Nehostinná krajina

Spojenie postapo "zombie" hororu s pygmalionovskou tematikovou mi nevadilo, rovnako ako prelínanie sa drsnej prítomnosti so spomienkami hlavnej hrdinky. Menším kameňom úrazu Nehostinnej krajiny je, že romantická dejová línia tu má voči hororovému dianiu navrch a väčšina divákov primárne skôr očakáva horor, ale budiž, za povšimnutie Hostile určite stojí. (05.07.2018)

Hostile je filmem z roku 2017. Na ČSFD má film jen 164 hodnocení a 51% takže je jasný, že žádnou díru do světa filmu snímek neudělal a už ani neudělá. Já bych tenhle film ale rozhodně nezatracoval. Možná i proto, že já osobně mám pro postapo snímky určitou slabost. Hostile je něco mezi postapokalyptickým hororem a "Love story". Film si jede ve dvou časových rovinách(minulost a současnost) mezi kterými přeskakuje. Určitě za tím nehledejte primárně horor. Zapláče i ten kdo by čekal snímek nabitej akcí. Ono se tady toho zas tak moc neděje. Za sebe můžu ale říct, že jsem se ani na chvíli nenudil. Javier Botet jako ztvárnění zla o5 nezklamal. Hostile je prostě jinak pojatej postapo snímek, kterej to má u mě za pěkný 3hvězdy. (26.10.2023)

Z dosavadních tří filmů režiséra se mi tenhle jeví jako nejslabší. Dva v jednom aneb před a nyní - dvě dějové linie se navzájem prolínají, aby nás seznámily s hlavní postavou Juliet a jejím strastiplným osudem. Juliet je mimo jiné důkazem, že lidé dělají hlouposti. Stačí jedna odlétající fotografie...a všechno je rázem jinak. Až později se ukáže, že šlo nejspíše o osud. Asi je třeba mít na drama o lásce správnou náladu, a tak mě to až moc nebavilo. Ovšem pointu jsem rozhodně nečekal, a tak za ni přihodím hvězdu. (08.04.2024)

Moje první a asi i poslední setkání se žánrem červenoknihovní postapo, o kterém jsem, přiznám se, neměl dosud ani páru. Dvě odlišné dějové roviny by mi vůbec nevadily (byl jsem naopak zvědavý co se z toho všeho nakonec vyvrbí), snad ani ne jejich závěrečné prolnutí se v absurdním patetickém kýči. Ale nepřekousnu onen model, hojně nadužívaný v pseudoromantických blábolech - bohatý, kultivovaný, zajímavý, francouzsky charmantní elegán se na první pohled zamiluje do hloupé, nepřitažlivé feťačky, nakvartýruje si jí k sobě do bytu, vyléčí jí ze závislosti, posléze jí věnuje luxusní, středně velký zámeček a chce s ní mít bejby. Tahle zápletka mi přijde x-krát pitomější a absurdnější, než závěrečné rozuzlení. Ale postapo scény jsou hodně slušné, škoda toho tvůrčího potenciálu na tak hloupý film. (06.07.2018)

Na belgicko-francouzském snímku „Hostile“ vlastně ani není moc poznat, že to není americký film, protože je hodně zaměřený na anglicky mluvící publiku, což je i součástí hlavního vtipu, díky kterému se postavy dají dohromady. Zase to moc ničemu nevadí, trochu horší je skutečnost, že je snímek docela průhledný a jeho finální pointa nijak nepřekvapí a vůbec neoslní. (22.06.2020)