Jak si nepodělat život

První příběh ne s úplně přesvědčivým námětem, ale se solidním emočním nábojem v závěru. Druhej příběh nabízí poměrně fádní výchozí situaci, ve finále ale neotřelou story se solidními herci. Ještě víc debilní výchozí situaci má třetí příběh, opět to ale zachraňuje slušný herectví (Tereze Brodská!). Naprostou lahůdkou je poslední příběh Beze stopy, kterej by si s Ondřejem Vetchým klidně zasloužil velký plátno. (09.02.2020)

Na český (televizní) počin mimořádně kvalitní. AŽ BUDOU KRÁVY LÍTAT drama nesebevědomé macaté učitelky, která se našla v tančení burlesky, kazí nepravděpodobný konflikt mezi ní a žákem. Pochybuji, že by se kterákoliv učitelka odvážila vylít žákovi na hlavu mlíko, či že by mu pustila svůj klip, jak tančí ve spodním prádle. To by bylo na titulku Blesku. Každopádně tím však dosvědčuje, že se na povolání učitelky absolutně nehodí. VELMI DŮLEŽITÉ MÓDNÍ OKÉNKO: Krásný, přímo vzorový příklad, jak může člověka změnit oblečení. Oplácaná, nesebejistá učitelka s nějakým tím kilem na víc (řekněme: full verze holky krev a mlíko), se snaží skrývat ve vytahaných hadrech pozvracené barvy. Špatně! Jen tím upozorňuje, jak uboze se cítí a vyzdvihuje tím leda vlastní neatraktivitu. Zatímco, když nahodí barevné oblečení se střihy, které její postavu kopírují, rázem je z té samé šedé myši šťabajzna, co má sexappeal. NONSTOP LAHŮDKY Podle mě nejlepší díl cyklu. Hrabalovsky laděné vyprávění o lidech tak trochu na okraji, či v krajních situacích. Jedna noc, pár dialogů, velmi dobře nastavená dynamika vztahů, nějaký ten chlebíček – a je zaděláno na slušné, byť všednodenní drama. Povídka pracuje s charaktery postav. MŮJ BEZVADNEJ ŽIVOT Zde se vyprávění soustředí na portrét ženy, která chce mít vše pod kontrolou, až se jí vše začne právě kvůli této snaze rozpadat. Brodská se svým místy hysterickým projevem se na roli hodí perfektně. Vyústění povídky je rozumné a vcelku vtipné. BEZE STOPY Vánoční pohádka s nikoliv nutně šťastným koncem. Trochu mi tady přišlo, že snaha diváky dojmout byla moc okatá, ale přesto je celkový dojem pozitivní. Podle mě tu čáru jen mírně přešlápli, nikoliv překročili. (26.07.2021)

4/4 Počínaje Obětmi (1999) se ČT pravidelně vrací k podobnému konceptu, který se aktuálně jmenuje Jak si nepodělat život. Někdy se dílo zadaří více, někdy méně. Ale je téměř nemožné se orientovat v té změti dílů a televizních filmů. Chtělo by to sjednotit, pokrátit stopáž a pak by to bylo jak víno. (16.01.2021)

V prvním příběhu o tlusté učitelce (sorry, tlustý lidi vypadají jinak; téhle by stačilo dva tři měsíce jíst saláty a žádný problém by nebyl) se neuvěřitelně vyumělkovaně tlačilo na pilu, což mě štvalo a nudilo zároveň. Hlavně se to celé tvářilo, že se jedná o něco fatálního a snad ze života, přitom nic vzdálenějšího nějaké běžné realitě jsem už dlouho neviděla. (27.11.2019)

Jako televizní produkce těžký nadstandard. Čtyři příběhy, čtyři pohledy na svět, čtyři solitéři. Co kus to originál – co kus to kvalitně strávený čas. Genderově vyvážené, rozmanité, žádná plochá krajina. Sice jsem každému jednotlivému dobrodružství dal za tři, ale cyklus jako celek si zaslouží o hvězdu navíc….už jen pro to, že se pořád bavíme o veřejnoprávním televizním večeru. (13.02.2020)