Ucho

Brilantní a na svou dobu velmi odvážný film. Brzobohatý a Bohdalová odvádí jedny z nejlepších výkonů své kariéry. Depresivní snímek stojí ale hlavně na skvělém scénáři Jana Procházky. I přes to, že se skoro celý film odehrává v jednom domě, je víc strhující než lecjaký akční film. Ucho ale hlavně skvěle zachycuje paranoidní atmosféru strachu doby, kdy vám soudruzi viděli až do žaludku a odposlouchávání se stalo běžnou součástí života. Pro dnešní generaci něco naprosto nepředstavitelného. (21.03.2009)

70%. Radoslav Brzobohatý - (Ludvík) +++ Jiřina Bohdalová - (Anna) +++ Jiří Císler - (Standa) +++ Miloslav Holub - (generál) +++ Ladislav Křiváček - (tajný) +++ František Němec - (tajný) +++ Josef Šulc - (tajný) +++ Bořivoj Navrátil - (Cejnar) +++ Ivan Palúch - (důstojník StB) +++ Daniela Pokorná - (údernice Vlasta) +++ Lubor Tokoš - (ministr) +++ Hudba: Svatopluk Havelka +++ (05.08.2008)

Ke dni 21.3.2023 17595 hodnocení-86%. 165. nejlepší film a 834. nejoblíbenější film. To myslím hovoří za vše. A asi není nic co bych napsal a nezaznělo to už tady. Takže za sebe jen dodám, že jsem čekal ještě o něco větší psycho nálož ikdyž i tohle bylo taky silný kafe. Přece jen ale převládá mírný zklamání. Proto jen 4 hvězdy. To nic nemění na tom, že hlavní dvojice Brzobohatý/Bohdalová předvedli výbornej a hlavně uvěřitelnej výkon. (21.03.2023)

To, co můžeme u Londona nebo Komárka či Mňačka číst, to můžeme v tomto filmu vidět i cítit. Vlčí smečka nejprve likvidovala "přednostně" demokraty, pak začala požírat sebe samu. Osud Slánského posledních hodin před zatčením je jedním z mnoha možných výkladů a zároveň obsahů tohoto Kachyňova díla. Ponurá atmosféra jako kdyby nás uváděla do ještě o poznání zdémonizovanějších Poeových výtvorů. A do doby a poměrů možná v mnohém ještě strašnějších. Do chvil, v nichž nikdo, ani ti Nejvyšší, nevěděli, co bude. Do tísně, zoufalství, malosti. Do dna žumpy, kterou také v sobě nosíme. Jsme ještě lidé, ptá se jedna z hlavních postav v závěru UCHA. A neptá se marně: podstata systému, tak okázale lidového navenek, tak trapného mezi sebou na dýcháncích, večírcích, žranicích, pijatikách, a tak neúprosného v té karikatuře, kterou byl i vůči sobě samému, je strašlivá. Ludvo, já se bojím, říká žena v závěru. Bát bychom se měli i dnes. (25.08.2007)

Jan Procházka byl snad nejtalentovanějším scénáristou, jaký se v našich končinách kdy objevil. Na malém prostoru dokázal vystavit dusnou atmosféru, kde čím je film blíže konci, tím nabývá na intenzitě (při umývací scéně se snad ani dýchat nedá). Každá věta a každé slovo má svůj účel, svojí podstatu a je neodvolatelnou součástí příběhu. Karel Kachyňa svým bezpochyby nejuznávanějším snímkem dal prostor k velké herecké exhibici Jiřině Bohdalové a Radoslavu Brzobohatému. Díky jejich přesvědčivosti a nepřehlédnutelné vzájemné chemii nám z toho vychází mistrovský psychothriller a snad ta nejnemilosrdnější obžaloba systému. Systému ve kterém žijeme a jsme všichni jeho oběťmi. 100%. (19.12.2008)