Jak si nepodělat život

ČT a její programové schéma nedělních večerů mě prostě nepřestává překvapovat. Vedle přehršele kriminálek viz. série Detektivové od Nejsvětější trojice konečně přišel námět z trochu jiného soudku, z toho tragikomického, který mě tolik baví. Každá epizoda skrývala jiné poselství, každá dokázala uhranout, pobavit, znechutit i zamyslet se sám nad sebou. Lze prostě a jednoduše říci, že se jedná o povedený cyklus povídek, kterému kraluje závěrečné, thrillerem říznuté drama s Ondřejem Vetchým, na záda mu ale zdařilým zpracováním dýchá i zbytek. (31.12.2019)

Tohle se nedá a ani to nemá cenu nějak moc komentovat - prostě dekadentní spotřební společnost produkuje dekadentní spotřební umění neboli zboží. Tady máme další produkt takové zbožní pásové výroby. Produkt pro generace dorostlé a narozené po r.1989, které se velmi rychle vzdalují své lidské přirozenosti a stávají se samy produktem konzumu a zároveń jeho lehce manipulovatelným otrokem...I zde se "společensky i politicky svobodní" tvůrci snaží svoji uměleckou nemohoucnost občas maskovat bezduchou stupiditou a lacinou vulgárností...Hudba, zvláště u třetí povídky, je zde odstrašujícím příkladem úpadku současné hudební scény...Jednotlivé povídky: první-1, druhá-odpad, třetí-1, čtvrtá-2. (08.03.2021)

4/4 Počínaje Obětmi (1999) se ČT pravidelně vrací k podobnému konceptu, který se aktuálně jmenuje Jak si nepodělat život. Někdy se dílo zadaří více, někdy méně. Ale je téměř nemožné se orientovat v té změti dílů a televizních filmů. Chtělo by to sjednotit, pokrátit stopáž a pak by to bylo jak víno. (16.01.2021)

Na český (televizní) počin mimořádně kvalitní. AŽ BUDOU KRÁVY LÍTAT drama nesebevědomé macaté učitelky, která se našla v tančení burlesky, kazí nepravděpodobný konflikt mezi ní a žákem. Pochybuji, že by se kterákoliv učitelka odvážila vylít žákovi na hlavu mlíko, či že by mu pustila svůj klip, jak tančí ve spodním prádle. To by bylo na titulku Blesku. Každopádně tím však dosvědčuje, že se na povolání učitelky absolutně nehodí. VELMI DŮLEŽITÉ MÓDNÍ OKÉNKO: Krásný, přímo vzorový příklad, jak může člověka změnit oblečení. Oplácaná, nesebejistá učitelka s nějakým tím kilem na víc (řekněme: full verze holky krev a mlíko), se snaží skrývat ve vytahaných hadrech pozvracené barvy. Špatně! Jen tím upozorňuje, jak uboze se cítí a vyzdvihuje tím leda vlastní neatraktivitu. Zatímco, když nahodí barevné oblečení se střihy, které její postavu kopírují, rázem je z té samé šedé myši šťabajzna, co má sexappeal. NONSTOP LAHŮDKY Podle mě nejlepší díl cyklu. Hrabalovsky laděné vyprávění o lidech tak trochu na okraji, či v krajních situacích. Jedna noc, pár dialogů, velmi dobře nastavená dynamika vztahů, nějaký ten chlebíček – a je zaděláno na slušné, byť všednodenní drama. Povídka pracuje s charaktery postav. MŮJ BEZVADNEJ ŽIVOT Zde se vyprávění soustředí na portrét ženy, která chce mít vše pod kontrolou, až se jí vše začne právě kvůli této snaze rozpadat. Brodská se svým místy hysterickým projevem se na roli hodí perfektně. Vyústění povídky je rozumné a vcelku vtipné. BEZE STOPY Vánoční pohádka s nikoliv nutně šťastným koncem. Trochu mi tady přišlo, že snaha diváky dojmout byla moc okatá, ale přesto je celkový dojem pozitivní. Podle mě tu čáru jen mírně přešlápli, nikoliv překročili. (26.07.2021)

První příběh ne s úplně přesvědčivým námětem, ale se solidním emočním nábojem v závěru. Druhej příběh nabízí poměrně fádní výchozí situaci, ve finále ale neotřelou story se solidními herci. Ještě víc debilní výchozí situaci má třetí příběh, opět to ale zachraňuje slušný herectví (Tereze Brodská!). Naprostou lahůdkou je poslední příběh Beze stopy, kterej by si s Ondřejem Vetchým klidně zasloužil velký plátno. (09.02.2020)