Maska démona

Síce neviem, čo okrem mesta Mirhorod to má spoločne s Gogoľovým Vyj, ale budiš. Začiatok je skvelý, Bava sa s ničím neserie a už v prvých minútach nám servíruje stredoveké mučenie, čarodejnicu, upálenie a kliatbu. Bohužiaľ cca po 20 minútach to začína zaváňať dosť hustou nudou, príbeh je nezaujímavý a predvídateľný a film je strašidelný možno tak pre 5 ročné deti. Universal tridsať rokov predtým a i Bava samotný štyri roky potom nakrúcali oveľa zaujímavejšie kúsky. (14.07.2014)

Přestože se Bava inspiroval Gogolovým Vijem, ze snímku samotného to není téměř poznat. Z povídky si bere názvosloví a základní myšlenku o čarodějce a její cestě za pomstou. Je to škoda, v Italově podání by se Vij mohl vyjímat. Navíc scénář, ze kterého zde Bava vychází je značně naivní, a to bohužel i v porovnání s ostatní soudobou tvorbou. Částečně to zachraňuje úchvatná vizuální stránka, která vyráží dech i (nebo snad právě) v současné přetechnizované době. Ohromné interiérové prostory zaujmou nejen svou čistotou a čistotou snímání. Láska k filmu a pevná kameramanova ruka tu jsou cítit z každého záběru. Je škoda, že kvůli prostoduchosti není možné se do snímku naplno ponořit a stát se jeho součástí. (15.12.2013)

Maska démona je skvělá hororová klasika, která má na svou dobu dost sadistické a děsivé scény. Je to první horor podle Gogolovy povídky Viy (následuje sovětská stejnojmená verze a jugoslávská verze pojmenovaná Sveto mesto). Celým snímkem nás doprovází skvělá atmosféra a díky výborné kameře (za kterou mimochodem stojí sám režisér Bava) nám připadá, že jsme součástí filmu. Za celou tu dlouhou dobu, která uplynula od premiéry, Bavův snímek nezastaral a působí na mne svým strašidelným kouzlem stejně silně jako kdysi. Opravdu se mi to moc líbilo. PS. Viděno v Pátek třináctého, což přecijen trochu umocnilo atmosféru. (13.05.2011)

Tento film má to, co na starších snímcích miluji a novějším chybí (vyjma např. Lidské stonožky 2). A to je to černobílé, až syrové podání snímku, které hororům dodává nezaměnitelný náboj. V Masce démona díky tomu skoro až ožívají všechny ty krypty, hřbitovi a další interiéry a exteriéry filmu. Samotná čarodejnice a Javutič působí díky tomu ještě hrůzostrašněji. Celková atmosféra tohoto filmu je dosti krásně hororově nepříjemná, temná a nebezpečná, kde zlo číhá až skoro za každým rohem. Pro milovníky gotiky až dokonalá. Děj je sice vcelku přímočarý, ale stejně se ho povedlo "prošpikovat" zápletkami. Je sice malinko naivní, stejně tak jako chování postav, a i když na současných hororech mi to vadí, ke starším filmům to pro mě až patří. Vyjímkou jsou ale případy, jako zdejší princezna Katja, která mě svým chováním, vystrašením a následným omdlením ze všeho, naprosto iritovala a dost mi kazila zážitek z filmu. Jinak se ale Masce démona nedá víceméně nic vytknout a drobné mušky se najdou u všeho. Atmosférou až dokonalé, kamerově skvělé, hudebně podkreslené dobře, herecky a dějově (až na Katju) obstojné. (21.04.2013)

Vynikající gotický horror natočený podle romantické ( neplést se sentimentální tj.červenou knihovnou) povídky Vij od ruského spisovatele N.V.Gogola. Skvělá černobílá kamera, se všemi možnými stíny a odlesky, tajemně krásná Barbara Steeleová ( v 60.letech si zahrála v celé řadě horrorů italských, ale i amerických - např. v Cormanově Jámě a kyvadlo podle E.A.Poa) a vpravdě gotické obrazy krajiny, hřbitovů, krypt i interiérů. Úvodní scéna s železnou maskou s hřeby a odsouzenou čarodějnicí na hřbitově dává tušit, že bude následovat cosi zlověstného. Italská škola se nezapře ani v gore efektech - při sejmutí masky se objeví červi, švábi a další rozličný hmyz, působivě je pak ztvárněna obnova-oživení-obličeje ( oči, které se odkudsi z hloubi lebky vynořují, aby zaplnily prázdné oční důlky....). Poprvé jsem viděl film hodně dávno v německé TV ZDF. Je zajímavé, že Němci dali tomuto filmu název - Hodina, kdy přichází Dracula....nu, přišlo jim to zřejmě výstižnější? Nevím, každopádně já se tenkrát, ve svých 13 letech, hodně bál.... Dnes se u tohohle snímku hlavně bavím. (29.07.2010)