Obsahy(1)
Dramatický padesátý rok života nejslavnější české zpěvačky Lucie Bílé. Jako Lucie Bílá dosáhla všeho, čeho mohla. Jen ne úcty, o kterou jí tolik jde. Ve svém padesátém roce se tedy rozhodla opustit roli Lucie Bílé a vrátit se sama k sobě – k Haně Zaňákové. Najde tím i klid v duši a lásku, kterou tak hledá, nebo jde vlastně jen o další projekt? „Představovala jsem si, že to bude rok plný oslav, ale byl plný obrovských a těžkých zkoušek," říká Lucie Bílá. Štáb režisérky Terezy Kopáčové s ní strávil 12 měsíců, ve kterých musela zvládnout smrt maminky, tři vlastní mediální smrti, největší koncert i největší průšvih své kariéry. Čím větší výšky a hlubší propady, tím víc bojuje se samotou, ke které se odsoudila. „K lásce jsem si čuchla, ale opravdu jen na 5 minut. Nejde to," přiznává Lucie Bílá ve filmu Nebe peklo Lucie. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Říkám si, jak moc relevantní vlastně je hodnotit dokument. Špatný, nebo dobrý? Režisérka patrně ukazuje Lucii Bílou tak, jak Hana Zaňáková chce. Nejspíš nezáměrně ji občas zobrazí ve vlastním sebestředném světě, přičemž je z toho obviněna mediální scéna. Ačkoli jsem byl z alba Hana docela potěšen, dojem z filmu je slabší. Chybí sebekritika. Chybí kritický pohled jak ze strany hudebních publicistů, kteří by její úspěch dali do kontextu, tak ze strany nejbližších přátel, takže se z dokumentu dozvíme jenom to, co si o sobě a o svém okolí myslí Hana Zaňáková/Lucie Bílá. Nakonec nesmělý vtip ve scéně, kde figuruje bývalý prezident Václav Klaus jako "přítel", ledacos vysvětluje. ()
Spíš než o objektivní dokument se jedná o zajímavé nahlédnutí do profesního i osobního zákulisí Lucie Zaňákové, která ve své podstatě celý film i řídí. Ve své podstatě se tak jedná prezentaci a reklamu Haní Bílé samotné, nežli o něcoříkající projekt nějaké Kopáčové, jejíž osobitý styl je tak defacto nulový. Přesto mě osobnost Bílé baví a rozhodně jsem se nenudil. Lepší 3* ()
Psycho. Je to strašný psycho na hranici koukatelnosti. Zkoušela jsem po vzoru uživatele A_FISHe počítat, kolikrát řekne Bílá to slovíčko "já", a dělala jsem si poctivě čárky, ale bohužel jsem po dvacátém třetím "já" ztratila track. Věřím ale, že to těch 174 mohlo opravdu být. Jinak, on to vlastně není ani dokument. Je to opěvná óda na Lucii očima Lucie, ústy Lucie a samozřejmě taky "srdíčkem" Lucie. Co jsem nepochopila asi nejvíc, je ten její syn. Pořád nemohu uvěřit tomu, že by jeho emoce vůči matce nebyly předstírané. Bud na něčem jede, nebo je to magor, nebo (což je z mého pohledu nejpravděpodobnější) z ní má prdel, a za zády se jí směje s kámošema. A na závěr několik citací: "Já jsem zvyklá se dělit. Já jsem se pro to narodila." "Jela jsem na dovolenou, já nevím, co jsem si myslela! Tam skočil delfín, a já už brečela." "Mohla jsem se na to vykašlat! Dokázala jsem něco, co tady nikdo nedokázal! Je mi strašně smutno... No, co se dá dělat. To přejde." Jak píšu, psycho. ()
Adorační dokument aneb Jak se Lucie Bílá vidí. 1) Lucie Bílá očividně má život plný emocí. Už leccos ví, trochu zmoudřela a dozrála. Už ví, co je život zač. Ztělesňuje, jak bych to řekl, zralý věk české pop music. 2) Hvězdičku tomuto filmu s ksichtem přidávám za ni. Snímek sám, byť řemeslně dovedný, je nepříliš vynalézavý a vlastně nepředstavuje nic jiného, než Luciin pohled na sebe a život bez jakékoli reflexe a zpětné vazby okolí. Ani přítel Václav se nevyjádřil. ()
Lucii Bílou si pamatuju z klipu, který se odehrával na Petříně, a její album Jampadampa jsem před patnácti lety poslouchala do omrzení. Časy se mění a z Lucie se mezitím stala ostře sledovaná celebrita, kterou chce každý vidět, slyšet, hodnotit a probírat její soukromý život (takže všichni víme, že moc chce miminko, ale mít ho nemůže). Co mi ale dokument Nebe peklo Lucie ukázal, je, že Lucie jede na krev. Zpívání a koncerty jsou pro ni víc než partner (v době natáčení na mě působilo, jako by partnerský život vzdala) a pro dobrý koncert udělá nemožné. Pak jsou tu ale všechny ty růžence, andělíčci, srdíčka, lidičky, Václavové Klausové, knězi (mmch to, jak se chovala k Czendlikovi na Andělech se mi úplně nelíbilo, na druhou stranu se asi nic jiného nedalo čekat). No a pak je tu celý ten bengál okolo Andělů a Ortela... Myslím, že ani tohle Lucka Bílá úplně dobře neustála. Bílá je jako Gott - je to profík, ale její osobní život by měl zůstávat jen jí. Tím myslím, že ona sama by měla chtít nechat si ho jen pro sebe. Tenhle dokument tak totiž nepůsobí: mám z něj pocit jako při zpovědi, kdy Lucie/Hana mluví o Lucii Bílé. ()
Reklama