Električka zvaná Túžba

Doteraz mi celkom sadli filmy podľa Tennesseeho Williamsa, hlavne Cat on a Hot Tin Roof bola skvelá, no tomuto som na chuť neprišiel. Herci sú skvelí, hlavne Brando tomu kraľuje (a prekvapivo práve on nedostal Oscara), no Vivien Leigh hrozne prehráva a tie jej monológy o ničom sú ideálny prostriedok na uspanie. Pokiaľ nie je na plátne Brando, je to nuda a divadelnosť z toho kričí na sto honov. (21.08.2017)

Tak především si nemyslím, jak tady pode mnou někteří, že Vivien Leigh "přehrává" ona prostě skvěle hraje a je potřeba si uvědomit, že to se psal rok 1951, tedy doba kdy u nás se točili příšerné bolševické agitky. Já tomu jejímu hraní v tomto filmu věřil zrovna tak jako Marlonu Brando.Tak dobry film dnes natočí málokdo, nenudil jsem se u něj ani vteřinu, ale chápu, že ne každého ten film zaujme a raději si pustí Policejní akademii 19. Já jsem nadšen a už se těším na další Kazanova díla. (08.10.2008)

Patrím skôr k mužom, ktorí patria do skupiny ľudí, ktorí by v dobe kamennej svojou muskulatúrou a povahou asi neuspeli v hre prírody silnejší vyhráva a prikláňam sa k názoru Blanche, že odvtedy ľudstvo a mužnosť prešli dlhú cestu a našlo v sebe kultúru a akési sebauvedomenie. Lenže mužská ješitnosť je občas ešte horšia, ako tá ženská a hľadať v mužských náručiach spasenie svojej duše a riešenie svojich problémov môže viesť skôr k samote a možno až k šialenstvu. Napätie medzi postavami ešte zvýrazňuje dusné južanské prostredie New Orleans, keď pri každom dialógu máte pocit, že je v miestnosti 50 stupňov a pri horúcich kúpeľoch Blanche máte chuť si dať studenú sprchu, ktorou tento film nakoniec aj je. Električka je na prvý pohľad jasná adaptácia divadelnej hry, voči čomu ja nemám nikdy žiadne námietky, pretože argument, že si to môžem ísť pozrieť radšej do divadla neobstojí vďaka obsadeniu, ktoré je na filmovom plátne nemenné a v podaní legendárnych hviezd nesmrteľné. Kazan ale stále u mňa vedie s On the waterfront a Na východ od raja. (25.04.2013)

Ne, že bych se nebavil, ale je na místě promluvit k negativím stránkám jinak velmi dobrého filmu Tramvaj do stanice Touha. Předně je až příliš patrné, že se jedná o divadelní hru. Jak prostředím, tak některými hereckými výkony. Předně velmi teatrální Vivien Leigh. Přesto je však přesvědčivá a její Blanche je protivná falešná čůza, kterou jsem od začátku filmu neměl rád. Karl Malden zahrál dobře, ale na Oscara asi stačilo tehdy málo. Zejména nemasná neslaná Kim Hunter. Ta byla tak nevýrazná, že nastává otázka, zda to zahrála tak geniálně nebo tak špatně. Osobně se přikláním k druhé variantě. Z celé čtveřice nedostal Oscara ten nejlepší - Marlon Brando, ale chápu, že ve své druhé roli nemohl chtít porazit výtečného Humphreyho Bogarta. Rovněž by bylo lepší ukázat vztah Blanche a Stanleyho, protože to vybízí a toto nenaplnění sráží film dolů. (11.05.2009)

Blanche, někdejší jižanská dáma vychovávána ve velkém domě se sluhy, kterou učili, že dokonalý vzhled a umění konverzace postačí, aby se jednou dobře provdala za bohatého gentlemana, je konfrontována s neutěšeným faktem, že svět, jaký znala, je pryč. Starý Jih nahradil Jih nový, a pro dámy v něm není místo. I kavalíři, zdá se, jsou nedostatkovým zbožím. Než by si však tuto pravdu přiznala, raději žije v iluzi. Naopak Stanley, syn polských imigrantů, požadavky nového světa splňuje - je silný, přímý a živočišný a moc dobře ví, že přežít může jen ten nejsilnější. Jeho mužnost je v kontrastu s ženskostí Blanche, jeho realismus se bije s jejím idealismem. Jak jinak mohl jejich střet a boj o místo po boku Stelly (která se úspěšně požadavkům nového světa přizpůsobila) dopadnout než (pozor na spoiler!) vítězstvím silnějšího? Ale nenechte se zmást, konec není ani pro jednoho z nich nešťastný. A nešťastná rozhodně není ani filmová adaptace božské Williamsovy hry. Vivien Leigh působí tak zranitelně a Marlon Brando tak machisticky, jak je žádoucí, film ani na vteřinu nenudí a Kazanova režie je přesná. Akorát závěrečná Stellina slova zaznít neměla... (13.01.2011)