Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník

První díl nasadil laťku vysoko. Vytvořit zajímavou zápletku je těžký, mnohem těžší je ale vést děj k překvapivému a emocionálně silnému rozuzlení. V tom vodník naprosto selhal. Celá série má místy silné momenty, které však až příliš často střídají naprosté trapnosti - výslech s koláčky u pana Koláčka, grilující policisté ve skleníku u dálnice. S Melíškové mám rozpačitý dojem. Všechny ostatní zastínil Hanuš. Bohužel jsem některé symboly nepochopil např. pasoucí se koně. Místy super ale jako celek slabota. (15.04.2019)

Jako začátek hodně hroznej, ale pak to dobře nabralo spád a dodíval jsem dva díly najednou. Sice té hudby, kamery a rozostřovaček tam bylo až příliš, ale budiž, napínačka to docela byla a tohle odhalování po letech má něco do sebe. Kasijana Džakič! A Neužil namaskovanej jak sviňa, v první scéně v bytě sice trochu přehrávačka, ale pak to hrál dobře. (27.05.2019)

Jen bych opakoval, co napsala už Skuby47. Je to rozvláčné, průhledné, špatně zahrané, špatně zrežírované a se špatnou kamerou (tedy na postmoderní měřítka, která bourají všechnu dosavadní filmařskou zkušenost, to samozřejmě sahá velmi, ale podle mne je to jen známka toho, že normální zarámování obrazu a normální vedení příběhu by dotyčný nezvládl). A navíc netuším, kdo neustále paní Melíškovou přesvědčuje, že je herečka, a možná dobrá, když není ani jedno a vše recituje na jedno brdo. (07.03.2020)

3/3 Přepis české detektivky Ještě není konec Michala Sýkory z cyklu Detektivové od Nejsvětější trojice. Vyšetřující Marie Výrová (extrémně pasivní Klára Melíšková v hlavní roli) se zabývá případem z konce 80. let, křivdami jedné velké rodiny a dává si skutečně na čas. Zápletka, která by dřív sotva stačila na jednu hodinovou inscenaci, má v současném stylu ČT přes tři hodiny. Dílčí výkony některých sice vyloženě špatné nejsou (hodně roztomilá je Marika Procházková), ale sledovat slepé větve promlčené vraždy celé tři díly je skutečně moc. Navíc pointa je samozřejmě přepálená a v kontextu příliš smysl nedává. Ale ve výsledku patří právě tahle krimi zřejmě k těm, které konzervativní divák rád vidí, protože si díky nim poslechne konzervativní názory, připomene éru perestrojky, znovu se setká se svými oblíbenými televizními tvářemi a tím to pro něj hasne. Protože jak jinak si chcete obhájit vedlejší zápletku postavenou na manipulaci ze strany vysoké funkcionářky KSČ, podloženou dodatečným příběhem z doby porevoluční, kdy se tato kovaná komunistka pomátla z proběhlých změn? A to nemluvím o vykreslení lesbické postavy samozřejmě jako zásadně negativní. Spíš než kvalita, je Vodník totální klišé. (14.12.2023)

DoNT4 Já na to přijdu Pavle. Třeba jen proto, abych té zrůdě co to udělala mohla jít na hrob a říct jí, že o tom vím. Výrová prakticky sólo vyšetřuje 30 let starý případ dekapitace nemluvněte cirkulárkou. Jedním z podezřelých je místní vodník... Sýkora pokračuje v sycení své série o olomouckých fízlech novými prvky, jímž jsou v případě Vodníka především značné časové rozpětí mezi zločinem a pokusem o objasnění a bezmála nadpřirozený rozměr. Tauš, který pojal svou účast v DoNT na rozdíl od Hřebejka jako možnost plně se realizovat, staví na baladickém potenciálu předlohy. Srovnání s též skvělými Modrými stíny (na něž odkazuje ve Vodníkovi stejnojmenným lynchovským podnikem, v němž se občerstvuje Výrová) dokládá, že eskapády kamery nejsou samoúčelné - od jejich využití v Modrých stínech se totiž značně liší. Styčné body jako využití architektury (stará vs rekonstruovaná budova vesnické usedlosti, nový, ale chladný open-space policejního oddělení; ulítlé vtípky, nabourávající hutnou atmosféru; pozornost věnovaná detailům, jako jsou dokonalé titulky) zůstávají. Až při srovnání DoNT3 a DoNT4 jsem si naplno uvědomil, jak velkou roli v efektivitě jednotlivých dílů hraje hudba. Zatímco Hřebejk angažoval Kryštofa Michala (Portless, ex-Support Lesbiens) a René Rypara, který kupř. DoNT3 zamořuje trapnými variacemi na východoasijské motivy, Taušova spolupráce s Petrem Ostrouchovem nese podstatně zralejší plody. Vrcholem série jsou právě ty neexcentričtější prvky, které televizního diváka soudě dle komentářů zde spíše ruší - surreálné, snové výjevy modrý samet / zelený satén, 'vodník', policejní ředitel v kuchařské zástěře, trierovská cesta Výrové lesem. Nedokážu posoudit, zda jde o Sýkorovu či Taušovu invenci, který jen využívá, co předloha skýtá, nicméně Hřebejkovy příspěvky jsou jich ke škodě výsledku spíše prosty. (26.11.2021)