Smrt si říká Engelchen

V poslední době mi nějak dělá problém dostat se do děje, takže jsem měl asi po půl hodině chut stopnout dvd a "někdy" dokoukat :-). Ale vydržel jsem a byl odměněn hodně zajímavou podívanou! Počáteční rozpoložení přičítám nespokojenosti s Kačerem, kterýho mám od Vláčila fixnutýho ještě herecky o něco výš. Ikdyž nakonec jsem si na tu jeho polohu zvykl a uznávám, že to zvládl velmi dobře. Učarovala mi, pro mě dosud neznámá, Eva Poláková. A děj přinášel velmi zajímavé zápletky, situace a zvraty. Zajímavá je i role B. Holišové. Ale když už jsem zmínil dvd - koupit nový kus, který na dvou místech vůbec nejel a ani úroven kopie žádná sláva - to je spíš urážka takhle dobrého filmu... (09.05.2011)

Skutečně mistrná adaptace autobiografického románu Ladislava Mňačka, kterou si režisérský tandem Ján Kadár a Elmar Klos nevybral náhodou, druhá světová válka pro ně byla totiž také životním tématem. Válka je zdrojem neobyčejně silných příběhů a také měřitelkou morálních hodnot, mezní situace jasně tříbí charakter a oddělují hrdiny od nehrdinů. Takové filmy se také v době socialistického realismu po roce 1948 objevovaly jak na běžícím pásu. Heroické a plné schematismů. Smrt si říká Engelchen má však ve svém středu postavu Marty, hrdinku velmi reálnou, především ve své komplexnosti a složitosti. Retrospektivní forma vyprávění umožňuje nahlížet také na hlavního hrdinu Pavla nejen jako na heroického partyzána, ale ukazuje i jinou tvář odboje (poprava německého důstojníka, pochybnosti o sobě samém, rezignace...). Kadárův a Klosův film je vlastně prolomením dobového tabu, neslušelo, ba ani nesmělo se pochybovat o obraze hrdinného československého odboje a postavy odbojáře, samozřejmě komunisty. A hle ta realistická proměna - náhle tu máme českého partyzána, který se neštítí mučit zajatce, ruský partyzán zraní a zabije sám sebe při hloupé manipulaci s protitankovou střelou, všichni tu celkem dost pijí a většina i souloží, nikdo se nikde výslovně nehlásí ke komunistické straně, na stranu partyzánské bojůvky se dokonce přidají i němečtí dezertéři, Němci tak pomáhají Čechům a Slovákům s odbojem ... Protlačit tohle všechno v roce 1963 přes systém schvalovacích komisí musel být malý zázrak. A přese všechno dříve zmíněné, ale možná právě proto působí celé drama naprosto věrohodně a realisticky, vjem autentičnosti dodává skvostná výprava i vynikající formální stránka filmu, v níž najdeme řadu nadčasově působících výrazových prostředků - vynikající kamerové scény (už úvodní přestřelka v ulicích Zlína s dechberoucími kamerovými jízdami je na svou dobu neuvěřitelná) i experimentální subjektivní kameru, asociativní montáž využívající řadu originálních střihových přechodů (záhyby čepce řádové ošetřující sestry střihem na horskou bystřinu) a i samy flashbacky a retrospektivní styl vyprávění řádně předběhly svou dobu... Samozřejmostí je vynikající hudední podkres klasika československé filmové hudby Zdeňka Lišky, který jako obvykle podbarvil filmové scény hodně expresivní kompozicí. Pominout nelze ani herecké výkony, kterým vévodí samozřejmě především Jan Kačer, už jen typologicky je to herec, který může oslovit diváka daleko za hranicemi naší země a který tu tak moc chybí v současné herecké generaci. Dnes máme totiž doslova deficit národních hrdinů a s tím souvisí i absence herců, kteří by někoho takového mohli hrát. Jan Kačer (filmovým) hrdinou bezesporu byl... ,,Všechno je jasné až v dějepise, v životě dělá člověk chybu za chybou..." (29.12.2011)

Ó, Božský Zlíne! Dokonalý film... Užil jsem si i díky tomu, že 95% míst, kde se tento film točil znám... Zlín, přilehlé vizovické kopce... Kontroverzní (v té době) zobrazení událostí, které vedly k vypálení Ploštiny... Dokonalé filmové zpracování a šílená atmosféra vedle hereckých výkonů... Byl jsem přistřelený k židli a nedutal, bo by moh přijít nějaký práskač... (05.04.2008)

Dnes již patří tento film k těm klasickým. Dle mého názor by měl patřit k filmům, které je nutnost vidět. Jan Kačer ve své životní roli, díky které se film dočkal zasloužené mezinárodní pozornosti. Je jen škoda, že tento film neobjevuje tolik v televizi, na rozdíl od jiných, které se opakují pořád dokola. (21.07.2015)

Po první půlhodině to bylo takový celý divný ani se mi to nechtělo dokoukat, ale říkal jsem si, když zbývá ještě tolik do konce tak chvilku ještě vydržim. A to co přišlo bylo hodně napínavé a akční, až sem se dost divil, že tohle u nás mohlo vzniknout. Ani mě nepřekvapuje, že podle csfd je tohle na pátý nejlepší československý válečný film. Škoda začátku pak by bylo jasně plný hodnocení. (10.10.2011)