Tlmočník

Nejstatičtější roadmovie všech dob působící dojmem, že dramaturg omylem špatně klikl při hledání přílohy k mailu a tvůrci omylem zrealizovali první nástřel scénáře bez jakékoliv autokorekce nesmyslných zastávek a nefunkčních vztahů. PS: Při patnáctém leteckém tracking shotu auta doprovázeným tou samou melodií jsem vážně pochyboval o tom, že život jako koncept je nějak omluvitelný. (17.03.2018)

Po loňské animální hemoroidiádě beznadějného polského nudila s příznačným názvem Zvířata, vsadilo tentokrát letos nadmíru útulné Kino na granicy téměř na jistotu a zvolilo otvírák, u kterého se divák samým dokonalým rozptýlením nemusel soustředit výhradně na mimořádně rektohostilní sedačky Miczkiewiczovy pomsty dojebaným zádům aka v dalších bezohledech důstojného kulturního svatostánku polského Cieszyna. Geriatrický cestovýlet sanavažida a sanavaeses centrálním Maďarskem za účelem vyrovnání se s Hlinkovými gardami úchvatně pohání koncert naprosto famózního Arnoštka, jemuž neméně zdatně kunduje sympatický naviagrovaný Rakušák, který se ho urputně snaží nadrobit do každé ovce, na níž cestou kluci narazí. Z počátku je to výlet roztomile sarkastický a plyne rychleji než cévkování zkušenou staniční sestrou, poté však téma zvážní, dědci se tak trochu začnou šourat s chodítkem do Kauflandu a Šulík frajeřit, že má drona. Cesta z Martina do Popradu je sice malebná, ale pokud se člověk zrovna psychicky nechystá na maďarský cestopis, tak nějak si ji na plátně projet celou moc nemusí. Chcípající tempo chvílemi vytrhne několik opravdu sugestivně mrazivých momentů z dob desionizace Uher, nicméně dostatečně odhodlaný frajer s nůžkami by to dozajista dostříhal i k silné čtyřce bez funivého poposedávání. (29.04.2018)

Ako som tak nejak tušil, tak Tlmočník pôsobí ako víťaz mnohých cien Slnko v sieti tak trochu ako jednooký medzi slepými. Ale že filmy, ktoré v poslednom čase vyhrávajú slovenské a české ceny, nám zrovna nemenia životy, je symptomatické a osobne to vo mne vyvoláva otázku, na kieho frasa sa vôbec udeľujú. Tlmočník bohužiaľ vyzerá ako čistý televízny film, čo mi na obrazovke neprekážalo, ale ak by som zaňho dal 7,5 eura v multiplexe, cítil by som sa až dadaisticky. Oblúk vývoja postavy Rakúšana je uveriteľný najmä vďaka Simonischekovým hereckým schopnostiam, Menzel sa naopak nemení vôbec, alebo som si to vôbec nevšimol. Okrem teda predvídateľnému postupnému zbližovaniu oboch postáv. Ide tak trochu o Green Book po slovensky, i keď Tlmočník bol prvý, ide však o absolútne neporovnateľné filmy a donekonečna si hovoriť, že k sk filmom by sme mali byť zhovievavejší, lebo veď je veľmi ťažké ich vôbec nakrútiť, je ako si hovoriť pri rôznych sk reprezentáciách, že predsa iba 26 rokov zbierajú skúsenosti. (08.04.2019)

Ty nominace na Lvy (zaplaťpánbůh neproměněné) tvůrci dostali asi jenom za ten mezinárodní rozsah (třičtvrtě dialogů v němčině atd.). Menzela uznávám jako režiséra, ale v herecké poloze mi nikdy moc neseděl. Tady sice vyloženě nevadil, ale Slováka mu prostě s tím jeho přízvukem moc nevěříte. Největší problém jsem ale měla se scénářem, protože jak asi uznáte, v bezmála dvouhodinovém filmu by se možná mohlo něco zajímavého přihodit. Jenže v tomto případě se dočkáte akorát dvou starších pánů, kteří jedou v autě, podle dost zvláštního klíče zastavují na různých místech, pak sednou do auta a... zase někam jedou. Jedna scéna mě mile překvapila, ale jinak jsem spíš trpěla. (24.03.2019)

Výborné dílo. Něco takového slovenské kinematografii scházelo. A české schází. Film o hledání viny otců a vymanění se z jejího stínu. Už jsem dřív přemýšlel nad tím, jak by takový film mohl vypadat. Nic konkrétního mě nenapadalo, až mě předešli sami tvůrci. A jejich počínání dopadlo na výbornou. Podle mě jeden z nejlepších slovenských filmů za poslední dobu. Paradoxem je, že hlavní role si střihli Čech a Rakušan. To mu ale nic nebere z jeho kvality. Celou dobu jsem také čekal, jaký bude konec. Jestli celá cesta vyšumí do ztracena nebo jestli přijde nějaká pointa. A závěr byl naprosto výborný. Nedokázal jsem ho odhadnout do samého konce, což je velké plus. (16.08.2018)