Hastrman

Krásne lyrizovaný príbeh s obrazom rustikálnej drámy. Skoro až balada, takéto niečo ja môžem. Tá veršovaná poetika sa sem veľmi hodila, celej tej tragédii okolo hlavnej postavy dodala príjemné hypnotické vyznenie. Páčila sa mi aj výprava, i keď nejaké tie chybičky by sa v tomto smere našli, ale nič hrozné. Slušný nadpriemer. 80/100 (23.01.2019)

Na první pohled to může vypadat jako vnitřní souboj osvícenského hastrmana, který neví, jestli u zvratného slovesa smočit použít morfém „se“ a nebo „si“, ale Moody Maker Ondřej Havelka tam dokázal dostat něco, co tady nebývá standardem. Balada s prvky romantismu o střetnutí živlů a vášní, rámovaná pohanským folklórem a cyklickými lidovými zvyky, boduje svou ambivalencí vůči postavám, mystikou, nenásilným ekologickým poselstvím i odvahou jít na tenký led, který neustále hrozil probořením do studených vod parodie (a že to chvílemi pod nohama praskalo). Čochtan Dobrý, rumulokaj Lábus i bohanebojná Zmrzlá obstáli ve svých nelehkých rolích na jedničku a povýšili režisérův filmový debut na něco, nad čím by se neměla jen tak zavřít voda.. (17.09.2019)

Geniálny, fantastický folk. Presne moja šálka kávy. Zbožňujem návrat k mystike našich predkov, piesne, zvyky, tradície, pohanské a iné slávnosti, prekrásnu, pochmúrnu, jesennú výpravu dediny v zovretí lesov a – to najmä – rybníkov, močiarov a riek. Úchvatná koncovka, ktorú som nečakal. Uhrančivý Karel Dobrý a živočíšne koketná Simona Zmrzlá, ktorá si so všetkými zahráva. Scenár možno nie je žiadny extrémny zázrak, ale toto je presne ten typ filmu, kedy si poviete, že to zachránili práve herci. Lebo ak by v tom hrali iní, slabší herci, nebolo by to ono. Dobrý (ktorý je fakt dobrý) a Zmrzlá (ktorá je na konci naozaj dosť zmrznutá) sú však skvelí a úžasní. Úžasná je však bez debaty aj atmosféra a Jiří Lábus. Knihu som čítal, ale zďaleka ma nebavila až tak, ako film. A uznávam, že jej druhá polovica (ktorá sa začína v podstate tam, kde sa končí film) je fakt dosť divná (a je lepšie, že ju nesfilmovali). (08.01.2019)

Vpravdě romantický příběh s nádechem balady je zapuštěn do čarokrásné české přírody. Po vizuální stránce pastva pro oči. Temný příběh logicky směřuje k temnému konci, jelikož pozemská a nezemská láska nemají na růžích ustláno. Pohanské rituály, chladné vody, šelest rákosu, svádění přes zeď a pravda zjevená uprostřed oslepujících blesků a burácení hromů. Román doposud neznám, ale film mě fascinoval. Tak dobrý už jsem léta neviděl, ale chápu, že osloví spíše menšinové diváky. Karel Dobrý jako by sem zavítal skutečně z jiného světa, Simona Zmrzlá nepříjemná a nesympatická, a přesto s podivně magickou jiskrou, co dokáže zažehnout plamen. „Zmrzlý maso nemůže obživnout." „Co by nemohlo, koukněte na mě, stačil čaj s rumem." (16.09.2019)

Vtažen do osobité atmosféry hned v prvních minutách jsem si na velkém plátnu docela vychutnal tenhle tajemný romantický příběh s hastrmanem, proslulou toť postavu v českých končinách napříč všemi druhy a žánry v umění. Především oceňuju vizuální stránku filmu (kostýmy, výprava, kamerové záběry) a hudební složku z dílny Petra Wajsara (pěkné vstupy ve stylu lidového folkloru z dávných vesnic). Příběh místy lehce pokulhával, ale upoutal v rámci zápletky otázkou střetu s vírou (včetně několika zajímavých myšlenek, např. "musíme znát své nepřátele") a vykřeslením pověrčivého lidu na vsi. Všeumělu Ondřeju Havelkovi se ve svém filmovém režijním debutu povedlo vytvořit velice osobitý snímek, který v rámci žánru (fantazijní, mysteriózní až hororový poetický film) možná úplně nedosáhl kvality starších klasik jako Panna a netvor nebo Valerie a týden divů, ale v rámci současné domácí produkce nabídl jedinečný filmový zážitek. Ovšem musím se přidat k těm, kteří smysl krátkého epilogu na závěr s přenesením do současnosti (zbourání starých míst a vybudování panelového sídliště) příliš nepobrali. (70%) [Kino Úsmev, Košice] (28.09.2018)