Obsahy(1)
Dramatický padesátý rok života nejslavnější české zpěvačky Lucie Bílé. Jako Lucie Bílá dosáhla všeho, čeho mohla. Jen ne úcty, o kterou jí tolik jde. Ve svém padesátém roce se tedy rozhodla opustit roli Lucie Bílé a vrátit se sama k sobě – k Haně Zaňákové. Najde tím i klid v duši a lásku, kterou tak hledá, nebo jde vlastně jen o další projekt? „Představovala jsem si, že to bude rok plný oslav, ale byl plný obrovských a těžkých zkoušek," říká Lucie Bílá. Štáb režisérky Terezy Kopáčové s ní strávil 12 měsíců, ve kterých musela zvládnout smrt maminky, tři vlastní mediální smrti, největší koncert i největší průšvih své kariéry. Čím větší výšky a hlubší propady, tím víc bojuje se samotou, ke které se odsoudila. „K lásce jsem si čuchla, ale opravdu jen na 5 minut. Nejde to," přiznává Lucie Bílá ve filmu Nebe peklo Lucie. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Dokument? Nevím, ale spíš si Lucie potřebovala vylít srdíčko. Rozhodně patří mezi naše nejlepší zpěvačky, a i proto by si zasloužila trochu jiný typ vyprávění, ne? Tohle je jen smutná žena, se kterou nemůžete sympatizovat, i když možná chcete. Pokud šlo o to, získat jakési pochopení, tak to podle mě rozhodně nedopadlo. Tak třeba jindy a jinak. ()
Lucii Bílou si pamatuju z klipu, který se odehrával na Petříně, a její album Jampadampa jsem před patnácti lety poslouchala do omrzení. Časy se mění a z Lucie se mezitím stala ostře sledovaná celebrita, kterou chce každý vidět, slyšet, hodnotit a probírat její soukromý život (takže všichni víme, že moc chce miminko, ale mít ho nemůže). Co mi ale dokument Nebe peklo Lucie ukázal, je, že Lucie jede na krev. Zpívání a koncerty jsou pro ni víc než partner (v době natáčení na mě působilo, jako by partnerský život vzdala) a pro dobrý koncert udělá nemožné. Pak jsou tu ale všechny ty růžence, andělíčci, srdíčka, lidičky, Václavové Klausové, knězi (mmch to, jak se chovala k Czendlikovi na Andělech se mi úplně nelíbilo, na druhou stranu se asi nic jiného nedalo čekat). No a pak je tu celý ten bengál okolo Andělů a Ortela... Myslím, že ani tohle Lucka Bílá úplně dobře neustála. Bílá je jako Gott - je to profík, ale její osobní život by měl zůstávat jen jí. Tím myslím, že ona sama by měla chtít nechat si ho jen pro sebe. Tenhle dokument tak totiž nepůsobí: mám z něj pocit jako při zpovědi, kdy Lucie/Hana mluví o Lucii Bílé. ()
Říkám si, jak moc relevantní vlastně je hodnotit dokument. Špatný, nebo dobrý? Režisérka patrně ukazuje Lucii Bílou tak, jak Hana Zaňáková chce. Nejspíš nezáměrně ji občas zobrazí ve vlastním sebestředném světě, přičemž je z toho obviněna mediální scéna. Ačkoli jsem byl z alba Hana docela potěšen, dojem z filmu je slabší. Chybí sebekritika. Chybí kritický pohled jak ze strany hudebních publicistů, kteří by její úspěch dali do kontextu, tak ze strany nejbližších přátel, takže se z dokumentu dozvíme jenom to, co si o sobě a o svém okolí myslí Hana Zaňáková/Lucie Bílá. Nakonec nesmělý vtip ve scéně, kde figuruje bývalý prezident Václav Klaus jako "přítel", ledacos vysvětluje. ()
Technicky OK, dokonce to obhájilo 80 minut stopáže, což není u dokumentu samozřejmost, ale ta neuchopitelná hra na intimitu bez intimity je v důsledku spíš zneklidňující než zábavná a osoba Lucie Bílé je po zhlédnutí spíš o kus dál než blíž - samozřejmě ne záměrně. Kopáčová si nedokázala udržet odstup a Bílé ten dokument prostě dala, aby se jím prezentovala, jak sama uzná za vhodné. ()
Spíš nežli o dokumet se jedná o sebeprezentaci, ale ono to ve výsledku je stejně zajímavé. Lucie Bílá je natolik nevyrovnaná osobnost, že v pohodě sama svým monologem utáhne celou délku filmu. Vlastně jsem se jí celou dobu snažil amatérsky diagnostikovat, což mě bavilo. Ježíš za nás zemřel a Lucie se za nás rozdala /jak několikrát ve filmu sama připomene/. Po jejím koncertě si lidi naplnění láskou dávají přednost do dveří. To je pak už jen krůček od Mesiášského komplexu říznutého komplexem nízkého vzdělání a s polevou velké 30 ti leté slávy a s ní spojené izolace. Když totiž nezpíváte jenom písničky, ale především šíříte Lásku, to pak je asi těžké přijmout jakoukoli kritiku, protože ten kdo vás odmítá zároveň odmítá i univerzální dobro. Možná by to uklízení / Lucii v dokumentu láká profese uklízečky/ na pár let skutečně pomohlo. ()
Reklama