Zlatí úhoři

Filmová verze knížky Oty Pavla Jak jsem potkal ryby v podání Karla Kachyni je příběhem tří dětí,rodičů a jednoho strýčka a jejich zážitky na vesnici...je příběhem lásky,obětování,citů a hlavně pojednává o válce...Skvělý Rudolf Hrušínský a také Vladimír Menšík kralují tomuto filmu spolu s dětskými herci...dojemné a okouzlující!!!! (16.10.2005)

Pro Otu Pavla byl život u řeky povšechně romantický, starší autoři (většinou od Sázavy) ho považovali nejen za romantický, ale současně za těžký až drsný. Nechci kritizovat Kachyňovu koláž, ale připadá mi, že mnohdy tlačil na pilu zbytečně moc, stejně tak herce, jak se zmocnili svých rolí, nicméně mi nesedli skoro všichni, Menšík svoji roli podcenil asi nejvíc. Povinný film pro sázavské rybáře. (29.01.2017)

Smrt krásných srnců hodnotím z několika důvodů výš, přestože i tohle je krásný film. Kachyňa se nebál dvakrát vstoupit do stejné řeky a vyplatilo se mu to. Samozřejmě je zajímavé srovnávat: Hrušínský je tam i tady skvělý, Heřmánkův pan Popper je úplně jiný než ten Menšíkův a mě osobně sedne o dost víc, přestože i Menšíkův výkon je rozhodně nadprůměrný. Atmosféra je lyričtější, méně zhuštěná. Taky válka je tak nějak méně děsivá, i když i zde se mnohokrát mrazivě přihlásí o slovo se vší brutalitou. Zajímavé komentáře: sud, Legas, Decker, Pražák, Pishin (27.10.2006)

"Viděla jsi někdy něco tak krásnýho?" Neviděla, pane Menšíku. K tomu, abych cítila úctu k řece a jejím dětem, nepotřebuju chytat ryby, a k tomu, abych věděla, že klukovské srdce může ukrývat chlapskou odvahu, zase nepotřebuju vás, pánové Pavle a Kachyňo, ale potřebuju vědět, že poezie knih a filmů odolává zubu času. Jen je potřeba čekat, až se vynoří z tůně... (19.08.2011)

Ve skutecnosti hodne tvrdej a smutnej film. O puvabnou cast se (krome poeticke rezie Kachyni) zasluhuje i pritomnost Slavky H. a Elisky B. (kterou jsem na prvni chvili vubec nepoznal :-)) Mnohokrat videno za ty roky, a vzdy mi to prislo (asi celkem logicky :-) ) velmi podobne jako Smrt krasnych srncu... (26.03.2013)