Castlevania

1. série - 60% - Sympatický prolog, kterému zbytečně škodí rozdělení na epizody. V podobě pilotního filmu bych byl smířlivější, takhle se tři díly zadumaně teskní, vzpomíná a čeká na zlomový souboj. Ten dopadl na jedničku a dává přivonět k velkolepým věcem příštím, pocit ošizenosti z toho, že tyhle necelé dvě hodinky někdo označí jako samostatnou sezónu a pokračování přislíbí za více než rok, mě ale opouštěl jen velmi pomalu. 2. série - 85% - Působivé rozkročení jak po stránce žánrů, tak v počtu důležitých charakterů. K dokonalosti ještě krok chybí, na to se zásadními momenty přeci jen ještě šetří, když ale ze soubojů oči přecházejí a v nejnapínavějších momentech divák jen trne, co se komu může stát, musím Sama Deatse pořádně pochválit. Potenciálu zůstává slušná hromada, stejně jako dějových směrů, kterými se hlavní hrdinové mohou rozběhnout. 3. série - 75% - Děj stojí na místě, charaktery chodí v kruzích a víc prozkoumávají lokace, než že by se někam posouvaly, intriky a plány dostávají takové množství prostoru, že k němu ani není opodstatnění a zatraceně dlouho jsem jen seděl, počítal jednotlivé díly, čekal na zvrat a užíval si alespoň jako vždy výtečnou animaci. A pak přišly poslední dvě epizody, které jsou s přehledem tím nejlepším v celém seriálu a dost možná jednou z nejlepších žánrových akčních podívaných. Po takové dávce čirého nadšení jsem hledal čelist někde dole a z výsledných počtů jsem pořád tak trochu nerozhodný. Protože ono čekání opravdu stálo za to, hodnotím více než smířlivě, ale příště bych byl rád, kdyby se prostor využíval smysluplněji. Po třech sezónách bylo průběžného čekání snad víc než dost. 4. série - 75% - Téměř to samé, co jsem napsal ke třetí sezóně, bych mohl zkopírovat o pár řádků níž. Děj se točí na místě, méně důležité charaktery dostávají prostor k zadumaným monologům a divák váhá a dumá, jak se z takhle pomalu plynoucí cesty má stát akční inferno. Už malá střetnutí v průběhu putování ale naznačí nehynoucí potenciál značky a v předposlední epizodě The Endings to konečně přijde. Nejlepší akce, nejnápaditější choreografie, nejemocionálnější motivace a vřava, ve které bych se ochotně ztratil ještě stokrát. Nic výbušnějšího jsem v animovaném žánru asi ještě nikdy neviděl. I díky tomu zůstane po půtkách démonů, upírů, Belmonta a Syphy o něco pozitivnější dozvuk, který dává zapomenout na to, že možností tu bylo ještě víc. (24.04.2020)

Zatímco první série byla jen takové naťuknutí, jestli tohle zaujme někoho i mimo Japonsko, tak dalšími sériemi se z Castlevanie stává regulérní pecka, která baví dějem i vizuálem. Postavy jsou rozličné a zajímavé, postupné budování světa a mytologie vtáhne a člověk se nemůže dočkat dalšího dílu. První dvě série tvoří relativně uzavřenou kapitolu a třetí naopak velmi pěkně načíná další. Přibylo postav i dílů, takže se jde více do hloubky a baví to čím dál více. Castlevanie byla v herním světě velkým pojmem, ale v dnešní době je tato série úplně mrtvá a vcelku zapomenutá, takže je fajn se do tohoto zajímavého světa ponořit skrze povedený seriál. Přestože anime nemám rád, tak toto mě skutečně nadchlo a těším se na další série. Čtvrtá a poslední série neudělala zbytku ostudu a jedná se povedené zakončení celého seriálu. Jsem rád, že se to neroztahalo a udrželo si to potřebnou kvalitu. Má to začátek, prostředek i konec, navíc to i celé skvěle vypadá. Rozumná délka z toho dělá jasnou volbu pro všechny fanoušky anime a dobrého fantasy. (15.04.2020)

První sezona je seznámení se světem. Vcelku jasně a přehledně se rýsují charaktery a připravují příběhy, které se rozvedou. S očekáváním jsem začal sledovat druhou sezonu a ta uměla vyrazit dech (především v závěru). Působivé, chytré a animací perfektně zasazené. Hudba ladí taky perfektně. Očekával jsem i trochu větší využití Drákulova dvora plného intrik a upírů s jiným názorem, ale nevadí. Třetí sezona je rozhodně lepší než první, ale působí jako další příprava na "sudou sezonu", která se rozjede. Především předposlední díl byl fenomenální, kdy se minimálně tři příběhy přiblížily ke svému vrcholu (některé i doslovně). Samotné finále pak bylo logicky zase o trochu slabší, ale to už je u seriálu celkem zvykem. Je rozhodně zajímavé, kam některé příběhy jdou a jsem zvědav, zda se vrátí Saint Germain nebo jak dlouho ještě bude Syphu a Belmonta bavit tenhle špinavý a amorální svět. (29.09.2020)

Castlevania rozhodně nepatří v herní historii k seriím, které by měly nějak zvlášť originální příběh, vlastně jde o čisté béčko. Proto není divu, že i prozatimní 4 díly Anime adaptace jsou klišovitě béčkové jako řemen. ------- Už úvodní díl, který se točí kolem toho, že se nasere samotný Drákula, protože mu pomatení lidé upálí jeho milovanou ženu a on na ně za odměnu povolá armádu přimo z pekla působí jako primitivní béčko z osmdesátých let. To zároveň neznamená, že by Castlevania nebyla zábavná, jen je potřeba brát příběh s velkou rezervou. Pak si totiž užijete parádní temnou atmosféru a skvěle brutální souboje, ale bohužel nic moc mimo to. Tedy zatím. Úvodní 4 díly jsou v podstatě jen jakousi předehrou, to hlavní by teprve mělo přijít a bude zajímavé sledovat, jestli se zejména scénář alespoň trošku oprostí od jednoduchého videoherního příběhu. Prozatím za čisté 3*. (23.07.2017)

Anime,anime,anime,anime. V posledních letech na mě tohle slovo útočilo častěji, než sexuální stížnosti na Dominika Feriho za poslední dva týdny. K anime, jsem měl vždy takový, řekněme střídmý vztah - nenadával jsem na něj, ale jeho zarytý fanoušek jsem nebyl. Má bývalá přítelkyne byla weeb a občas mě nutila se s ní zavřít do pokoje a koukat na anime, přičemž jsem se u toho cítil jako když táta Fritzl, zavřel Anču do sklepa, jestli mě chápeš. Dával jsem tomuto žánru opakovaně příležitost si mě získat - viděl jsem Death Note a jako jediné anime jsem ho dokoukal (je to super, doporučuju i ne-anime lidem), viděl jsem Cowboye Beebopa (je to fajn, ale neuchvátilo mě to) a pak samozřejmě Full Metal Alchemist a Attack on Titan, u kterých jsem zjistil, proč mě takové to klasické japonské anime nikdy nebude bavit. Sere mě například, jak hlavní postavy zvětšují proporce své hlavy, když má být zvýrazněna jejich emoce a kolem hlav jim ještě lítají otazníky a vykříčníky, navíc nesnáším když 12 letý hlavní hrdina řve osudové hlášky, které jsou ve výsledku spíš dosti cringe, navíc u toho neustále řve jako by mu někdo rval koště do řiti násadou napřed. Asi to vyzní dost jako hate, ale asi jsem se prostě mentálně nezastavil na cca 15ti letech, takže si anime obecně nemůžu užít naplno, líp to říct nejde. Castlevania je ale opravdu výjimka z pravidla, hrozně jsem si to užil. Viděl jsem zatím teda jenom první dvě sérky, ale je to pořádně chlapácké fantasy tak jak to mám rád. Ten vizuál je fakt brutální, Valašsko na mě zapůsobilo hned v prvním díle. Belmont i jeho kámoši jsou vůči svému okolí hrozně sypmatičtí. Nejdůležitější ale je , že je to kvalitně udělané animované řemeslo. Pár háčků to má, avšak nemůžu je zde vypsat, bez spoilerů. Děkuji nezmiňovanému uživateli za doporučení. Podívám se na další série? Určitě ano. Podívám se na další anime? Určitě ne. EDIT: Podíval jsem se po třech měsících na třetí sérii a je to hrozná vata...navíc i to finále je nic moc. Jestli jsem měl malou motivaci kouknout na třetí sérii, tak na čtvrtou nemám snad žádnou lol. (31.05.2021)