Quills - Perom markíza de Sade

Nemuzu jinak - ja uz od zacatku tusila, ze mi tu celou dobu unikalo mistrovsky dilo (a vzhledem k hodnoceni koukam i nedoceneny). Co tu budu basnit o hercich, to uz vystihli vsichni ostatni, kazdopadne musim rict, ze pokud bych se pozapomnela s knezem, muj mily sympatak Jeremy Irons z Misie by utrel... :) (31.01.2008)

Scénář je vynikající. Několikrát se mi stalo, že jsem si nějakou narážku uvědomil až po chvíli a pobavilo mě, jak je chytrá (podobně jako u Zamilovaného Shakespearea). Režie a výtvarné ztvárnění jsou vynikající. Například požár blázince je nasnímán a zrežírován prvotřídně. Herecké výkony jsou také vynikající (co si budeme povídat, hlavně Geoffrey Rush). Bohužel se ale musím připojit k všeobecné nespokojenosti s kýčovitým a zbytečným koncem. Už to vypadá, že příběh skončí a přijde katarze, ale pak se k tomu ještě něco dodá a ještě trochu a ještě.. Až se to nakonec celé překombinuje a katarze nepřijde. Škoda. Mohl to být druhý Amadeus. (30.11.2009)

Možná i tři hvězdy, ale poselství toho filmu je dávno stará vesta a pozitivní pohled na markýze prasáka taky. Za bolševika by to ovšem fungovalo skvěle, všechny ty posunuté významy a přenesené aktualizace apod. V permisivní, v podstatě liberální společnosti to nutně musí zapadnout. Hm. Ale co třeba v Polsku? Co na to dva zaprdění dioskúrové v tamní vrcholné politice? (04.07.2007)

Markýz de Sade byl značnou částí populace zavrhován a druzí v něm zase viděli jedinečného a originálního autora. Určitě to nebyl úplně normální člověk, ale rozhodně to žádný blbec také nebyl (aspoň z filmu to takto působí). Těžko říct, co je na jeho životě pravda a co si autoři domysleli, to se asi těžko dozvíme. Ať si o de Sadovi myslíte co chcete, musím uznat, že jeho ,,životopisný film" je poměrně slušný. Film se soustředí jen na krátkou část jeho života (část v blázinci, kde si alespoň ze začátku nežil úplně zle) a tak neuvidíme scény typu jak malý de Sade osahával malé holčičky, jeho první zážitky s mastubací a první souložení. Což mi nijak zvlášť nechybělo, protože film se daleko více soustředí na jednotlivé postavy, které jsou jednak velmi dobře zahrány (s bezkonkurenčním Geoffrey Rushem a sympatickou Kate Winslet) a druhak jsou to výrazné charaktery a řadu z nich si celkem oblíbíte. Menší problémy jsem měl teda s mladým abbém, kterou hrál Joaquin Phoenix. Ne že by on hrál nějak zle, to ne. Ale ten abbé Coulmier mi přišel, že moc neví, co vlastně chce. a čeho chce dosáhnout Snažil se napravit de Sada od jeho zvrhlostí, ale musel si být vědom, že toho nedocílí tak, že nechá de Sada vysedávat u stolu a psát oplzlosti. A to, že mu dá ruky bibli (kterou de Sade vzápětí poplivá), nebo mu bude bezradně rozmlouvat do duše je zkrátka málo. Musel na to jít víc chytřeji, protože jak už jsem řekl, de Sade nebyl vůbec žádný blbec, oproti svým kolegům v ústavu pro duševně choré. A ta jeho proměna na konci mi přišla také docela divná. Trochu jsem čekal, že film bude více odvážnější, co se týče naturalistických znázornění perverzností. Kromě soulože s mrtvolou tam nic silnějšího nečekejte. Ale na druhou stranu mi to ani tolik nevadilo, protože v tehdejší době asi opravdu stačilo, když někdo řekl ,,kozy" nebo ,,beranidlo" a všichni z toho byly hotový. Pokud se tedy těšíte na nějaké prasárny, dočkáte se, ale je to hlavně ve vyprávění příběhů, které bezpochyby formovali červené knihovny typu 50 odstínů šedi a některá lechtivá videa. Za sebe jsem se dobře bavil, dávám 7/10 (25.02.2021)

Markýz de Sade patří k autorům, kteří mne nejvíc fascinují. Ne že bych patřil k zažraným čtenářům pornografie, ale jeho stylistická virtuozita, rozpor mezi vysokým stylem, mistrně zvládnutou literární technikou, a neuvěřitelnou perverzností, a také samozřejmě obrovská nápaditost ohledně vymýšlení úchylností, je přinejmenším zajímavý. Je mi nesmírně líto, že zarytí filmožrouti mohou jeho pozoruhodné dílo mimo mnoha různě špatných béčkových pornofilmů poznat jen v nudné a příšerně aktualizované Pasoliniho adaptaci. I když s atmosférou jeho románů, úchylnou i precizní, se můžete zčásti seznámit v tomto filmu. Fiktivní příběh o smrti markýze v blázinci je sice notně zamerikanizovaný a silně překombinovaný, ovšem na americké poměry poměrně odvážný (skoro nekrofilní scéna mezi Madleine a Abbém). Celá řada vynikajících scén (mně se nejvíc líbila ta, kde markýz "filtruje svou povídku přes mozky bláznů" a pak ta, kde hraje doktorovi svou pornografickou satiru na něj samotného) a nesmírně charismatický Geoffrey Rush (mimochodem, Sade vypadal reálně jako něco mezi Steve McQueenem a Klementem Gottwaldem, ovšem tento film je těžce fiktivní) a sympaťák Michael Caine v roli doktora, který má pana de Sade vyléčit, ovšem ne tolik, aby nemohl psát, protože jeho úchylnými povídkami celý blázinec vlastně vydělává. Líbilo se mi vylíčení prostředí blázince, stejně jako perfektně vybrané a parafrázované úryvky ze Sadovy prosy (mimochodem, tvrzení ze zajímavostí, že "všechna Sadeho práce zde prezentovaná byla ve skutečnosti napsána scénáristou Doug Wrightem" je, bez ohledu na to, že to je špatně přeložené, pravda jen napůl - konkrétní formulace sice napsal scénárista, všechny ale dějově vycházejí ze situací ve skutečných markýzových dílech - ono je taky v oblasti pornografie u markýze dost těžké střelit vedle, když potřebujete nějakou zvrhlost), které jeho dílo víceméně charakterizují. Trochu mne štve, že film činí Sadeho život stravitelnější, stejně tak mne štve vložení několika romantických vedlejších příběhů a degradace postavy Renée (markýzova manželka), ale vzhledem k tomu, že tento film skutečně vystihuje jen velmi mírně odbarvenou ((tím nemyslím blond, ale opak od přibarvenou) atmosféru reálné markýzovy tvorby to jsemm ochoten odpustit. A to je ve filmu nejdůležitější. Navíc, vím, že je to můj nezvyk, ale už dlouho se mi nestalo, aby mne dvouhodinový film nenudil, což je nutné taky přičíst k dobru. (10.09.2009)