Inštalatér

Spojení Vorel-Kohák je pro mě natolik odstrašující, že jsem překvapil sám sebe, když jsem tenhle snímek pustil v přehrávači. Vorel mě naštval Gymplem, i když si to spravil s Vejškou a Kohák mě štve tím, že když zapnu TV, ať přepnu na jakýkoli kanál, zírá na mě Kohák v zábavném pořadu, reklamě, seriálu, čemkoli, dokonce jsem ho potkal i na jedné mezinárodní akci, která se jej absolutně nemohla týkat. Nicméně mě oba pánové potěšili, protože se Instalatér z Tuchlovic náramně povedl. Kohákovi ta role přesně sedla. Je to příběh o zcela obyčejném muži s dobrým srdcem, šikovnýma rukama a věčně prudící matkou (skvělá Holubová). Ke konci to trochu sice sklouzávalo do tragikomické grotesky, ale to je už zkrátka Vorel. Chápu, že ten film úplně neboural žebříčky a neokouzluje davy, mně ale hodně padl do noty. (01.05.2017)

"Dneska, Květuš, ti to sluší ... částečně." Trvalo to hodinu a dvacet pět minut, ale slovy zabrzděného Luboše jsem se u toho nudil minimálně hodinu a čtyřicet dva minut. A to je sedmnáct minut rozdílu, jenže kde to mám reklamovat? Asi to nechám být, protože jedna hvězda je za all inclusive dovolenou u rybníka a ta druhá za představu, že bych se s Lubošem, Pepou a Radkem díval na fotbal. To by mě asi bavilo. Částečně. Když už Tuchlovice porazili tu Hostouň, tak to je pak v hospodě každý Mourinho. (18.05.2017)

Aktuální hodnocení v průměrnejch modrejch barvách je krutej výsměch, a já Lubošovi přeju, ať to na ČSFD postupem času dotáhne aspoň na tu sedmdesátku. Musí to vidět co nejvíc lidí, tohle promakaný hořkosladký drama si prostě ignoraci nezaslouží. Dlouho sem z filmu neměl takovou (vlasteneckou) radost, aby mi z něj zároveň bylo (tak nějak hezky) smutno. Velký doporučení, odhoďte předsudky a užijte si to! (04.04.2017)

Tuzemské snímky přešlapují na místě. Dílčí scény často nedávají smysl, nikam nesměřují, nijak negradují. Často nám (už otravně) tlačí smutné lidi ve smutných situacích. Většinou to jsou podivíni, zoufalci, obyčejní lidé, kteří nemají ambice posunout se o stupínek nahoru. Tenhle starý mládenec moc nepřijímá realitu, jen opravuje lidem ucpané záchody a nefungující kotle, oni se mu vypláčou, jak to mají těžký, on jim vše odkývá, shrábne pár stovek a mizí za další šichtou. Tu a tam mu maminka zkusí dohodit nějakou mašinu, on však raději fotbal a pivečko s kamarády. Tomáš Vorel znovu prchl na venkov, naštěstí se vykašlal na nějaké extrémy a zaplnil své dítko uvěřitelnými postavami (a výbornými ve vedlejších rolích – Budař či Čtvrtníček), které nám nemusejí být sympatické, ale prostě jsou z masa a kostí. A to je možná ta největší výhra. Horší je to se samotným dějem, který je (u nás už je to běžné) nijaký. Bez zastřešující dějové linky to jaksi neladí. Vyhýbá se konfliktům, vypráví tak nějak nevzrušivě. Zápletka se objeví až ke konci, kdy se Petře Špalkové objeví u oka monokl. Jinak více či méně zajímavé epizodky. Velmi slušný Jakub Kohák mi nevadil. Já jen prostě na tuzemských snímcích docela hodně nemám rád omílání toho, že je v pořádku být průměrný až podprůměrný a nikterak se nepokoušet o změnu. (17.02.2018)

Vidlácká komedie. One vidlák show. Kohákova největší role a jestli jsou čeští režiséři všímaví, tak to bude jeho poslední role. Je to marné. Trapné. Pošetilé. Pochmurné. Vesnický život je prostě podle tohoto filmu největší odpad - což já si tedy nemyslím. Vzrušení? Impotence instalatéra. Akce? Rozbitá držka instalatéra. Erotika? Honba za pokladem bílého potoka při vzpomínce na vjetnamskou dívenku. Odpad za Gabču Vyheclovanou! Její role byla stejně důležitá jako její videa na Jůtub - naprosto k hovnu. :) (28.02.2023)