Ofélie

Hamlet očima Ophelie? Inu, proč ne? Další filmový počin na základě divadelní hry Williama Shakespeara o Hamletovi, pochopitelně s nutnou úpravou. Máme tu nenávist, patřičnou dramatizaci v rámci daných skutků, smrt, která prostě nesmí chybět a krapet té zamilovanosti mezi Hamletem a Ophelií. Děj nemá smysl připomínat. Je to prostě Hamlet. Kostýmní snímek má pro české diváky jedno specifikum a tím je natáčení v Česku. Výprava je nádherná, scenérie překrásné, co filmové okénko, to vyloženě obrázek. Zajímavé však je, že byť je snímek podle Ophelie pojmenován, spíše budí dojem vedlejší postavy. Ani ten Hamlet není středem zájmu. Vlastně tu hlavní postavou není nikdo. Všichni v ději tak nějak jsou, každý má své místo se svým dějovým vývojem. Nikdo nevyčnívá, nikdo naopak není vržen do pozadí. Jedná se spíše o lehkou romantiku ze středověku s narážkami na Shakespearovo dílo cílené spíše pro mladé diváky. Ti starší velice rychle rozpoznají situaci kdo zabije koho, kdo stojí za politickými intriky, jaký bude další vývoj, atd. Nejdůležitější na celém konceptu však je, že Ophelia začne plně využívat své ženské přednosti a začne ovlivňovat nastavené události. Na dnešní dobu je něco takového in, neboť ženské hrdinky jsou nyní hojně představovány na základě indexu o rovnoprávnosti současných filmových příběhů. To by však v tomto případě nijak nevadilo, jako index rovnoprávnosti rasového. Mezi bohatou smetánkou v evropském středověku tu vidíme i lidi tmavé pleti afrického původu a kupodivu i Asiaty. I ten Hamlet tu má přítele s tmavou pletí. To jako vážně? Takovou představu měl Shakespeare o středověku? Ne, k takovýmto politickým vymýšlenostem historie jsem prostě nekompromisní. Tohle můj dojem ze snímku prostě posouvá hodně hluboko. A pevně doufám, že Hollywood nenapadne něco točit o středověku českém. Asi by jsme se hodně divili, kdyby lidé tmavé pleti byli na Karlštejně, mezi Husity či na dvoře Rudolfa II. (18.06.2020)

V celku slušné, výborný casting a kto závidí Daisy Ridley jej jedinú polohu, tak si musí uvedomiť, že na Oféliu to celkom stačí a zahriať pri srdci ho musí, že Anglánka môže vyzerať aj dobre. Čo potvrdzuje aj Naomi Watts, ktorá herecky, exceluje rovnako tak i Owen. Ale nakoniec, veď aj podľa očakávania. Skvele kostýmy a malo to atmosféru. Pre mňa prekvapujúco Shakespearom inšpirovaná vec, ktorá ma osviežila. Nie som totiž jeho fandom. (23.07.2022)

Veľmi pekne natočené, krásne kostýmy a kulisy. Páčil sa mi Oféliin príbeh vyrozprávaný z jej perspektívy. Páčila sa mi ako postava, pretože jediná mala dosť rozumu, aby opustila intrigánsky kráľovský dvor a začala žiť normálny život. Páčilo sa mi jej spojenie s prírodou, jej prirodzená múdrosť a láskavosť. Hamlet mi prišiel menej sympatický. Jeho posledné rozhodnutie opustiť Oféliu kvôli pomste bolo veľmi nerozumné a aj osudné. Hudba prekrásna. Aby som dala vyššie hodnotenie snímku však chýbalo čosi naviac. Naomi Watts bola skvelá ako krásna kráľovná, ale jej postava sa mi nepáčila - na rozdiel od postavy jej sestry, čo bolo zaujímavým spestrením príbehu. Tri hviezdičky a 65%. (09.01.2020)

Je něco shnilého v království dánském, které lemují vysoké hory pokryté ledem a nejbližší přítel Hamleta je černoch. Ano, jsme v království politickokorektní pohádky, kde se Ofélie neutopí, ale najde azyl v klášteře, kde jsou opět černé řádové sestry, má dítě, ale k otci už příběh nedojde. Ve filmu je vše takové povrchně plytké. Scény jsou svícené jak reklama na pojištění. Noční scény nemají atmosféru, vše je přebarvené a světlo, které má být ze svíček či pochodní je často modré. Na hradbách vidíme skrz gotické ornamenty, které jsou tak světlé, že vidíte strukturu kamene, celá souhvězdí. Model hradu i s malými světélky je obalený postprodukčnímy mračny. Ofélie si po vzoru další Shakespearovy hrdinky vezme jed, který napodobí smrt, ale nelogicky se potopí do jezírka. Asi má žábry, takže přežije a děj tak spěje k happy endu. (26.08.2023)

Celkem dobrý film. Jeho předností jsou nepochybně herci (Daisy, Naomi, Clive), byť představitel Hamleta se mi zdál poněkud nevýrazný. Potěší i stylizace. Vypadá jako mix reálného středověku s romantickým a prerafaelistickým pojetím. Hodně tomu pomáhají naše památky, mezi které můžeme počítat osecký klášter a hrady Křivoklát a Pernštejn. I záběry přírody zcela připomenou naši krajinu. Sice tento stav neodpovídá Dánsku, ale to snad nikomu nemůže výrazně vadit. Rovněž za pochvalu stojí soundtrack, především jeho výraznější pasáže v úvodu a závěru filmu. A příběh? Ten zkrátka odpovídá shakespearovské klasice z Oféliiny perspektivy. Možná by filmu víc prospělo, kdyby se snažil být méně teatrální. Přechody mezi přirozeností a "blanversováním" totiž působí poněkud násilně. Za určitý zápor považuji tendenční zařazění multikulti kvót. Ale mohlo být hůř... :-) (25.07.2019)