším, že je to ten, co ublížil Nanachi. Chci pokračování, jak to, že tři roky po premiéře ještě není? P.S.: Doporučuji toto video od Meona, ve kterém seriál skvěle rozebírá ze všech stran a poukazuje na to, čeho si člověk na první pohled nemusí všimnout. ----------------- The Golden City of the Scorching Sun: Tak trošku musím souhlasit s uživatelem Hromino (a jeho komentářem u druhé série) - po tom, co se člověk namlsá první sérií a pak následně filmem, je už druhá řada v mnoha ohledech slabší. Už jsme zkrátka připraveni na to, co všechno se v Abyssu může dít, takže tady nás přímo nešokuje už skoro vůbec nic. Na druhou stranu spousta scén pořád dokáže tnout do živého, prolínání minulosti a současnosti funguje skvěle a nové postavy jsou taky fajn. Příběh a vůbec mytologie tohohle fiktivního světa se ve druhé sérii hezky rozšířila a pořád mám chuť objevovat další části Abyssu. Tady je škoda, že oproti první sérii tady jsou hrdinové celou dobu na jednom místě (myslím, že už to v komentáři taky někdo zmínil) a ke konci už mě jejich pobyt ve vesnici občas i nudil. Na další cestu navíc zase budeme muset pár let čekat. 9/10 () (menej) (viac)
Ehm, 87%? Ehm, nejlepší anime za poslední roky? Že by se jednalo o nějaké veledílo, to se opravdu říct nedá. Mimo Nanači, která se objevuje až v posledních dílech se Made in Abyss nemůže pochlubit žádnou pořádně vykreslenou postavou, hlavní příběh se za celou dobu téměř nikam neposune a o světě, jenž sice působí celkem celistvě, se až na minimum drobností nic nedozvíme. Tady se opět s většinou lidí na kvalitě předmětného seriálu neshodnu. Jediný poslední 47. minutový díl mě pořádně zaujal. Potenciál na dobrý příběh to určitě má, jenomže v tomto stádiu můžeme mluvit pouze o tom potenciálu. Opravdu nechápu ten hype. ()
Když říkám, že mě tenhle svět baví prozkoumávat, je to ještě hodně slabý výraz. Tak rád bych se rozběhl do každého kouta města a zjišťoval jeho zákonitosti a vztahy mezi jednotlivými čtvrtěmi. A to ani nezmiňuji samotnou propast. Každá úroveň, každý nový tvor, každé další setkání, všechno ve mně roztáčelo fantazii na plné obrátky s onou báječnou, s přibývajícími roky se vytrácející vlastností, kdy jen dychtivě očekávám nové dění a nemůžu byť jen tušit, co a kdo mě očekává o patro níž. Nejde ale v první a snad ani ve druhé řadě o dobrodružství a ani o sbírání pokladů nebo dobývání nových míst. Překvapivě jde čím dál víc o ztráty, o sebepoznání a občas o věci vážnější než vážné. Seriál má v sobě totiž spoustu útrap, co mě psychicky bezmála ničí a toho trýznění, mučení a močení hlavních charakterů a následných hořkých slz bylo na střídmou porci epizod snad až moc. Jinak se ale bez přehánění jedná o jedinečný úkaz, který zaskočí jak diváka, který dokáže v žánru přechroustat úplně všechno a sejme i takové, kteří si v nabídce pozdních desátých let neumí či nechtějí vybrat. ()
Galéria (654)
Fotka © AT-X
Reklama