Réžia:
Džun-ho PongKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Jae-il JungHrajú:
Kang-ho Song, Seon-gyoon Lee, Yeo-jeong Jo, Hye-jin Jang, Woo-shik Choi, So-dam Park, Seung-min Hyeon, Hyun-jun Jung, Myeong-hoon Park, Keun-rok Park (viac)Obsahy(1)
Čierna komédia sleduje chudobnú, ale prefíkanú štvorčlennú rodinu, ktorá sa rozhodne infiltrovať do bohatej domácnosti biznismena Parka. Čo sa môže stať, keď sa stretnú dva odlišné svety? Originálny dielo majstrovsky pracuje s prvkami thrilleru, drámy ale aj satiry a prináša vtipný a nepredvídateľný divácky zážitok. (ASFK)
Videá (6)
Recenzie (900)
Parazit je film, o ktorom je najlepšie nič nevedieť. A potom sa to začne. Minúta za minútou, hodina za hodinou (má to 132 minút, ale nevadí to). Dej sa šponuje, je to svojím spôsobom zábavné a svojím spôsobom napínavé a mrazivé. Pritom netušíte, aký žáner pozeráte (!). Možno to nebudete vedieť ani po záverečných titulkoch (!!). Napriek tomu, alebo možno práve preto, je to skvelý, originálny film so scenárom, na aký by len tak niekto nemal odvahu (asi fakt len Kórejci). Fakt neviem, čo by som k tomu napísal bez spoilerov. Tak radšej už iba dodám, aby ste si to pozreli. Čím skôr, tým lepšie. Pre vás. ()
Propojení žánrů komedie s thrillerem je boží věc, především pokud je to záměr a ne omyl. Parazit je navíc bezvadnej návod na zabezpečení rodiny, určitě by se i u nás našlo dost bohatejch debilů se sklepem, kde by šel rozjet tenhle rodinnej byznys. Až jednou budu řešit osobního šoféra nebo doučování pro děcka, rozhodně si to pustím znova. ()
„ POČKEJTE MADAM. NA NĚKOHO JSEM SI ZROVNA VZPOMNĚL. JAK SE JENOM JMENOVALA...“ /// Jinej kraj, jiný sociální drama, jiný politický postoje. Klidně by to mohla bejt divadelní hra. Odehrává se to ve dvou prostorech – v bytě a v domě. Nechybí typický střídání žánrů - satira, drama, thriller a samozřejmě horor. A to pořádnej! Osobně postrádám větší útok na emoce. S kým mám soucítit? Komu fandit? Parazitují jedni, parazitují druzí… Někdo může držet palce chudým, protože oni byli do svýho postavení dotlačeni nedostatkem pracovních příležitostí, někdo zase bohatým. Fajn je ta symbolika, kterou v sobě mají závěrečná povodeň a lidsky vypjatý finále. Postavy se chovají normálně – v rámci příběhu, samozřejmě. Ten je vyprávěnej jednoduše, je okořeněnej černým humorem a vyvrcholí propracovanou zápletkou. Je to korejská společenská satira. Jejich pohledem je třeba chápat ekonomickou nevyrovnanost a děsivou propast mezi bohatejma a chudejma. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Náš dům navrhoval architekt Namgoong. 2.) Líbí se mi odér suterénu. 3.) Chci zbavit synka narozeninovýho traumatu. 4.) Thx za titule „Kvrmbebzable99“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Asi je teda chyba ve mně, že asijská kultura mě jaksi nebere, když ostatním, se tohle líbí. Ale ať to jsou filmy nebo hudba, tak mi připadá, že čim dál na východ, tim horší sračky. Jinak zhruba do půlky se mi film docela líbil. Je to taková černo-humorná komedie. Sice tak nějak asijsky podivná, asi pro mě občas trochu nepochopitelná, ale vlastně mě to celkem bavilo. To bych dal tak 3-4 hvězdy. Jenže od půlky nastane zlom, kdy jsem fakt nevěděl, jestli pořád koukám na komedii, na béčkovej horor, nebo snad dokonce na začátek nějakýho ujetýho korejskýho porna. A závěr mi přišel vyloženě jako dílo nějakýho šílenýho psychopata. Další problém je, že korejský herci jsou pro mě neznámý, dokonce se mi i pletli mezi sebou, nenašel jsem na nich ani zrnko něčeho jako charisma, takže po herecký stránce taky dost o ničem. Kdyby tohle někdo natočil v Hollywoodu, tak to ještě možná utáhnou známý xichty, ale to tady v případě Korejců prostě nefunguje. Pokud nějakej film na podobný téma, tak radši třeba Srdečně vás vítáme (2017). ()
Nepředvídatelný děj (samozřejmě bylo jasné, kdo další půjde po řidiči na řadu), nelítostná společenská kritika, ale pořád černohumorně kouzelná. Satira, u které jsem nevěděl, na čem přesně jsem. Tvorba jihokorejského tvůrce se dá rozpoznat tak, že mísí několik žánrů a vždy kousavým způsobem upozorňuje na nedostatky a chyby ve společnosti. Tuhle rodinu si nejde nezamilovat. Bydlí v chudé čtvrti, v podzemním bytě, neustále chytají wifinu a v hlavě převalují nápady, jak se dostat ze sraček. Rodiče jsou bez práce, děti se nedostaly na vysokou školu. Posun nastane poté, co synek objeví šanci doučovat angličtinu v rodině (naivních) pracháčů. Invenci se meze nekladou a rozjede se úsměvný kolotoč, protože každou šanci je třeba chytit za pačesy. A tady to celé začíná a divák obdivuje, jak moc si padesátiletý tvůrce troufá a jak náramně mu to vychází. Dílo je to kompaktní a tolik odlišné od ostatních. Ona oslavovaná žánrová rozmanitost je opravdu na poklonu, přičemž to vůbec nepoškozuje tempo ani formu. Začínáme coby ryzí černá komedie, někde v půli přepneme na slušný thriller a završíme to sociálním dramatem o (vážných) rozdílech společenských tříd s až hororovými prvky. Herci jsou na jedničku, krutě humorné obžalobě systému dodávají ty správné grády. Vítěz loňské Zlaté palmy mě bavil režijním citem, vnímavým k detailu a dávkujícím přesně taková sousta, která jsem si dokázal pořádně poválet v ústech, než mě zase překvapil další chutí. ()
Galéria (72)
Zaujímavosti (15)
- Když si paní domu poručí k večeři jídlo Ram-Don a následně popisuje jeho přípravu včetně ingrediencí, mezi nimi lze zaslechnout i velice drahé a exkluzivní korejské hovězí hanoi. Toto jídlo je skrytou narážkou na třídní rozdíly mezi oběma rodinami, jelikož samotné jídlo Ram-Don je běžně jedním z nejlevnějších pokrmů, v kombinaci s luxusním hovězím masem ovšem tvoří kontrast, pro Evropana podobný například jako kdyby do hamburgeru z rychlého občerstvení přidal výběrové lanýže. (kukkik)
- Jako předloha pro film posloužil skutečný příběh rodiny Lancelinových ve Francii v LeMans, která si najala postupně dvě sestry jako služebné, které roky pracovně a psychicky zneužívala a později celou rodinu sestry brutálně zavraždili. (Redyx1)
- Chung (Hye-jin Jang) v jedné scéně, kdy je celá rodina na zahradě, provozuje atletickou disciplínu hod kladivem. Herečka Hye-jin Jang s házením kladiva neměla žádné zkušenosti, jelikož se pokouší házet na jednu otočku, zatímco profesionální kladiváři dělají 3 až 4 otočky. Při svém házení kladiva vůbec nedodržuje přesně stanovený základ techniky hodu kladivem, jímž je otočka provedená stylem „pata špička“. (Matej.Mirejo)
Reklama