Trápení

V posledních dnech na mě padla taková ta nostalgie, kdy má člověk chuť si pustit něco z naší starší kinematografie. A jsem moc ráda, že jsem takto nečekaně objevila takový malý filmový skvost. Kachyňovy filmy mám moc ráda. Avšak obrazově mě ještě žádný takto nezasáhl. A co se týče ztvárnění příběhu herci, je to film, po kterých v současné době, jako by se slehlo. Jak tu někdo napsal, že dnes jsme bombardováni veskrze ukecanými filmy, plnými zbytečných slov, namísto abychom si vystačili se silným příběhem, kde slov skoro není třeba. Hodněkrát jsem si u některých scén říkala, že už bych na toho mlátiče koní zařvala (hlavně, když u toho byli svědci) a nečekala tak dlouho jako hrdinka. Bylo naprosto evidentní, že kůň byl obětí lidské zvůle. Jsem moc ráda, že film skončí dobře (omlouvám se, pokud to někdo nechtěl číst dříve). (25.08.2019)

Herecký debut mladičké Jorgy Kotrové. Jde nejen o úžasně poetický snímek (s řadou dokonalých záběrů kamery), ale i lidsky silný příběh o sblížení odvážného děvčete s klučičími rysy s týraným koněm. Lenka si díky svému temperamentu lépe rozumí s kluky než holkami, za což sklízí posměch. Ale nezdá se, že by to nějak těžko nesla. Co ji ale trápí je, když vidí, jak lidé na statku zachází s vraníkem jménem Primus. Ten je hodně divoký, ale zdá se, že není zlý. Jen na vlastní kůži až příliš pocítil bič. Lenka má sice ze začátku k Primusovi respekt, ale postupně se k němu dokáže přiblížit jako nikdo jiný. A tak je nakonec trápení konec. (30.04.2017)

Trápením začíná Kachyňova spolupráce s Janem Procházkou a také niternější pohledy do lidských duší. Trápení je příběh děvčátka,které se odlišuje od svého okolí, děti se jí spíše straní. V ohradě nachází tvora, stejně osamělého jako je ona. Překoná strach a proleze ohradou .... Uzavřený prostor jakoby značil vězení, ve kterém se kůň nachází, sympatizující dívenka je pro něj cestou na svobodu. Vzájemné souznení mezi režisérem a scénáristou spolu s výbornou kamerou se podepsaly na výsledné kvalitě filmu. (04.02.2016)

Na pozadí budovatelského filmu natáčí Karel Kachyňa lyrický příběh o pubertě, o konci dětství, o době hledání, nejistoty, transformaci citu. Klukatá hrdinka Lenka, které už nestačí hrát si ,,na pokoje", naváže silné citové pouto s vraníkem Primem (ve vztahu k němuž si kompenzuje budoucí mateřský pud). Čistý příběh je jedním z mnoha pro Kachyňu tak typických poetických snímků točených z perspektivy dětských očí a je až s podivem, jak ryze dívčí je tenhle film dvou výrazných mužských tvůrců, totiž pana Kachyni a pana Procházky (a to i při vědomí faktu, že jde v podstatě o ohlas francouzského filmu Crin-Blanc, tedy Bílá hříva, který je nakonec přímo citován i v Trápení, když sekvence z něj sleduje Lenka s rodiči na domácím černobílém televizoru). Jasná je jedna věc, totiž že únik do dětství umožnil tvůrcům obejít schematismus dobových budovatelských filmů z kolektivizované české vesnice... (29.11.2013)

Karel Kachyňa & Jan Pocházka - to je pomalu sázka na jistotu. Tomu filmu vlastně neschází mnoho k dokonalosti - poutavý příběh, nádherná kamera (jak jen dokáže zachytit nekonečný prostor krajiny i vypíchnout zdánlivě banální detail), působivá hudba a skvělý výkon Jorgy Kotrbové, která je více jedné krve s nepoddajným hřebcem než se svými lidskými vrstevníky. Je to vlastně československá odpověď na Lamorissův film Bílá hříva , který dokonce v jedné pasáži filmu hrdinka sleduje v televizi a ve snové sekvenci se v něm dokonce ocitá. Oproti Bílé hřívě je Trápení ještě poetičtější. Svobodná jízda hrdinčina noční opuštěnou krajinou je dokonalost sama. (26.04.2012)