Električka zvaná Túžba

Jedinou malilinkatou výtku bych měla - přestože film disponuje neskutečně silným scénářem, je na výsledku docela znát, že předlohou byla divadelní hra. Trochu z dialogů (a monologů), hodně moc z neměnnosti prostředí (v podstatě celou dobu se nacházíme v jediném bytě a na schodech na jeho dvůr). To ale nemění nic na tom, že jde o skvělý film, který má co říct i po více než 50-ti letech a myslím, že ani do budoucna tolik nezestárne. Poblouznění lidské duše tady totiž byly, jsou a pořád budou. A Elia Kazan dokázal za vydatné podpory Tennesee Williamse převést všechna trápení na stříbrné plátno takovým způsobem, že to bude mít co říct lidem i za sto let. Tak poctivých 5 hvězdiček už jsem dlouho nedala... (24.06.2007)

Patrím skôr k mužom, ktorí patria do skupiny ľudí, ktorí by v dobe kamennej svojou muskulatúrou a povahou asi neuspeli v hre prírody silnejší vyhráva a prikláňam sa k názoru Blanche, že odvtedy ľudstvo a mužnosť prešli dlhú cestu a našlo v sebe kultúru a akési sebauvedomenie. Lenže mužská ješitnosť je občas ešte horšia, ako tá ženská a hľadať v mužských náručiach spasenie svojej duše a riešenie svojich problémov môže viesť skôr k samote a možno až k šialenstvu. Napätie medzi postavami ešte zvýrazňuje dusné južanské prostredie New Orleans, keď pri každom dialógu máte pocit, že je v miestnosti 50 stupňov a pri horúcich kúpeľoch Blanche máte chuť si dať studenú sprchu, ktorou tento film nakoniec aj je. Električka je na prvý pohľad jasná adaptácia divadelnej hry, voči čomu ja nemám nikdy žiadne námietky, pretože argument, že si to môžem ísť pozrieť radšej do divadla neobstojí vďaka obsadeniu, ktoré je na filmovom plátne nemenné a v podaní legendárnych hviezd nesmrteľné. Kazan ale stále u mňa vedie s On the waterfront a Na východ od raja. (25.04.2013)

Násilnické pako Stanley je krásnou ukázkou archetypálního Chlapa, o něhož by !údajně! dnes žádná přeněžnělá či naopak sebevědomá žena zcela určitě nestála. Dnes letí asertivita, pochopení a vzájemná hospodářská pomoc, ee, to jsem zase popletl, to už je vlastně taky přežitek.   Tramvaj do stanice Touha je tedy i poučnou exkurzí do dávných dob lidských vztahů, bereme-li ji teda jako bernou minci, nikoliv jen jako drama vycucané z pera mistra Williamse.  Divadelnická stylizace je pak trochu znát a vzhledem k tématu, a to ať se na mě skalní nezlobí, to trochu ubírá celému příběhu na životě.   Zpocený, nabručený a labilní ochlasta Stanley, tedy sexsymbol paniček z  padesátek,  si pak pro sebe krade celý film a je  s podivem , že si jako jediný svého hereckého Oskara Marlon Brando tady nevyřval. Jeho protipól  rozmazlená holčička a bývalá  eufemisticky řečeno společnice vysoce postavených pánů, jimž to postavení i zřejmě často dopřávala, Blanche je  rovněž postavou minimálně zajímavou. Ale popravdě řečeno jsem se do tužeb a snů uřvané dělnické třídy amerických padesátých let nějak nemohl dostat, respektive jsem tam vlastně žádné nepostřehl, Tedy nepočítám-li touhu po majetku a psychické upírství labilního Stanleyho.   Tři za herce. (03.10.2023)

Přesně ten typ oceňované klasiky, která není mým šálkem kávy. Z herců mě zaujal jen mladý Brando, který jako jediný hrál jako filmový herec a ne jako divadelní, jelikož ostatní a to především dámské obsazení hraje přesně tím stylem, který jsem u některých starých filmů tolik nesnášel. Chápu, že se jedná o filmový přepis divadelní hry ale to přehrávání hlavní hrdinky je v některých případech neskutečně směšné a trapné. Jsem rád, že jsem tento film viděl, nelituji toho, nedá se říct, že bych se nudil ale nedokážu to prostě tolik ocenit, ačkoliv většina scén, ve kterých se objevuje Marlon Brando je dokonalá. U mě se jedná o film na jedno zkouknutí. (20.05.2010)

Legendárna klasika dramatického žánru s excelujúcim Marlonom Brandom, Vivien Leighovou, Kim Hunterovou a Karlom Maldenom (všetci štyria boli nominovaný na Oscara a všetci okrem Branda aj premenili), ktorá má konkurenciu len v podobe ďalších nadčasových diel, ako napr. geniálnej taktiež komornej dráme Mačka na rozpálenej plechovej streche s Paulom Newmanom a Elizabeth Taylor. Z toho vyplýva, že sa jedná o skutočne scenáristicky aj herecky silné filmy, aké je dnes len ťažké nájsť. (06.06.2013)