Najlepší priateľ

+2* Na Boží hod vánoční nám Česká televize přinesla docela hezkou pohádku, která byla pro mě za poslední roky milé překvapení. Sice mi tam ze začátku bilo do očí několik zbytečných podobností se staršími pohádkami, ale jak se rozběhl příběh, tak to dostávalo nové grády díky dobře vymyšlené zápletce. Stále tomu chybí nějaká originalita a navíc vybraní mladí hoši mě do svých rolí nějak nesedly a trvalo dlouho než jsem si na ně zvyknul. Ale i tak beru pohádku jako pozitivum a že bychom se konečně v jejich tvorbě už odrazili ode dna? ... a opět po roce znovu o půlhvězdičky dolů. Tak co nám česká televize připraví letos na Vánoce? [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (25.12.2017)

Pohádka tak klišovitá a odtržená od života, že i Pyšná princezna vedle ní vypadá jako žhavá současnost, protože nebyla z prostředí jakéhosi pohádkového paralelního vesmíru, ale reflektovala politické procesy 50. let a omezení svobody projevu (i když, samozřejmě, s jinými znamínky, než se na to díváme dnes). Charaktery jsou nedbale napsané a ani jeden z nich není nic, co už bychom před tím neviděli stokrát. ___ Na druhou stranu, v druhé polovině se děj trochu nakopne a motiv zrady přítele a nejenom slova, ale i činy, snažící se odčinit vinu, měly přece jen emocionální náboj. Podle mě je to pohádka, jejíž tvůrci neměli odvahu a asi ani ambice zkusit něco nového, ale odvedli dobrou řemeslnou práci, která rozhodně neurazí. (28.12.2017)

Jestli mi něco skutečně vyrazilo dech, tak je to až nezvykle realisticky a strašidelně vyobrazené peklo, jehož některé prvky by se neztratily ani v hororu. To se povedlo. Hodně mě bavili Jirkové Lábus a Langmajer, skvělý byl František Němec v roli Lucifera a také Ondra Sokol zahrál velmi slušně. A jinak? Kromě pár vtípků s odkrytou dírou, nebo základního ekonomického tutoriálu o množení bonbónů, není moc o čem psát. Děj je velice jednoduchý, což je u pohádek správné, ale mimo výše uvedené body nic výrazně nevybočuje z českého pohádkového standartu. (26.12.2017)

Snesitelné až na pár výjimek - Piškula sekeru v ruce držel poprvé až při natáčení, protože ji drží jak prase kost. Alespoň věděl, že dřevo se štípá tou ostřejší stranou, což oceňuji. Holky jsou nadržené na vdávání a první setkání toho hlavního dua představuje definici "lásky na první pohled", k níž se váže svatba po cca 6 hodinách známosti. A když Piškula, mlátíc hlavou o trám plká cosi o lásce s výrazem zfetovaného Amorka, chtělo se mi vrátit štědrovečerní cukroví ze žaludku zpátky na tác horní cestou. Sokola s Lábusem tak nějak nemá cenu komentovat, nechci z nich dostat kožní vyrážku. Taky těžko zkousávám, že peklo je cca 10 m pod zemí a při vývratu stromu do něj teče voda. Víte, pohádky vždy byly velice inteligentní žánr, který obsahoval hlubokou moudrost a vysokou teologii, dnešní pohádky jsou imbecilní, infantilní a inkontinentní. Proto jsou filmové počiny tak špatné. Ta tam je moudrost, ta tam je silný příběh. A to, že čertům chčije a chčije na hlavu, mi vtipné prostě nepřijde. Vnitřek už byl vykreslen o něco lépe a za mě nejsvětlejším bodem byl příjemně pokušitelský Langmajer. Jenže Karla Heřmánka - obávám se - už žádný filmový čert nikdy netrumfne, určitě ne Troškovy upištený hovada. (26.12.2017)

Zatím nevím, jak hodnotit. Mezi klady patří vynikající výprava a kamera. Peklo je dokonale pojaté, zámky dobře nasnímané, roubenky a situace v lese zrovna tak. Adamczyk je velmi uvěřitelný, Langmajer charismatický. S příběhem už to podle mne skřípe - není špatný, ale je příliš jednoduchý, bez větších zvratů, a vlastně jen čekáme, až sláva Ondrovi do hlavy vleze - a pak zase rychle z hlavy vyleze. A trošku mi vadí, že v titulcích nejsou přiznány inspirace českými pohádkami (třeba stavba zámku do druhého dne je těžká kopírka a zamilovaný čert na zemi v podstatě taky - že zdravíme Kajetána Tyla). Negativ je víc: pana Františka Němce mám rád, ale když ho vidím už ve třetí pohádce za den hrát čerta, maně se mi vybaví Pepa Dvořák a jeho vodníci, taky toho v určité chvíli už bylo dost. Hana Vagnerová je čím dál ošklivější, nemůžu si pomoct (netrpí ona anorexií nebo něčím podobným?), Piškula hraje svého Ondru zcela unyle, Sokol sem spadl odjinud, ze zcela jiného televizního vesmíru, i samotný hlas Lišky mi stihl přivodit svědivé pupínky, pan Lábus tady myslím sám neví, jak má toho lakomce a posléze ustrašeného lakomce hrát... Příběh bych čekal, že bude rovněž více rozvinut, a dokonce že se nějak vrátí postava dřevorubce s pilou, která na začátku ukradne boty, abychom se i s ní vyrovnali. O Ondrovi víme jen, že je sirotek a dřevorubec, ale jeho dobré srdce a odvaha kdoví odkud se vzaly, a zda vůbec jsou a nejde jen o solidaritu chudého s chudým, když pak tak rychle podlehne. Vůbec se tam dalo dějově kolem těch dvou buddies možná vymyslet víc - třeba i souboj o komtesku, do které by se oba zamilovali, ta řevnivost by tomu dodala uvěřitelnost. A Matěj by pak poznal, že kuchařka je mu bližší, protože dělá dobré koláče. Holky vůbec jsou zde postavené jen jako po vdávání toužící, a opět stačí jeden pohled, a je hotovo - nic, co by ty dva spojovalo. Třeba princezna když řekne, že tohle je Ondra, jakého má ráda, dobrého srdce a statečný, tak marně přemýšlím, kdy ho tak mohla poznat. (25.12.2017)