Trauma

Za dlhý čas jeden z najlepších exploitation snímkov. Keď to zoberiem z pohľadu gore, tak som síce už videl aj väčšie brutality, ale ako celok vyznieva film neuveriteľne nechutne a nepríjemne. Nepozerá sa na to ľahko, násilné scény boli veľmi dobre urobené, to treba uznať. Tiež na nič sa tu nečaká, štartuje sa hneď od začiatku s malou, ale o to viac príjemnou, prestávkou s lesbickým sexom (aj tu si toho Rojas dovolil celkom dosť). Myslím, že režiséra čaká skvelá budúcnosť, talent určite má. Slušný nadpriemer. 80/100 (31.01.2019)

Nejzvrácenější film letošního roku patří Chile a po všech letošních Exploitationech jasný král. Trauma je film, který některým divákům trauma doslova dokáže způsobit ( Především ženám) a lidem se slabším žaludkem. Hned úvodní scéna kdy syn je přinucen vojáky znásilnit svou vlastní matku patří k vrcholům na úrovni Srbského filmu a to je teprve začátek. 4 kamarádky dvě z nich lesbičky jedou navštívit vesnické městečko v Chile, ovšem první noc je poznamená do konce života. Jsou napadeni a znásilněni slizským vidlákem a jeho synem a musím říct, že pokud se někdo necítil dobře při znásilnění u I Spit on your Grave, tak zde to nerozdýchá. Scéna trvá asi 10 minut, je bez střihu a působí to velmi reálně a znepokojivě zároveň. Potom je to už víceméně klasická revenge vybíjená s parádním Gore ( páčidlem roztrhlá čelist a uřízlá hlava vede!) a byť rozpočet byl nižšší snaha diváky šokovat fungovala skvěle. Nepříjemný, zlý, bezvýchodní a traumatizující film, u kterého se nebudete bavit, ale budete zhnuseni a šokování a na mě to platilo. Dodatečně chválím i nejlepší lesbický sex, který kdy ve filmu byl natočen a moc hezké herečky.80% (30.12.2018)

Filmařskými kvalitami nepřekvapivě někde na úrovni východoněmeckýho porna, když se zrovna neděje žádnej "humáč", tak je to až srandovní. "Humáč" je to nicméně nadstandardní, takže kdo si na tomhle subžánru ujíždí, bude spokojenej. Ale zas není třeba předstírat, že se jedná o něco mimořádného, nebo že film obsahuje víc kvalitních věcí než gore (třeba scénář a kameru, hahaha!). Jakékoli úvahy o tom, že Trauma seriózně reflektuje, co s duší národa udělal Pinochetův režim, jsou pak vyloženě úsměvný. Pro tvůrce je ten motiv jen fíkovým listem, skrývajícím fakt, že chtěl natočit primitivní primitivnost. O čemž naopak jednoznačně vypovídá fakt, že když mu ve filmu vystupují dvě lesbičky, bude lesbický sex nejpozději ve druhé scéně a bude z něj vidět všechno. Inspirace skutečnými událostmi pak patrně začíná a končí u toho Pinocheta, popřípadě u toho, že v Chile někdo někdy někoho znásilnil. Některá rozhodnutí postav v druhé půli stopáže jsou totiž z ryzí hloubi fantazie. 5/10 a to jsem ještě hodnej. (31.12.2018)

Morálně založení diváci a příznivci decentních klasik s Oldřichem Novým bijí na poplach, neb jakýsi nejapný Lucio A.Rojas si sbalil své filmařské náčiní a jal se provázet po chilském venkově. Ono by na té dědině bylo i krásně, kdyby se zde neznásilňovalo a nezabíjelo. Tudíž nepočítejte s balzámem na nervy, ale pokud přijmete pozvání do jihoamerických končin, raději počítejte s tím, že nervy budete mít pořádně pocuchané. A to ne ledajakým způsobem. On je to v mnoha ohledech opus perverzum, takže některé zvrácené výjevy určitě vyvolají diskuzi, zda si je filmař nemohl i odpustit. To víte, že asi nemohl. Ovšem režíruje neohmataně i rytmicky přesně, takže nelze neocenit, že má pro to své ryzí šílenství cit. Čtyřem dívkám nepřipravil nijak hezkou exkurzi, divákům ovšem podal důkaz, že i ženy z exotických končin nešetří na holícím krému ve spodních partiích a oddávají se lesbickým hrátkám. Produkčně je to ošetřeno zdárně, pochvaloval jsem si, že případná hrozba amatérství byla zredukována na minimum. Něco tomu podobného přišlo jen v několika fragmentech, přičemž tím trochu víc trpěla až finální část, jinak vše, co chtěli tvůrci sdělit, bylo činěno v dobrém rozmaru. Takže ve výsledku nikdo nemusí mít z kvality tohoto filmu trauma. Je to taková hutnější jednorázová aktovka, co určitě není určena sběratelům prvorepublikových klasik, nicméně své místo má v panoptiku perverzních pikantností velmi jisté. 8/10 (02.03.2019)

Chilská kinematografie nepatří zrovna k nejpočetnějším a musím se přiznat, že je to vůbec první film z této krásné španělsky mluvící země, který jsem vůbec viděl. Dobrá, dokument o fauně, floře a geografii Chile to zrovna nebyl, ale spíše krátký úvod do politické minulosti sedmdesátých let a jejich určitý dopad na lidskou populaci. Pinochetova vláda asi opravdu zanechala hlubokou nechuť v Chilském lidu, že mají tendence ji vrážet do Exploitation subžánru. Každopádně dost ambiciózní snímek, který mě svou filmařskou kvalitou velmi překvapil. Gore kvalitní, humáče vcelku nevídané, co se střelby týče, digitální efekty v těchto případech dost bily do očí, ale dá se to odpustit. Nelogikou kladných postav to vcelku hýřilo, ale u těchto žánrovek ji velmi často odpouštím (je pak větší zábava a záporák má tak možnost se ještě trošku ukázat). Na to, že jsem očekával spíš nějaký trošku brutálnější drama/thriller jsem byl hodně překvapen hned od první scény (mimochodem dost nevídaně brutální a nechutná, ve které figuruje maminka, synek, druhý synek a uniformované obecenstvo). Taky bych ještě rád vypíchnul onu znásilňovací scénu, která mi dost připomínala dnes již kultovní I Spit on Your Grave z 1978, kde nejvýraznější rozdíl byl v počtu zúčastněných. I přes to, že Trauma měla skoro 2 hodiny, tak Traumatizovala bez jediného pocitu nudy a Traumatizovala kvalitně. (25.02.2019)