Šok

Pekne komorne ladený duchársky horor,ktorý za tie roky to čo zo svojej strašidelnosti postrácal ale aj tak na rok vzniku tam bolo viacero atmosferických vychytávok.Film stavia na D.Nicolodi tá v každom filme čo som s ňou videl bola vynikajúca a tu to nebolo ináč.Hudba bola silnou súčasťou tohoto filmu a postarala sa viac krát o silno mrazivý efekt. Ťažko sa mi to hovorí a to hlavne preto,že mám rád deti ale tu mi ten malí satan liezol pekne na nervy a sympatický mi tiež dva krát nebol.Remeselne veľmi dobre odvedená robota.Aj keď od Bavu mam radšej gotiku alebo gialla aj ducharčinu vedel točiť. (21.03.2015)

Vynikajúci mysteriózny horor a viac než len dôstojná Bavova rozlúčka. Tento horor je ako nepríjemný tak aj desivý, je tu množstvo scén, pri ktorých divákovi "hrkne", či už hnusom alebo desom. Od začiatku sa tu buduje skvelá mysteriózna atmosféra za podpory výbornej práce so svetlom a tieňom. Herečka tu podala jeden famózny výkon, hádam aj porovnateľný s Isabelle Adjani vo filme Possession (1981). Jediná vec, čo mi troška vadila bola sprievodná hudobná zložka, myslím typickú hudbu v talianskych filmoch toho obdobia (mám ju radšej v gialle). Našťastie Bava od nej v kľúčových okamihoch upustil a vsadil na osvedčenú "škrípavú a dunivú" kartu. Hororovým fanúšikom by tento horor určite nemal ujsť. 85/100 (17.02.2015)

Opravdu děsivý horor, v němž se rodinka nastěhuje do rodinného sídla, které ukrývá strašlivé tajemství. Malý synek chce nejdříve svou maminku opíchat, když jí sleduje nahou ve sprše a bere jí kalhotky, ale pak si to asi rozmyslí a místo toho se jí rozhodne zabít. Matka začíná šílet jak ze syna, tak ze snů a představ, jež se zdají být až příliš skutečné... Poslední horor Maria Bavy mě překvapil skvělou atmosférou a několika šokantními scénami (skříň, co zabarikáduje hrdince dveře od pokoje), u kterých se mi málem zastavilo srdce. Děsivost podpořila výborná a skvěle padnoucí hudba a samozřejmě Daria Nicolodi, jež matku na pokraji nervového zhroucení zahrála naprosto přesvědčivě; maximální nasazení a strhující výkon! (26.06.2010)

Komorní příběh mladé matky s malým synem a druhým manželem mi zarezonoval.. Netuším, čeho jsem se bála víc, jestli toho děsivého kluka nebo lability matky či strašidelného domu a sklepa.. Kombinace všech faktorů spolu s uhrančivou hudbou ve mně probouzela nepříjemné pocity a místy mrazení v zádech.. Daria Nicolodi ztvárnila ženu na pokraji šílenství působivě a přesvědčivě.. Klavír a krumpáč.. (08.05.2021)

Začátek filmu nás přenese k právě se stěhující rodince, která se rozhodla své životy opět spojit se starým domem, ve které už kdysi žili. Film spíše připomínal romantické snímky co dávají v na našich kanálech o víkendu a nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo jít o horor. My jsme si taky na první děsivé chvilky museli počkat takovou kratší půlhodinku. Za tu dobu mi začal ten malý ryšavý spratek lézt na nervy a já si říkal z jakého ústavu ho vytáhli. Musím však na konec říct, že se nakonec ukázalo, že jde o správnou volbu. Narušený kluk zahrál svou roli posedlého synka naprosto skvěle. Své záchvaty dokázal dovést až do takových výšin, že jsem začínal cítit opravdové mrazení na zátylku. Jeho skvělá mimika obličeje dokázala zvolna přejít z andělské tváře na psychopatického šklebu. Mario Bava se vždy dokázal obklopit skvělým týmem spolupracovníků a na jeho snímcích si diváci vždy nejvíce cenili naprosto dokonalého hudebního doprovodu, kdy dech beroucí melodie rozehráli pekelný poslech, který se navíc smíchal s na první pohled chaotickým střihem a vytvořili tak šílenou podívanou, která se začala odehrávat posledních zhruba 35. minut. Největší peckou však byl výkon dvorní Argentovy herečky Darii Nicolodi. Ze začátku si svou roli milující matky a pozorné ženy moc neužívala, protože na těchto scénkách toho není moc zajímavého, ale jakmile přišla na řadu temná strana filmu rozjela nezastavitelnou jízdu. Naprosto dokonale se vžila do svého úkolu a začala s bravurními schizofrenickými výlevy, které nenechají nikoho klidným. Hypnotizující halucinace se na nás začali valit ze všech stran a vyvrcholili hodně slušným závěrem, který mě určitě nezklamal, ale ani zrovna dvakrát nepotěšil. Přece jenom jsem čekal něco trošičku jiného. (29.04.2010)