Reklama

Reklama

VOD (1)

Adaptácia románu Ladislava Mňačka Smrť sa volá Engelchen od režisérskej dvojice Jan Kadár a Elmar Klos, ktorá získala Oscara za film Obchod na korze. Mladý partizán Pavel, vážne zranený pri oslobodzovaní Zlína začiatkom mája 1945, počas svojho pobytu v nemocnici spomína na svoje zážitky z posledných mesiacov a snaží sa vyrovnať so svojou najväčšou traumou, vypálením osady Ploština nemeckým komandom po tom, ako ju partizáni opustili. (RTVS)

(viac)

Videá (7)

Rozhovor 5 - Antonín Molčík

Recenzie (184)

Disk 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelný film, který přes své stáří by měla vidět i dnešní mladá generace. Ač disponuje černobílou (a geniální) kamerou, přináší nečernobílý pohled na partyzány, kteří mají svoje slabosti i pochybnosti. Začínající Jan Kačer zde předvádí komplexní herecký výkon. Režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos jakoby zázrakem prosadili do československých kin snímek, který by v padesátých letech vznikl jen těžko. Kromě kamery si pozornost zasluhují i vynikající střihové montáže, za které by se nestyděl ani Sergej Ejzenštejn, a atmosférický ambientní doprovod dodnes nedoceněného skladatele Zdeňka Lišky. Společně s Němcovými Démanty noci jde o zásadní příspěvek k protiokupační tematice. ()

Ištván87 

všetky recenzie používateľa

Je pravda, že jsem si se shlédnutím filmu dal hodně na čas, ale tohle jsem vážně nečekal. Při úvodním záběru, kdy kamera jede spolu s běžícími partizány jsem zvolal dost nepatřičně WOOOOOW!!!!! a to samé jsem občas v menší míře vykřikoval až do konce. Pro mě osobně geniálně natočené akční scény, v českém filmu nevídané, které se prostřídávali s politicky velmi nekorektními momenty ze života partyzánů. Jan Kačer zde podává jeden z nejlepších (nebo přinejmenším nejsympatičtějších) výkonů své kariéry. O skvělé hudbě Zdeňka Lišky se nezmiňuji z důvodu, že by se jednalo o v podstatě nošení dříví do lesa. Co ovšem zmínit musím, to je skvělá skladba příběhu. Kromě Markety Lazarové a Ucha (o jiném českém filmu zatím nevím, snad později) neznám žádný náš film, kde by tak výraznou roli hráli flashbacky. To je něco co velice oceňuji. No nic, suma sumárum, je to za 5* ať to počítám jak to počítám..... ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Za statečnost pod nepřítelem se žádné medaile nedávají''... Engelchen je tak trochu jiný typ válečného filmu. Zajímavá je nejen kamera (líbil se mi její častý pohyb zejména u bojových scén v běhu, kde na čas předběhla nejeden z pozdějších filmů) ale i to podání více méně retrospektivního vyprávění celého příběhu z nemocničního lůžka. Mladý Kačer se špaginem vypadal jako skutečný akční hrdina ! Film je celkem drsný a s Němci se ve filmu partyzáni dvakrát nepářou. Zároveň ale na to celé jejich nasazení nahlíží snímek i lehce kritickou optikou. Víme dobře, že zejména na Slovensku pár pochybných akcí mělo za následek brutální vyhlazení celých osad atd... Tady je to podobné. Film mi dlouho unikal, ale nakonec jsem Engelchena přeci jen dostihl... 4 pancerfausty. * * * * ()

kinej 

všetky recenzie používateľa

Podle mého se jedná o nejlepší českoslovesnký ryze válečný film. Pánové Kadár a Klos vytvořili nadčasový film, který bezpochyby patří ne do zlatého, ale do platinového fondu československé kinematografie a světového válečného filmu vůbec. Scénář střídá dvě časové linie. Při pobytu na nemocničním lůžku, se prostřednictvím retrospektivních prostřihů dozvídáme co se vlastrně stalo. Těmto flashbackům napomáhají geniální střihové triky, které jsou pastvou pro oči každého náročnějšího filmového diváka. Kamera je také úchvatná, za zmínku stojí například dlouhý dynamický švenk v počátku filmu, který působí skutečně luxusně a sugestivně dovytváří atmosféru války. Temnou atmosféru nacistické hrozby také napomáhá navodit depresivní filmová kulisa Zdeňka Lišky. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Veľmi dlho som čakal na opakovanie tohto filmu v televízii. Dočkal som sa a som nadmieru spokojný. Film je produktom tvorivej explózie v šesťdesiatych rokoch. Filmársky a hudobne je dokonalý, herci na čele s Janom Kačerom odvádzajú maximum, zložitosť vzťahu partizánov a miestneho obyvateľstva, odtabuizovanie partizánov a realistické zábery z exteriérov robia z tohto filmu prelomovú záležitosť v oblasti zobrazovania udalostí z II. svetovej vojny a z hľadiska súčasného diváka pôsobia nadčasovo, čo je dôvod, pre ktorý by ho mal vidieť. Mňačkovu predlohu som nečítal a tak som zbavený pokušenia porovnávať ich. Btw Za statečnost pod nepřítelem se medaile neudělují. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (11)

  • Po společenské satiře Tři přání (1958) dostala režisérská dvojice Ján KadárElmar Klos za údajný revizionismus dvouletý zákaz tvorby v hraném filmu. Pauzu vyplnili spoluprací na projektech Laterny magiky a polyekranu, už od konce roku 1961 však začali připravovat k natáčení adaptaci autobiografického románu slovenského publicisty a prozaika Ladislava Mňačka „Smrť sa volá Engelchen“ (1959). Podobu televizního filmu mu sice hned v roce 1960 dal už Ivan Balaďa, film režisérského tandemu přišel však do příznivější doby politického i kulturního tání. (Letní filmová škola)
  • Příběh je inspirován skutečnými událostmi z konce války na Vizovicku, kde se v obci Ploština (ve filmu Paseky) skrýval partyzánský oddíl. Po jeho odchodu Němci obec vypálili a vyvraždili 24 jejích obyvatel, aniž by jim partyzáni pomohli. (Letní filmová škola)
  • Jan Kačer (Pavel) prohlásil: „Natáčelo se to 132 dní a já měl doma rodinu, v Ostravě celý den zkoušel, o půlnoci sedl na vlak, dojel do Prahy, tam stálo auto a odvezlo mě do Liberce, kde se točily Beskydy, ačkoliv za Ostravou byly ty opravdové. Ale pan kameraman měl v Krkonoších chatu, a tak se točilo tam. Já ten film z duše nenáviděl. Pak se stal zázrak, že byl poslán do Moskvy, a já jel poprvé v životě na festival.“ (farfalla)

Reklama

Reklama