Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Réžia:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrajú:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili sa domov, do Československa a verili, že príde tak vytúžený mier. História ale rozhodla inak. Vyše dvoch a pol tisíc pilotov slúžilo v uniformách britského kráľovského letectva. Pre Britov hrdinovia, ktorí spolu rozhodli o výsledku vojny, u nás po vojne súdení za velezradu... Balada o pilotovi sa odohráva na konci roku 1945 a na začiatku roku 1946, kedy sa po 2. svetovej vojne nanovo utváralo usporiadanie sveta. Hlavný hrdina, Emil Malík, bývalý pilot RAF, sa vracia do Prahy, kde sa stáva nepohodlným pre československých komunistov, ktorí sa už pripravujú na prevzatie moci a tak chce odísť i s rodinou do Holandska. Politická dráma, nakrútená podľa skutočného príbehu novely významného českého autora sa prelína s milostným príbehom, strácaním a znovu nachádzaním lásky hlavného hrdinu a jeho manželky Karly. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (105)
Jiří Stránský opět sepsal příběh československých pilotů po 2. světové válce, kteří v její době létali ve Velké Británii. Ovšem tentokrát jej sepsal trošku jinak, než jsme zvyklí z ZDIVOČELÉ ZEMĚ či filmu BUMERANG. Tentokrát je to příběh pilota Malíka (ve skutečnosti se jmenoval Balík), který se odehrává od léta 1945 do ledna 1946, tedy ještě něco přes dva roky do doby, kdy se moci ujali komunisté. Ovšem komunisté si už cestu k moci a nastolení totality připravovali a jedním z prvních, kdo měl padnout za oběť komunismu byl právě pilot Malík... Je to silné téma, hodné ke zfilmování. Jenže je to téma, kterého by se měl ujat skutečný pan režisér jako byl Hynek Bočan se svojí ZDIVOČELOU ZEMÍ a ne Ján Sebechlebský, režisér ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ a různých seriálových kriminálek. Pak bych si z tohoto filmu spíš pamatoval postavu pilota Malíka a ne jeho psychicky nevyrovnané manželky. [1531. hodnocení, 90. komentář, 67%] ()
Na televizní tvorbu velmi zdařilé. Dobové prostředí bylo době vylíčeno, až mi první půlku filmu přišlo, že film se věnuje jenom jejímu vylíčení. Ale vlastně tomu tak nebylo. Od počátku tam byla tajná služba, která čím dál tím vstupovala do děje a ovlivňovala ho. Ta proměna děje tam byla vylíčeně dobře. Za mě rozhodně pochvala a příslib toho, že ČT zvládne i dobrý film, na rozdíl od těch, co jsem měl možnost v poslední vidět. ()
Filmy České televize jsou známé tím, že většinou mají vysoké cíle, ale pohoří hned na startu. Balada o pilotovi balancuje na hraně až do konce a já vlastně doteď nevím, jestli se mi spíš líbila anebo ne. Chvílemi to bylo skvělé, chvílemi slabší a hlavně se to dost často hodně táhlo. David Švehlík byl výborný, o Lucii Žáčkové jsem až do scény v letadle nebyla úplně přesvědčená. Líbilo se mi ale vykreslení jejich vztahu, který se naprosto změnil v průběhu války. Moc jsem nechápala zbytečnou odbočku k ruskému varhaníkovi, ale tak to se mi občas stává. Co za mě filmu hodně ublížilo, je poslední interiérová scéna na letišti. Možná si film za čas pustím znovu a buď hvězdu přidám, anebo uberu. Zatím za váhavé tři hvězdy. ()
Tv film se skvělým námětem ( dvě roviny 1. vztahovka na téma setkání manželů po pěti letech, kdy jeden bojoval každý den o život v bojovém letadle a druhý několik let v koncentráku , 2. politický thriller, kdy komunisté kontrolovali moc už před rokem 1948 a likvidovali potencionální oponenty ), bohatou dobovou výpravou, něco málo akcí a skvělým obsazením ( skvělý Švehlík, famózní kágebág Kočiš a moje oblíbenkyně Gabča ) a ačkoliv to téma je u mne trefa do černého ( proto nadhonocuji) , tak provedení je jakési mdlé,nudné k čemuž nepomáhá poměr vztahovka:thriller 80:20. Mírné zklamání, protože ta nastupující totalitní atmosféra mne nepohltila třeba tak jak se to na sto procent povedlo např. Ve stínu. ()
Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * * () (menej) (viac)