Odnikiaľ

Německo-turecký režisér Fatih Akin se k problematice složitého postavení Turků v západní evropské společnosti vyjadřuje už poněkolikáté. Vsadil na Diane Kruger, která si své odmakala i v Hollywoodu, ovšem herecké kvality ukazuje spíš na evropské scéně. Její hrdinka má za sebou očividně bouřlivější minulost, nicméně ona i bývalý dealer drog, jinak turecký imigrant dnes platí za spořádanou hamburskou rodinku, kterou doplňuje bystrý synek. Jenže parta neonacistů nastražila výbušninu s hřebíky a naše hrdinka se musí vyrovnat s obrovskou ztrátou. Je to patřičně mrazivé a na převrácených soudních faktech jasně vidíme, o co tvůrcům šlo. Zejména v prostřední části je nicméně scénář trochu slabší, na leccos rezignuje, což koresponduje se samotným verdiktem soudu. Přichází artovější/meditativnější závěrečná třetina o morálce jedince, která má své kvality, ovšem úplně neladí s přemýšlením hlavní hrdinky. Tápeme tedy trochu mezi psychologickým dramatem a komorní kriminálkou, a pro někoho finální jednání ústřední hrdinky shodí předešlé dění. Tak či onak, Kruger je skvělá. (22.05.2018)

Na Diane Kruger jsem už od Troji táhnul, ačkoliv jsem až doposud neviděl jediný její německý film. V Hollywoodu se celkem uchytila a nyní se vrátila zpět a natočila těžkotonážní drama, na které se velmi nepříjemně kouká a při titulcích člověku vyvstanou na mysl velmi mrazivé pocity. Všechny úspěchy na festivalech zasloužené, díky Warner Bros klidně Diane mohla bojovat o oscary. Škoda, že v US to zřejmě do široké distribuce nešlo. Já si třeba podobné filmy více užiju doma v klidu a přítmí. (18.05.2018)

Půjdu trošku proti místnímu proudu, protože největší slabinu filmu vidím v průměrném technickém zpracování a nepříliš zručné režii. Některé záběry se snaží být civilní, přicházejí o jasné rámování a působily na mě spíš takovým neumětelským dojmem, než že by se pyšnily jasným formálním odůvodněním (a jelikož Akin není De Palma, formálně mě neoslovily ani ty půlené obrazy, kdy strkal do nepřirozené ostrosti první i druhý plán obrazu zároveň). Vše zachraňuje scénář, který není nijak geniální, ale je prostě zajímavý a jelikož Diane Kruger s přehledem celý film odtáhne, nenechává divákovi nějaký větší prostor k váhání a odpočinku. V rukách nějakého formálně vytříbenějšího autora by Odnikud byla asi ještě větší zátěž na nervový systém diváka, i tak je to ale dějově docela strhující záležitost, s opravdu výbornou (a i dost sexy) Diane Kruger. 7/10 (28.02.2018)

Vážna téma podaná pomerne strohým spôsobom, bez emocionálneho popudu. Nebyť pasáže v súdnej sieni, neviem či by som vôbec mihol brvou. Je to fakt škoda, lebo vzhľadom k problematike, by mal takýto snímok vyvolať väčší citový “výbuch”, ako si len bezstarostne plynúť. Taktiež ma prekvapilo, že je bez akéhokoľvek “odkazu” či hlbšej myšlienky, čo už na dnešné pomery hádam ani nebýva zvykom. Film je to dobrý, “o tom potom”, no z celkového hľadiska som očakával viac, pričom ani akýsi “záver na náhodu” k celkovo lepším dojmom nenapomohol. (12.05.2018)

Únavne pôsobiace posolstvo o pravicovom extrémizme, ktoré sa dočká zaslúženej odplaty. Odplaty, ktorá by nenastala, ak by justičný systém fungoval. Poukázanie na nedostatky súdnej moci, ktorá obsahuje množstvo kľučiek pracujúcich v prospech skutočných páchateľov, je fajn. Zvyšok je príbehová vata, hrajúca na strunu europolitiky, prijímajúcej všetky náboženské menšiny a odsudzujúcej xenofóbiu a rasizmus voči islamským komunitám. (17.06.2020)