Případ dvou básníků

Bylo by to celkem fajn, ale nějak nerozumím tomu, proč Kristiána Vícha, kterému má být necelých čtyřicet, hrál Ondřej Malý, kterému je 53 a vypadá spíš na 60? Na tuhle roli se vůbec nehodil, dokonce ani tu oblíbenost jsem mu nějak v téhle roli nemohla uvěřit, že bychom neměli dost herců čtyřicátníků? (03.02.2019)

Škoda, že pachatel či hlavní stopa byla vcelku od počátku jasná kvůli úvodním scénám se zapojením Horáce do děje, to se ne zcela povedlo. Ale jinak opět velmi slušně natočené a velmi dobře obsazené, zdá se, že Bělohradská využívá svých znalostí divadelních herců lépe než jiní režiséři. Znovu se jí podařilo i do středních a menších rolí dobře obsadit ne zcela televizně okoukané tváře dnešních kvalitních herců z Národního divadla, v tomto dílu určitě vynikli Bidlas i Radúz Mácha, a také nutno dodat, že Matásek postupem dílů Horáce obdařuje větším kouzlem. Ve srovnání s některými režiséry, kteří do středních a menších rolí rádi obsazují výrazné neherce (např.Hřebejk v kriminálce o Plzni), tak se ukazuje, že cesta Bělohradské je pro detektivky šťastnější volbou. (04.02.2019)

Případ byl chaboučký, zavražděný pidlooký hrdina mi neseděl do role svůdce žen, linka s tajemným šéfem ústavu pro šíření informací (btw, dobrý fór s narážkou na nevědomost některých lidí v takovém ústavu), který furt na vše dozíral a natáčel si, nebyla nijak dokončena (čekal jsem alespoň, že podobně jako ve filmu Alibi na vodě hodí na YouTube video film s realistickými záběry vyšetřování), linie matky a sekretářky taky není dořečena ("my si vystačíme" nestačí mně), ale jinak skvělé záběry a lokace, skvělí herci a postupné dávkování indicií, velejemný, ale o to příjemnější humor, a hlavně uvěřitelné postavy, které se nechovají jako dementi, ale mají nějakou charakteristiku, minulost a dělají uvěřitelné lidské chyby, i když to třeba v té chvíli myslí dobře... (04.02.2019)

Jak svět zase přichází o básníky.. Nepříliš záživná krimi s klasickým podtitulem „všichni jsou podezřelí“, ve které mi vadily dvě věci. Hudba, která by byla možná dobrá v nějakém psychothrilleru, ale tady se moc nehodila a těžko uvěřitelná shoda okolností, na které byl celý příběh postaven (u koho je Horác na večeři a koho zrovna nezávisle na tom potká Vašátko v domě při návštěvě přítele). PC poeta Krisťa by vyplodil asi toto: „Malířovo tokání, Vašátko vstříc zvratům, není hoši zastání, raději zpět k prutům..“ (04.02.2019)

Knihy od Hany Proškové se dobře čtou. Ale televizní zpracování podle její předlohy mě zatím nedostalo. Případ dvou básníků má několik hluchých míst, i když je dobře obsazený a má své dobré momenty, na dokonalý filmový zážitek to nestačí. Lokace jsou ovšem vybrané velice dobře, skály v Divoké Šárce jsou monumentální. (04.02.2019)