Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník

Lyricky vyprávěná balada o vraždě dítěte. Zajímavě pojaté, výtvarně pestré, ovšem v detailu trochu kulhající. Vynikající série ať již díky zajímavému námětu, tak také díky pronikavé Výrové. Konec mě maličko zklamal, ale nestává se mi u českých filmů často, že bych napětím téměř nedýchal. Styl vyprávění této tragédie mi sedl. (14.04.2019)

Je zde výrazná stylizace a dvě časové roviny. Tato stylizace, například v rudě nasvíceném baru, přestane vyprávění dramatizovat a začne je rušit. Ornamentální přepjatost zkrátka oslabuje věcnou podstatu žánru krimi. Alespoň však Vodník není tuctový. Běžné televizní produkci krimiseriálů se vymyká přinejmenším filmovou řečí provokující na hraně mystéria, jakou si naposledy zkusila v kinech Polednice. (15.04.2020)

DoNT4 Já na to přijdu Pavle. Třeba jen proto, abych té zrůdě co to udělala mohla jít na hrob a říct jí, že o tom vím. Výrová prakticky sólo vyšetřuje 30 let starý případ dekapitace nemluvněte cirkulárkou. Jedním z podezřelých je místní vodník... Sýkora pokračuje v sycení své série o olomouckých fízlech novými prvky, jímž jsou v případě Vodníka především značné časové rozpětí mezi zločinem a pokusem o objasnění a bezmála nadpřirozený rozměr. Tauš, který pojal svou účast v DoNT na rozdíl od Hřebejka jako možnost plně se realizovat, staví na baladickém potenciálu předlohy. Srovnání s též skvělými Modrými stíny (na něž odkazuje ve Vodníkovi stejnojmenným lynchovským podnikem, v němž se občerstvuje Výrová) dokládá, že eskapády kamery nejsou samoúčelné - od jejich využití v Modrých stínech se totiž značně liší. Styčné body jako využití architektury (stará vs rekonstruovaná budova vesnické usedlosti, nový, ale chladný open-space policejního oddělení; ulítlé vtípky, nabourávající hutnou atmosféru; pozornost věnovaná detailům, jako jsou dokonalé titulky) zůstávají. Až při srovnání DoNT3 a DoNT4 jsem si naplno uvědomil, jak velkou roli v efektivitě jednotlivých dílů hraje hudba. Zatímco Hřebejk angažoval Kryštofa Michala (Portless, ex-Support Lesbiens) a René Rypara, který kupř. DoNT3 zamořuje trapnými variacemi na východoasijské motivy, Taušova spolupráce s Petrem Ostrouchovem nese podstatně zralejší plody. Vrcholem série jsou právě ty neexcentričtější prvky, které televizního diváka soudě dle komentářů zde spíše ruší - surreálné, snové výjevy modrý samet / zelený satén, 'vodník', policejní ředitel v kuchařské zástěře, trierovská cesta Výrové lesem. Nedokážu posoudit, zda jde o Sýkorovu či Taušovu invenci, který jen využívá, co předloha skýtá, nicméně Hřebejkovy příspěvky jsou jich ke škodě výsledku spíše prosty. (26.11.2021)

Naprosto famózní (ne)detektivka od tvůrců, kteří moc dobře vědí. Melíšková je úplně odzbrojující. Těším se na Živé terče strašně moc a chci, aby Sýkora napsal další díly, aby se režie zas chopil Tauš, aby scénář vytvořil Jarchovský a aby role detektivů od nejsvětější trojice zahráli tito přesní herci (a vedlejší role jsou úžasné jakbysmet). Naprostá bomba a zjevení (víceméně všechny části minisérie) na poli české tvorby. (26.04.2019)

Neříkám, že jde o nějaký přelom v kinematografii, to ne, ale nadšený docela jsem. Konečně někdo zase zjistil, že film může mít více vrstev, skryté významy, prostor k přemýšlení. Kamera může někomu vadit, pro mne to bylo rozhodně příjemná změna. Herci navíc hrají party, které fakt nejsou na jejich tělo (Neužil, Procházková, Krobotová atd.) Rozpracované vedlejší role a vazby mezi nimi. Dialogy. Vlastně je úplně jedno o čem to je a jak to dopadne. Ta forma je už sama o sobě super. Takže za mne 85% (07.06.2019)