Obsahy(1)
Dramatický padesátý rok života nejslavnější české zpěvačky Lucie Bílé. Jako Lucie Bílá dosáhla všeho, čeho mohla. Jen ne úcty, o kterou jí tolik jde. Ve svém padesátém roce se tedy rozhodla opustit roli Lucie Bílé a vrátit se sama k sobě – k Haně Zaňákové. Najde tím i klid v duši a lásku, kterou tak hledá, nebo jde vlastně jen o další projekt? „Představovala jsem si, že to bude rok plný oslav, ale byl plný obrovských a těžkých zkoušek," říká Lucie Bílá. Štáb režisérky Terezy Kopáčové s ní strávil 12 měsíců, ve kterých musela zvládnout smrt maminky, tři vlastní mediální smrti, největší koncert i největší průšvih své kariéry. Čím větší výšky a hlubší propady, tím víc bojuje se samotou, ke které se odsoudila. „K lásce jsem si čuchla, ale opravdu jen na 5 minut. Nejde to," přiznává Lucie Bílá ve filmu Nebe peklo Lucie. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Adorační dokument aneb Jak se Lucie Bílá vidí. 1) Lucie Bílá očividně má život plný emocí. Už leccos ví, trochu zmoudřela a dozrála. Už ví, co je život zač. Ztělesňuje, jak bych to řekl, zralý věk české pop music. 2) Hvězdičku tomuto filmu s ksichtem přidávám za ni. Snímek sám, byť řemeslně dovedný, je nepříliš vynalézavý a vlastně nepředstavuje nic jiného, než Luciin pohled na sebe a život bez jakékoli reflexe a zpětné vazby okolí. Ani přítel Václav se nevyjádřil. ()
Psycho. Je to strašný psycho na hranici koukatelnosti. Zkoušela jsem po vzoru uživatele A_FISHe počítat, kolikrát řekne Bílá to slovíčko "já", a dělala jsem si poctivě čárky, ale bohužel jsem po dvacátém třetím "já" ztratila track. Věřím ale, že to těch 174 mohlo opravdu být. Jinak, on to vlastně není ani dokument. Je to opěvná óda na Lucii očima Lucie, ústy Lucie a samozřejmě taky "srdíčkem" Lucie. Co jsem nepochopila asi nejvíc, je ten její syn. Pořád nemohu uvěřit tomu, že by jeho emoce vůči matce nebyly předstírané. Bud na něčem jede, nebo je to magor, nebo (což je z mého pohledu nejpravděpodobnější) z ní má prdel, a za zády se jí směje s kámošema. A na závěr několik citací: "Já jsem zvyklá se dělit. Já jsem se pro to narodila." "Jela jsem na dovolenou, já nevím, co jsem si myslela! Tam skočil delfín, a já už brečela." "Mohla jsem se na to vykašlat! Dokázala jsem něco, co tady nikdo nedokázal! Je mi strašně smutno... No, co se dá dělat. To přejde." Jak píšu, psycho. ()
Já, já, já...jiné slovo ta piča neumí. Proč by někdo nemohl napsat, že se mu tvůj okopírovaný koncert nelíbil, ty kundo Bílá? Dokument je jen hon za uznáním a je o tom, jak to má v životě strašně těžké a i přesto má miliardy fanoušků, milióny cen (které nikoho nezajímají) a pořád ji haní ve sračkoidních článcích. Jak si to můžete dovolit vy mrdky mediální? Lucka, Hanka nebo kdo to je, má všechny úspěchy zdokumentované a pokud o nich nevíte, tak jí písněte, její stoletá asistentka vám je pošle v PDFku...i s ručně vyrobeným análním krucifixem. Bílá vždy zdůrazní kolik co stálo peněz, potu a krve - normální koncert má jen 16 písníček, ale ona jich zazpívá 10x víc a vpohodě. To by nezvládl ani Jagger na kokainu a s viagrou uvízlou v krku. Nic tam není spontánní, všechno naaranžované, domluvené, zaplacené. Ztracený rok života pro celý štáb. Buznička synátor, smích během přerušené modlitby, Klausík alias Václav, přítel - to už byl úplný konec světa. ()
Na dokument jsem se koukala zhruba od poloviny ze zvědavosti, copak se asi zase na paní Lucii dozvíme a musím přiznat, že překonal všechna má očekávání, ale ještě víc jsem se pobavila nad některými komentáři zde. Pořád si totiž říkám, jestli je možné, aby národ zbožňoval něco takového, jako je tato "dáma". A vidím, že asi opravdu jo. Když pominu to, že Lucie Bílá vlastně neumí zpívat, ve výškách nezpívá, ale ječí, hlasová technika žádná a o vkusu v jejím pěveckém projevu také nemůže být ani řeči, její Ave Maria mě doslova nadzvedá ze židle, tak opravdu nevím, co na jejím zpívání obdivovat. Že by tedy její pokoru, dobrotu a "srdíčko" a touhu "se rozdat do posledního kousku"? Nevím, ale opravdu je možné, že by jí toto někdo uvěřil? Vždyť je to všechno tak hrané, vyslovované cíleně jako reklama na její "dokonalost". Co je dobré, to se chválí samo a toto je hodina a půl planého tlachání o ničem, falešného slzení, dojímání se nad vlastním "osudem" a pro mě osobně je to naprosto bezcenná sonda do života jedné z našich nejpřeceňovanějších popzpěvaček, která zde na mě celou tu dobu působila jako psychopatka. ()
Říkám si, jak moc relevantní vlastně je hodnotit dokument. Špatný, nebo dobrý? Režisérka patrně ukazuje Lucii Bílou tak, jak Hana Zaňáková chce. Nejspíš nezáměrně ji občas zobrazí ve vlastním sebestředném světě, přičemž je z toho obviněna mediální scéna. Ačkoli jsem byl z alba Hana docela potěšen, dojem z filmu je slabší. Chybí sebekritika. Chybí kritický pohled jak ze strany hudebních publicistů, kteří by její úspěch dali do kontextu, tak ze strany nejbližších přátel, takže se z dokumentu dozvíme jenom to, co si o sobě a o svém okolí myslí Hana Zaňáková/Lucie Bílá. Nakonec nesmělý vtip ve scéně, kde figuruje bývalý prezident Václav Klaus jako "přítel", ledacos vysvětluje. ()
Reklama