Kým nás svadba nerozdelí

Tak jestli vám nic neudělá dobrou náladu, tak tohle tedy stoprocentně. Tohle je ta nejčirejší, nejupřímnější a nejlehčí komedie na strávení za tento rok.. Myslím, že není člověka, kterého by tento film mohl urazit, protože jinak by v sobě ten dotyčný neměl kouska lidskosti. Celý děj táhnou výrazné charaktery, vtipné hlášky, francouzský humor, čarovná hudba a taky krásný vizuál. Potěšilo mě, že film není natočen z pohledu manželského páru, ale z pohledu svatební agentury, což příběhu dodalo o mnoho více vtipu a tím pádem vypouští skoro veškerou romantiku, což pro mě bylo plusem. Humor je navíc absolutně nenásilný a žádná vulgarita není potřeba. Američané by se od Francouzů mohli učit. (26.11.2017)

Francouzi zkrátka umí a jako téměř vždy se jim to velmi povedlo. Opět mě dokázali skvěle pobavit. Ke své komedii si vybrali zdánlivě jednoduché téma - organizaci svatby. Nicméně, stejně jako v reálu, potenciál je nekonečný, ale je jen docela tenká hranice k tomu, aby vše neskončilo nějakou trapností. Tady se to podařilo, tvůrci dokázali snímek skvěle vybalancovat. Jistě pomohlo výborné a široké obsazení spousty zajímavých postav, které dávají dohromady úžasný mix vhodný doslova pro jakoukoli scénu. Po filmu budete mít zaručeně dobrý pocit, který mně vydržel několik dnů. (21.12.2017)

Variace Truffautovy Americké noci, akorát filmové zákulisí nahrazuje svébytnost svatebního zákulisí během jedné oslavy, na kterou si zasednou Murphyho zákony. Sympaticky (minimálně pro mužskou část publika) je to čistě z pohledu svatební agentury, a nikoli svatebčanů, čili navzdory tématu to romantiku nevidělo ani z rychlíku. Jakkoli o komedii jde, místy dokonce velmi vtipnou, tak by byla chyba očekávat zběsilou řachandu. Tady se hraje na konstantně decentně spokojeně zdvižené koutky úst spíše než tlemení se na plnou hubu. (01.09.2018)

Jev, který jsem odpozoroval letos už u Emma Approved nebo u Baby Driver - občas se divím, že tyhle fiktivní "společnosti" vydržely takhle dlouho a jak to fungovalo předtím, že jsou tak populární a úspěšné, protože vždy, když na ně jsou namířeny kamery, tak jde hned všechno rychle k šípku. Taky jsem si připomněl klasické romanticko-komediální tropy. Učebnicová situační komedie. Na jednu stranu mi chyběly vizuální gagy, na druhou stranu možná lepší, protože by to snadno mohlo zabřednout do trapnosti. Poznal jsem ale i nové věci. Jako třeba co to znamená, když postavy mezi sebou mají nulovou chemii. Mezi sebou, ale i mezi mnou a nimi. A já se tak během filmu sám sebe několikrát ptal, proč se na to dívám, když je mi osud některých postav úplně putna. Co je na těch novomanželích speciálního, když sotva znám jejich jména? Co je speciálního zrovna na této firmě zařizující svatby? Říkejte mi, že jsem po bitvě generál, ale jakou logiku má zařídit svatbu na zámečku a ani se nestarat o to, jestli bude na vše dostatek elektrické energie? Byl to ale hezký film (i když by mu v mnoha scénách prospěla dieta - zkrácení scén), taková univerzální dramedie, která nezná státních hranic ani jazykových bariér. (10.11.2017)

Současná francouzská tvorba je k mému údivu mimořádně vydařená a má dosud zakořeněná alergie na žabožrotskou kinematografii začíná pozvolna mizet v oparu minulosti. Velký podíl na tom mají právě komedie typu Dokud nás svatba nerozdělí, na které se člověk vypraví spíše z nouze, neočekává od nich nic a nakonec dostane úplně vše. Už dlouho jsem se u filmu tak nenasmál. (09.12.2017)