Zastavte temnotu

Z části arktický noir a zčásti umělecký horor. Statečná cesta do země stínů a záhad, která zanechá nervní dojem. Saulnier vypráví pomalu a nevzrušivě, motivaci činů svých postav nevysvětluje a nekomentuje. Je na divácích, jak si to vyloží. Vidíme několik brutálních zabití a jednu dlouhou přestřelku v závěru. (12.11.2018)

Chlapácká záležitost, kterou bych ale s Wind River nesrovnával.. Ano, pár prvků je podobných, nicméně Taylor Sheridan to celé uchopil podstatně sebevědoměji a jistěji. Ticho, sníh, beznaděj. A stupňující se napětí, které hrozně chce zalézt pod nehty. Celoživotní „pozorovatel a obdivovatel“ vlků má vysledovat ostatky chlapce, kterého měly tyhle šelmy odvléct od domova. Brzy ale zjistí, že je všechno krapet jinak. Výsledkem je velmi pomalé tempo a poměrně netradiční mix žánrů. První housle hrají atmosféra a melancholie, párkrát jsem každopádně kroutil hlavou a nechápal, co tím chtějí tvůrci říct. Likvidace obléhajících policistů každopádně velmi solidní. (03.10.2018)

(Před projekcí jsem si nepřečetl ani jeden komentář, a totéž radím i vám. A anotace od Netflixu je totálně mimo.) Mám rád vážný, temný, až depresivní filmy. A jelikož jsem od přirození i díky mnohaletýmu thrillerovýmu a horrorovýmu intenzivnímu drillu v tomhle směru nadprůměrně otrlej divák, málokdy mě 'z hlediska temnosti' nějakej film vrcholně uspokojí. A tohle byl jeden z nich. Jsem z něho ještě tak trochu perplex, protože jeho rozuzlení bez rozuzlení mi vypálilo rybník. Coby náruživý béčkař jsem totiž dlouho dlouho čekal na nějakou tu "nadpřirozenou" pointu, na nějakej horrorovej element, kterej tenhle film šoupne do příslušný škatulky a la 'černá magie', 'posedlost', 'lykantropie' apod. A ono nic. Ona je ta jeho temnota "jen" taková jakoby magicky realistická, v průběhu děje se stále naznačuje cosi tajemného, metafyzického, ale ve finále si musí divák tyhle prvky dát sám do souvislostí, aniž by měl jistotu, že tam opravdu byly, respektive že byly takhle myšleny. A rejža mu mnoho nepomůže.  Kdybych si měl sestavit thrillerovou Top 10, nebo spíš Top 5, tenhle majstrštyk v ní tutově bude. (14.02.2022)

Syrově chlapská delikátní žánrová záležitost, která Vás v první minutě stopáže chytne a už nepustí. Hold the Dark Vás zaujme již v samotném začátku, ve kterém režisér Jeremy Saulnier zvolil pomalejší, chce se říci, že až rozvláčné tempo. To snímku překvapivě neškodí, nýbrž přidává na celkové atraktivitě. Hold the Dark se rovněž může pochlubit působivými reáliemi Aljašky a soundtrackem, což dokonale lícuje s mrazivými hereckými výkony a nosnou myšlenkou snímku. Samostatnou kapitolou je naprosto SKVĚLÁ desetiminutová přestřelka, která se svým drtivým nástupem patří k největším "higlihtům" tohoto díla. Jen škoda té přepálené stopáže, která bohužel nabídne několik hluchých míst. Myslím však, že výše zmíněná pozitiva tento neduh vykompenzují tím nejlepším možným způsobem. Skvělá práce! „I'll always be with you.“ (02.10.2018)

You are Next smíchaný s Wind River a místama meditativní krajinářskou onanií Blade Runnera (jo, vím, že to zní zvráceně a divně!). 3,5*, protože Saulnier zjevně ví, co chce, a tenhle průzkum do animalistický duše, která se dá snadno zaměnit za PTSD, si vodí navzdory smrtelně pomalýmu tempu způsobem, který vás prostě nutí neodtrhnout oči. Doma to bude výrazně slabší, už jen kvůli mobilům po ruce a dalším rozptylovačům, kvůli kterým se do toho hodně lidí těžko ponoří. Vítěz letošního TIFF v kategorii "jsem zmaten, ale neustále na to myslím.". (13.09.2018)