Dobří holubi se vracejí

Kleinův snímek, který se hemží nestory české herecké školy stojících na jedné či druhé straně barikády v protialkoholní léčebně, přináší zajímavou sondu do stinnějších stránek lidského bytí (a nemám tím na mysli jen boj s démonem alkoholu). Inu jak se říká: „Alkohol je metla lidstva!“ Ale já zároveň musím jedním dechem dodat: „Občas se zamést musí!“ :-) No a teď si pojďme společně zazpívat hymnu Václava Hrabině, který chtěl alespoň rovně viset, když nemohl rovně stát: "Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." (02.07.2013)

Náš PRELET NAD KUKUČÍM HNIEZDOM. Alkoholik prichádza dobrovoľne (?) do protialkoholickej liečebne, kde sa okrem zvyšných  "klientov" stretáva s prísnym personálom. Silné herecké obsadenie (znova sa potvrdí, že výborní komici sú tiež výbornými dramatickými hercami, napr. Rudolf Hrušínský) a zaujímavá atmosféra s kvalitnými dialógmi („S ideou sa stotožňujem. Inštitúcia mi prekáža.“) a skvelo napísanými postavami. (11.12.2008)

"Čím větší intelekt, tím komplikovanější život." Jak se to stalo, že mi tento skvost československé kinematografie tak dlouho unikal? Holt není reprízován 4x do roka, naštěstí - ještě mi ho televize nestihly zošklivit. Když jsem se s "Dobrými holuby" setkala poprvé, byla jsem mladá a blbá, obsažený humor jsem nechápala a dramatická složka mě nebavila. Teď už nejsem mladá... Příběh o jednom topiči, jeho lásce i jeho démonech, tentokrát zaujal bez problému. Po hospitalizaci v "lázních" přibylo humoru i hořkosti, zazněla spousta moudrých vět a můj oblíbenec Hrušínský si střihnul pěkně hnusnou svini. Herecké složení se sešlo vynikající, byť většina charakterů zůstala jen zběžně nahozená. Důvod, proč nemůžu jít na plný počet, neleží ve filmu (ten je vážně výborný, hlavně není plytký a nutí diváka přemýšlet), ale ve mně: chybí mi hlubší pochopení pro alkoholiky. Sama k chlastu netíhnu a tak jednoduše nerozumím, proč si lidi touto berličkou prasí mozek a chovají se jak hovada. Jsou přece lepší způsoby, jak uniknout realitě nebo řešit problémy. 85% (06.06.2011)

Neskutečný film, který mě překvapil tím, jak je silný a jak je skvěle zrežírovaný. Scéna, kde se hlavní hrdina Lexa v podání výborného Milana Kňažka dostane na oslavu Sonina představení je ve své absurditě nádherným koncem. Skvělé herecké výkony, kde se nikdo nesnaží nutně vynikat a i herecké legendy hrají pro příběh. Pro mě další důkaz, že se vyplatí českou tvorbu sledovat. Minimálně tedy tu starší. (17.02.2014)

I když mi Milan Kňažko v českých filmech vadí svou jistou afektovaností, film se mi líbil hlavně pro vzpomínkové scény z 50. let, které reflektuje neideologicky (i když celkově se mi zdá, že Klein dost vychází z Kachyni - výtvarnou stylizací i nostalgičností - ale jen a jen ku prospěchu věci) a jimž vévodí výstup Petra Čepka, který za doprovodu benja pěje odvázanou dvojsmyslnou píseň Lehni si, Mařenko, na záda (nutno říci, že hudební složka filmu je na pozdní 80. léta - kdy do filmu pronikal poprockový umělohmotný zvuk - výborná - Harry Macourek přeci jen byl jazzmann a zároveň ještě školen v klasické hudbě). Dobré a realistické výkony tu podali rozhodně Zdeněk Řehoř v roli učitele a Pavel Zedníček fotbalisty, nemohli být vybráni lépe (naopak Labuda není špatný, ale jako pijící farář mi moc nepřišel). Bez komentáře jsou pak Menšík a Hrušínský. (17.01.2011)