Odnikiaľ

Téma rasizmu z druhého pohľadu. Smutné, keď takéto niečo dokáže človek človeku urobiť, je jedno na ktorej strane stojí. Čakal som však trocha lepšiu drámu, najmä to súdne prostredie mohlo byť lepšie a zaujímavejšie spracované. Navyše sa mi téma v mnohých smeroch zdala trochu odbitá, skratkovitá, alebo sa po probléme skĺzlo iba povrchne. Z tohto pohľadu bol výborný jedine záver, ktorý ma celkom slušne zasiahol. Slabší nadpriemer. 70/100 (08.03.2019)

Spolková republika Syrsko – Turecká aka Bundeschalifát nám všem nejenže jde skvělým příkladem národního altruismu a roztomile otevírá Evropu všem těm milým a tolerantním islamistickým mazlíčkům, kteří, ubozí!!!“ doma strádají pod jhem 15. století, jež si díky progresivnímu myšlení a pokrokové víře dodnes cílevědomě budují, ale také spolu s žabožrouty jednoznačně kraluje v audiovizuální mediální propagaci a vyučování Evropy k dobrovolné asimilaci s parazity v duchu těch nejlepších goeblsovských tradic. A tak nejprve nechají Turka natočit film o arménském holocaustu, což je asi tak stejná furiantská taškařice, jako by si neonacisté střihli veselohru z Osvětimi, no a teď ten samý Osman přichází v integrovaných německých barvách s jakože angažovaným a rádoby rozporuplným dramatem z moderního Koránlandu, Mekkce a oáze pravověrných, kde již zcela přirozeně stánky s kebabem vytlačily vepřová kolena a kde je zcela běžné, když vyfetlá blond štětka, Němka jako poleno, vzplane láskou ke zkurvenému kriminálnickému tureckému dýlerovi a plodí s ním Euroosmany, základ budoucí ISIS únie. No, a když se do toho bombovně vloží fuj fuj rasistická ultrapravice, kdovíproč jako vystřižená z Frakce rudé armády, nemá chudák asimilační sluníčkářská smažka nikde zastání, protože šaría se do ústavy teprve zakotvuje a německá justice ještě stále ostudně nefunguje tak, jak by si Angela a Imamstag přáli, tudíž je její svatou povinností vzít rozum do burky a spravedlnost do vlastního pásu s výbušninou. Kromě toho, že je to pátá kolona tendenčního mešitového svinstva a korektní Sorošovy politiky multikulti únie, je to také nuda k posrání, a snad historicky první film, u něhož jsem si nepředstavoval Dianku, jak dělá nahá na čtyřech kliky, a jediné honění bylo hlavou, kterou se mi neustále honilo „Dobře ti tak, pičo!“. (02.06.2018)

Natolik emocionálně působivé a vyšťavující, až se to umí zadřít pod kůži znepokojivým způsobem "co kdyby se to stalo právě vám“. Není tak problém odpustit i to, že speciálně během soudního přelíčení, se to dopouští do očí (uší, nosu, zubů) bijících logických lapsů (původ nového kola, ostatní svědci, kamery, protiargumenty ohledně fingovaného pobytu atd.), jen aby to mělo onen scenáristickým antisystémovým loutkářem kýžený rádoby šokující verdikt. Po něm následuje finální akt, kde to pozvolna naprázdno šumí a šumí až to zcela vyšumí. Má to sice efektní tečku, ale ta je sdělením značně morálně (hned na několika úrovních) problematická. Ona vůbec celá třetí kapitola působí jako „nevíme kam s tím dále, tak si aspoň uděláme na pár natáčecích (tý)dnů výlet k moři, třeba z toho něco bude“. Z osobního filmu o ztrátě je rázem jakože žánrovka o pomstě v jakože artově sofistikovaném hávu. Jediné klady třetího aktu jsou (po celou stopáž) fenomenální výkon zdrcené Diane a zjištění, že sychravá řecká letoviska mimo turistickou sezónu mají podmanivě „neo-noirovou“ atmosféru. (11.02.2019)

Fenomenální herecký koncert Diane Kruger, který je skrz na skrz prodchnut směsicí beznaděje, zoufalství a neschopností soudního systému. Aus dem Nichts zaujme mimo jiné i svým celkovým vyzněním, které dokonale evokuje pomyslnou kulku, kterou Vám tvůrci "vstřelí" přímo do mozku. Jediným nedostatkem tedy zůstává přítomnost hluchých a zbytečných scén, které výsledný dojem lehce kazí. Až na tento detail se však jedná o skvělý a děsivě realistický film, který Vám nedá spát. Skvělá práce! (29.04.2018)

Vesměs vynikající drama o složitosti současného světa a imigrační situace. Akinovi netrvá dlouho získat diváka na svou stranu, když velmi úsporně, ale účelně vtáhne do děje, nezbytně představí důležité postavy a pak už se čím dál hlouběji ponořuje do silného příběhu o tragédii jedné ženy. První dvě třetiny (nebo kapitoly, na něž je film rozdělen) jsou skoro fenomenální - první je intimním dramatem o nesmyslné ztrátě, částečně i o rozdílnosti kultur a těžké životní situaci, kterou může pochopit jen ten, kdo ji také prožil, druhá je excelentním soudním dramatem, které má spád, je strhující a nechybí v něm emoce, má jasně rozdělené charaktery, zároveň ale ukazuje, jak moc složité je odsoudit evidentní viníky. Dojem pak kazí část třetí, která je obyčejným thrillerem o pomstě, který jako by se ke zbytku moc nehodil, protože pečlivě vysoustružený scénář jde rázem stranou a hrdince začíná pomáhat velká série náhod a štěstí a celé je to malinko béčkové, díky čemuž pak samotný závěr nezapůsobí tak, jak bylo asi zamýšleno. Bez výhrad skvělá je ovšem Diane Kruger, která má na hony daleko svým typicky modelkovským rolím a roli životem zlomené ženy zvládla bravurně, velice civilně a navíc má hodně zvláštní charisma, které jejímu vzhledu i výkonu dodává osobité kouzlo. Aus dem Nichts je svým způsobem alarmujícím dramatem, které ale doplácí na ne zcela vydařený závěr, který tlačí na pilu až moc a chce být "spravedlivý" za každou cenu. 80 % (19.01.2019)