Donekonečna

Chybělo málo a dal bych plnej počet. Ambiciozní projekt pohybující se na tenké hranici "klišé" a "novátorství". Je vidět, že autoři přesně věděli, co filmem chtějí předat a z mého pohledu se jim to bezezbytku podařilo. Propojování, symbolika, spousta scénáristických větviček, které samy o sobě fungují a tvůrci na ně kdykoliv mohou, ale i nemusí navázat, zajímavej nízkorozpočtovej vizuální styl, kterej využívá svojí nízkorozpočtovosti lépe než většina konkurenčních filmů, skvělý zvukový efekty a velice, velice sebevědomá režie. Plnej počet nicméně nemůžu dát z několika důvodů (převážně subjektivních). Zaprvé bych ocenil trochu lepší casting u některých postav, hudba by si zasloužila víc péče a v některých chvílích podivnej dabing mi radost taky moc neudělal... co je ale nejdůležitější, stále mi přijde, že tomu "něco" chybělo. Ale co, to nevím... možná na to časem přijdu. (31.05.2020)

"Tahej lano z nicoty, my jsme happy... a co ty?" Otázka nezní KDO na nás kouká seshora, CO vlastně si TO rochnilo na dně jezera nebo KOLIK měsíců v úplňku již přináší zkázu (duše), ani PROČ se to všechno děje znovu a znovu a znovu... Otázka kardinální je jiná, PŘIJMOUT TO? Sáhnout po nabídce věčného štěstí, obklopen stále mladými (!) kamarády, nabídce harmonie, odvíjené v nekonečné Kumbaya smyčce? To be, or not tu be? Když se člověk honí a dře a přesto tře bídu s nouzí, jednou nohou již v bezdomoveckých gatích a odpověď na zoufalou otázku "Kdy bude líp?" je to nemilosrdné "Už bylo." Když k touze po teplé stravě a teplém lidském slovu se přidá monstrum nejděsivější, čili existenciální úzkost, pak z hloubi duše nešťastný Aaron nemá důvod, proč sektářskou nabídku okamžitého nanebevstoupení nepřijmout. Drsný film. Sice se tu nezapalují medvědi ani tu není vysoká skála s obeliskovým doskočištěm pro zdravé důchodce, ale svým způsobem je to ještě hnusnější a zákeřnější podpásovka než Slunovrat. Délka zuřivé smyčky ve stanu? Pět vteřin. (20.11.2022)

Oslava "jistoty stereotypu" v atypickém blairwitchovském podání od režisérů, jimž by už někdo krucinál měl dát sto milionů a šikovnýho producenta k ruce, aby natočili vesmírnej horor, ze kterýho si všichni sednou na zadek. Je těžký nemilovat tvůrce, který se ještě před začátkem svýho díla oháněj nejkrásnější strašidelnou Lovecraftovou myšlenkou. (20.11.2018)

S The Endless mám jen dva menší problémy, které vyplývají z nízkého rozpočtu, takže se dají tvůrcům s klidem odpustit. Prvním z nich jsou herecké výkony režisérů Justina Bensona a Aarona Moorheada, které nejsou špatné, ale zároveň je na nich vidět troška amatérské prkenosti a nezkušenosti. Druhá věc, která mě trochu dráždila je vybledlá barevná paleta, kterou tvůrci zvolili v postprodukci, aby filmu nejspíš dodali potřebný tvůrčí podkres alá indie sci-fi filmmakers, ale řekl bych že mohli být klidně odvážnější a tahle barevná vybledlost filmu spíš ubližuje, než aby mu dodávala potřebnou osobitost. To je můj malý výčet chybiček a teď už budu o The Endless mluvit jen v superlativech. Justin Benson a Aaron Moorhead možná nejsou herecká esa, ale za to jsou to režiséři jako řemen. Z miniaturního rozpočtu dokázali vykouzlit indie sci-fi, které bych svojí tvůrčí kreativitou a originalitou přirovnal k legendárnímu Primer (2004). The Endless se netají inspirací Lovecraftem a ta vesmírná mysteriozní atmosféra, která celý snímek provází dokazuje, že se jim opravdu povedlo vytvořit variaci Lovcraftovského příběhu se vším všudy. Navíc je to jeden z nejtěžších hororových subžánrů, protože zachytit něco nezachytitelného je těžké na papíře, ale na plátně je to skoro nemožné. Pokud do filmu jdete s očekáváním čistého hororu o „sebevražedném UFO kultu“ budete nejspíš zklamáni, protože čistým hororem The Endless rozhodně není, ale na druhou stranu se jím ani nesnaží být. Je spíš mysteriozním sci-fi ve stylu LOST, přitom ale není natolik matoucí, že by diváka nechalo tápat v úplné tmě. Tvůrci šikovně vyvažují odhalování záhad tak, aby vše dávalo logiku a přesto si film držel potřebnou tajemnost. Děj je rozumně postaven a dokáže naplno vtáhnou, je to hlavní zbraň filmu, tvůrci si to uvědomují a pracují s ním nanejvýš obezřetně, aby tím vyvážili budgetové nedostatky filmu. Natočit chytré sci-fi s takovýmto rozpočtem chce notnou dávku zdatnosti a umění a dvojice Benson – Moorhead (to zní jak název seriálu o dvojici detektivů) dokazuje, že jim nechybí jen tohle, ale mají i něco navíc a to je nadšení z toho co dělají. Jen čekám, kdy ohlásí spolupráci s nějakým větším studiem, protože nedat těmhle dvěma peníze na pořádný sci-fi, aby se mohli vyřádit se vším všudy by bylo hřích. 80% (03.10.2018)

Snímek The Endless má zajímavou nosnou myšlenku, která se opírá o teorii časových smyček, přičemž je celá zabalena do originálního sci-fi příběhu s lehkým nádechem hororu. Tímto však výčet pozitiv snímku bohužel končí, jelikož dále je to jenom natažená a katastrofálně nezvládnutá nuda, jejíž celkové ambice dalece přesahují možnosti a schopnosti tvůrců. Škoda. „The oldest and strongest emotion of mankind is fear, and the oldest and strongest kind of fear is fear of the Unknown.“ (09.10.2018)