Nočné zvieratá

Nádherně nasnímané i stylizované, fenomenálně ohudebněné a skvostně odehrané nabubřelé snobské nic, na kterém je vůbec nejhorší to, že finální rozuzlení (a je úplně jedno, ke kterému z těch dvou či tří možných výkladů se ve výsledku přikloníte) nedává zpětně "opravňující štempl"/opodstatnění oné rádoby důmyslné formální výstavbě jakože mindfucku. Spíše naopak v plné nahotě ukazuje, že z každé z těch tří narativních vrstev by bohatě stačila pouze jedna stěžejní scéna, aby se docílilo shodného efektu i vyznění (a to pro všechna tři možná vyznění). Ovšem úvodní hardcore titulky ponechat; ty jsou na tom to vůbec nejlepší a nejpodvratnější. (21.11.2016)

Opět jeden z náročnějších a lehce znepokojivých filmů. Ono Gyllehhaal si poslední dobou vždy vybírá obdobně tématicky založené filmy a celkem mu to i svědčí, zde mu slušně sekunduje i můj oblíbenec Michael Shannon v roli detektiva, který je jak jinak než skvělý. Lehce mě štvala linie s Amy Adams, která mi přišla poněkud nezáživná. Příliš se k filmu napsat nedá, zásadní zvrat příjde poměrně brzy, tedy bez spoilerů je složité o filmu cokoliv napsat. Uvítal bych rychlejší tempo, ale zhlédnutí nelituji, má to však silný emoční průběh. 75% (06.01.2017)

Velmi slušně zdramatizovaný a poměrně strhující, avšak notně ojetý příběh vidláků unášejících v liduprázdných texaských prdelích manželky a dcery ustrašených přizdisráčů na swingry a trochu toho vraždění, kombinovaný s pičoidní dekandencí artových hnědopichů. Příběh, jehož kokotská pointa je natolik jednoznačným myslomrdem, že ji musel distributor raději všem těm mongoloidům vysvětlit už v obsahu, aby náhodou nedošli k závěru, že je scénárista totální dement. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct ultimativní artista a lartpourlartistický bukanýr. Ani to však nezabránilo některým zdejším podobně vyhřátým tlučhubům hystericky si z toho poslintat fiží a jako vždy zapáleně hledat v hovně nestrávené zbytky. Nicméně jako režisér je ten módní teplomet opravdu zručný, film výborně odsejpá a je zábavný, takže vám ani nevadí, že v hlavní roli jako vždy nehraje pan Glyhlenhrál a opět jen tak strnule valí bulvy jako přišlápnutá ještěrka. Totéž platí i o té toporně odpudivé krejčovské panně z Adamsovy rodiny. Herecky vám to ale plně vynahradí standardně skvělý Míša Šanón a zde téměř nepoznatelný, avšak mrazivě slizký ňouma z Kikásu. Kdyby si Tomáš tím závěrem neukájel umělecké ambice pouťového psychologa a dotáhnul to k nějakému sysluplnému rozuzlení, mohla z toho být i něžně progelovaná plná palba. (10.03.2017)

Tom Ford se opět vyrovnává se ztrátou. Vizuálně a vypravěčsky je ještě o krok dál, než když nám svého času představoval Single Mana, ale jde na to tentokrát hodně nepříjemně, byť určitě ne nepřívětivě k divákovi. To jen texaský noir, který hlavní hrdinka čte, je tak temný, depresivní a bezútěšný, že se mi na obrazovku chvílemi ani dívat nechtělo. To by ale byla škoda, protože záplava metafor, které umí divákovi do hlavy vyvrtat slušnou díru, je obrovská a výsledný dopad jakbysmet. Paralely mezi knihou a Susan jsou tak náramně chytré a byť samotný konec leckomu svou antikatarzní troufalostí zkazí požitek, do mě se zavrtal až téměř bolestivě. (29.10.2018)

Noční zvířata klamou tělem v každé sekunde a to nejen v traileru. Tohle je jeden z filmů, který dokáže až fyzicky bolet (především v knize). Z Toma Forda se postupně stává vynikající režisér a já doufám, že přesedlá úplně (i když mu děkuji za záchranu YSL). Jeho cit pro módu je patrný ve vizuálním a designovém pojetí celého filmu. Snaží se příběh a charaktery doprovázet i utvářet pomocí jejich oblečení. Dráždí tak diváka a nutí ho přemýšlet nad vším, co je tak až snobsky dokonalé. Tento kontrast je však naprosot záměrný a nejvíc je to cítít proti příběhu z knihy. Jsem také rád, že Ford základní příběh knihy mírně upravil a došel jednodušší cestou k závěru, který někoho naštve, ale ostatní zapadne do celého konceptu. Chladné, odtažité, současně v několika chvílích bolestivé. Vždyť každý chceme mít sílu bojovat a nikdy neubližovat, protože pomsta může opravdu bolet. Stejně jako život bez boje. PS: ta dekadence a nechuť úvodních titulek je díky dalšímu sledování hlavní postavy tak trefná... (27.11.2016)